Petr

ME: O co méně kyslíku a sněhu, o to více TOP20!

by Petr 0 Comments

Na začátku února jsme se vydali na Mistrovství Evropy (a 2. kolo SP) do bulharského Velingradu (755 m n. m.), lázeňského města ležícího v nejvyšším balkánském pohoří Rila, kde nás přivítalo poněkud jarní počasí. Závody se konaly o kilometr výše, nad vesničkou Yundola, kde již nějaký náznak zimy byl. Pod vedením Richarda Klecha závodil tým ve složení Radek Laciga, Jakub Škoda, Petr Horvát, Michal Drobník, Michal Argaláš, Vojtěch Matuš, Hanna Rost, Petra Hančová, Lenka Mechlová, Johanka Šimková a Kateřina Neumannová. O stravu se staral na ME již počtvrté v řadě skvěle Ivoš Cihlář a potřetí o nás pečovala fyzioterapeutka Jana Kuncová. Jen servisák tentokrát chyběl, a tak bylo třeba k dílu přiložit i ruku závodníkovu.

Po čtvrtečním celodenním přejezdu autem (v Srbsku bylo azuro a teploměr atakoval 20 °C) jsme absolvovali krátký výklus, abychom byli připraveni na páteční model. Ten byl připraven nedaleko centra závodů z části prostoru nedávného bulharského mistrovství. Bylo kolem nuly a testování lyží ztěžovaly sněhové přeháňky. Místy bylo sněhu dostatek (na loukách až půl metru), místy však i úplně chyběl (pod stromy). Nevyzpytatelné sjezdy a technicky náročné zavětvičkované lesní čárky s občasným výskytem pařezů, to je oč tu běží.

V sobotu se zahajovalo sprintem, který provázel déšť s měnící se intenzitou. Naštěstí byly pro závodníky v cíli i v karanténě postaveny stany. Čárky byly v místech s více sněhem celkem měkké, míst bez sněhu na tratích kupodivu až tolik nebylo. Dalo se plužit a sjezdy tak celkem ušly, pokud však člověk dokázal včas zareagovat na potok v jejich závěru a přeskočit ho. Jelo se převážně po loukách, něco se fikalo a mokrý těžký sníh ve spojení s gravitací nekompromisně trestal technické chyby. Navigačně tratě extra obtížné nebyly, bylo však třeba vyřešit několik voleb. Vítězové se nedostali pod 17 minut. Výtečně do závodu vstoupil Kuba, když v půlce ještě držel velkou bednu. Cílem projel na 14. místě jen 54 vteřin za medailí. Kládin dojel na 23. místě. Argi, Dram a Petr zajeli skoro stejně pomalu a obsadili 28., 30. a 31. místo. Vojta byl disk kvůli špatnému oražení kontroly (byl by 37.). Holkám se podařilo urvat hned tři místa v TOP20 – 17. Petra, 19. Hanka a 20. Lenka. Po třech minutách následovala 30. Katka a 31. Johanka. Hned v prvním závodě tak připisujeme 4 osobní maxima (Kuba, Argi, Petra a Lenka) a vyrovnáváme bilanci loňského ME (4xTOP20)!

Noční déšť všechen sníh neodplavil, a tak se v neděli se jely smíšené sprintové štafety. Dopoledne přešel déšť ve sněžení, které ustalo na 3. úseku. Závody se jely ve východní části sprintového prostoru a i podmínky byly sprintu obdobné (měkko, místy naopak holo, bylo i bahno). Farsty nebyly příliš vyrovnané, a tak se pořadí během závodu dost měnilo. Nejnadějněji to pro nás vypadalo na 4. úseku, kdy jsme jeli v balíku na 4.-5., resp. poté na 4.-7. místě. Na PetruKubu však na posledních úsecích zbyly ty méně výhodné farsty, a tak jsme brali stejně jako loni 7. místo (neredukovaně opět 12. místo pro A). B bylo opět neredukovaně 14., tentokrát jela Hanka s Kládinem. Lenka s Argim (C) dojeli na neredukovaném 17. místě. Rozdíly mezi našimi štafetami stejně jako loni dělali kluci, když holky zajely v součtu na půl minuty stejně. Kuba zajel tak dobře, že i Erik Rost z vítězné švédské štafety měl v součtu horší čas!

V pondělí se změnil charakter počasí, přes noc vše zmrzlo a ráno nás v aréně přivítalo sluníčko a jinovatka. I když se tak jela krátká trať (která byla při zveřejnění posledního bulletinu prohozena s klasikou) částečně ve stejném prostoru jako sprint, jednalo se o kompletně odlišný závod. Velká část proběhla na loukách, a tak se jezdilo dost mimo stopy. Nebylo to o moc pomalejší, dalo se pohodlně bruslit (na rozdíl od užších skútrovek) a podstatně to zjednodušovalo mapovou náročnost. Závod byl vyrovnaný, tratě se dost křížily a směrné časy se nepovedlo dodržet oproti sprintu z té druhé strany (bylo to hodně rychlé, paradoxně však snad i bezpečnější). Závod opět výborně rozjel Kuba, po první pětině držel bronz, po druhé velkou bednu. V poslední třetině však nezvládl nájezd do lesa (K43) a chyba ho stála TOP10. Chybným oražením sběrky pak ztratil další dvě místa a dojel tak necelé 2 minuty za bronzem na 16. pozici. Kládin a Petr se celý závod pohybovali na hraně TOP20. Kládin ji nakonec děleným 20. místem půl minutky za Kubou udržel, Petrovi po chybičce v závěru chybělo 15 vteřin, skončil na 24. místě. Po dalších 79 vteřinách dojel o TOP30 bojující 32. Dram. Vojta skončil 37. a Argi po velké chybě na kontrole 43 až na 43. místě. V holkách jela pěkně Lenka, ve hře byla TOP15, avšak provedla to, co Kuba – chyba na K43 a ražení sběrky ji odsunulo na 21. místo. Petra měla závod dokonce rozjetý na TOP10, ale kontrola 43 byla proti. Ve spojení s nevydařeným závěrem to stačilo až na 25. místo. Katka dojela na 26. místě, Johanka na 27. místě. Hanka si po nepovedeném začátku, obří chybě na K43 a vynechané kontrole připsala disk. K43 bez citelnější ztráty zvládl jen Dram s Petrem, otázkou zůstává, zda tam byla mapa v pořádku, či zda byl nájezd po dlouhé otevřené pasáži do lesa opravdu tak náročný.

Volné úterý jsme využili jak jinak než k lyžování. Vypravili jsme se dále za centrum i za model, nedaleko jezera Belmeken jsme téměř ve 2 000 m n. m. na běžkách lízali embargo.

Ve středu jsme se konečně dočkali klasické trati, avšak hromadný start byl operativně změněn na intervalový. Podmínky byly dost podobné pondělku, avšak sníh již nebyl tak dokonale tvrdý, ježdění azimuty tedy ztrácelo na výhodnosti. Pořadatelé závodní prostor krátké trati zvětšili o okolní zalesněné části, které nabídly řadu voleb. Prostor byl přesto poměrně malý, bez výměny mapy se to tedy neobešlo. Vytátá místa byla v mapě označena, rovněž nebezpečné sjezdy byly v souladu s mapovým klíčem vytečkovány. Výtečně zajel Kuba, se ztrátou 5:19 dokončil závod v čase 99:07 na krásném 9. místě. Jako druhý muž v historii tak pronikl na ME do TOP10! Dařilo se i ostatním, nejlepší umístění si připsal 12. Kládin, 27. Argi (i s prošlápnutím lyže v závěru) i 29. Vojta a vyrovnal 19. Petr. Jen 31. Dram neměl svůj den. V ženách výborně zajela Lenka, se ztrátou 1:10 na velkou bednu dojela na parádním 9. místě. Hned na svém prvním ME se tak stala třetí Češkou v historii ME v TOP10! Jen 35 vteřin za Lenkou zajela rovněž svůj životní výsledek Petra, obsadila 12. místo. Hanka dojela 16.Katka si vyrovnala 20. místem své evropské maximum. Johanka skončila na 23. místě.

Ve čtvrtek vše uzavřely štafety, které se jely v již známém prostoru. Počasí bylo opět podobné, ráno mrzlo, pak bylo teplo a vykukovalo sluníčko. Jen na závodníky čekalo pár cm nového sněhu, pořadatelé bohužel nestihli projet všechny stopy. V ženách se pro nás závod vyvíjel vcelku příznivě. Petra z prvního úseku přijela v balíku bojujícím o 3.-5. místo. Lence se taktéž zadařilo, když předávala třetí s půlminutovým náskokem! Hance se však moc nedařilo, pozici ztratila a dojela šestá 1:35 za medailí. Béčko jelo ve složení Johanka, Katka a juniorka Markéta Firešová – dojely 10 minut za áčkem na 10. místě v neredukovaném pořadí. Zklamání z nevyužité medailové šance však netrvalo dlouho, první úseky totiž dostaly špatné mapy (zřejmě nikdo neřekl pořadateli na startu, že se mapy rozdělují podle startovních čísel a ne náhodně), tratě tedy nebyly v součtu stejné a závod tak musel být zrušen. Zbyl nám tak jen ten příjemný pocit, že dokážeme jet o medaile, i když startují všichni favorité! U kluků však bylo již vše v pořádku. Kuba sice neudržel vedení z mapového startu, ale díky vyrovnanému výkonu, který podal i KládinPetr, se mohli kluci radovat ze solidního 5. místa, když v závěru předjeli Švýcary a nepodlehli Bulharům. Béčko dojelo na 14. místě v neredukovaném pořadí ve složení Dram, Argi a Vojta. Večer jsme vše samozřejmě oslavili na závěrečném banketu, který však trval jen skromné dvě hodinky.

Stránky závodů najdete zde (výsledky, mezičasy, mapy, tracking, fotky, …), naše fotky jsou v repregalerii, fotky v článku jsou z FB IOF a fotky jsou i na FB ESOC 2018.

Na ME jsme myslím dokázali navázat na úspěšné MS. Sice nám to necinklo, ale více než 13 individuálních umístění v TOP20 na ME (konkrétně to je 2×9-2×12-14-2×16-17-2×19-3×20) bylo jen v Rumunsku (2010), a to 14. Po pěti letech na ME kluci opět dokázali ve štafetách podlehnout jen zemím silné čtyřky. Nejlepší umístění na ME si udělal Kuba (9.), Kládin (12.), Argi (27.), Vojta (29.), Petra (12.), vyrovnal Petr (19.) a Katka (20.) a Lenka na svém prvním ME brala hned 9. místo! Počet našich závodníků pyšnících se individuální TOP10 z ME tak stoupl ze 3 na 5. Dále jsme si připsali pěkné body do SP (krom dvou zaváhání a dvou disků ze všech individuálních startů; nejlíp na tom je průběžně 14. Kuba) a do světového rankingu (na závěrečném kole SP to vypadá na oranžovou skupinu pro Kubu, Kládina i všechny holky).

Share

Závěrečná příprava před ME proběhla na severu

Na severu naší republiky jsme společně s juniory a dorostenci strávili poslední víkend před ME. Ubytovaní jsme byli v penzionu Mýtiny u železniční stanice Harrachov, kde jsme měli zajištěno i stravování. Pro lyžování jsme využili stopy polského areálu Jakuszyce, které sahaly skoro až k penzionu. Až na Katku, Hanku a kuchaře se zúčastnila kompletní výprava pro ME. Někdo dorazil ve čtvrtek, někdo v pátek, domů jsme však všichni odjeli po nedělním obědě. Počasí bylo hlavně o víkendu, kdy se jely stěžejní (nejen čistě fyzičku) ladící tréninky, poměrně nepříjemné. Teploty kolem nuly, mokrý těžký sníh a sněžení střídající déšť se však později ukázalo jako ideální simulace prvních dvou závodů na ME. Fotky z akce najdete v repregalerii.

Share

Byli jsme na soustředění v Krkonoších

by Petr 0 Comments

Tradiční prosincové soustředění se po pěti letech vrátilo do Česka. Od pátku 8. prosince jsme makali na Černé boudě pod Černou horou v Krkonoších, kde jsme měli skvělé zázemí včetně stop vedoucích přímo od dveří lyžárny. Sněhu bylo dostatek, během pobytu navíc ještě několikrát vydatně nasněžilo. Teploty byly pro trénink příznivé, povětrnostní podmínky rovněž ušly. Nejpříhodnější pro trénink byl však mlžný charakter počasí, celé soustředění jsme se tak obešli bez kochacích a foto přestávek.

Náplní soustředění byly tradiční ranní rozcvičky, přes den se trénovalo dvoufázově (s prokládáním volnými fázemi) a večer se na meetinzích řešily potřebné záležitosti. Soustředění se pod Richovým vedením účastnil Kuba, Petr, Vojta, Katka, Lenka a Petra. Kromě krátké pracovní přestávky byl na soustředění i Dram, kvůli nalomenému zdraví ze soustředění předčasně odjel Argi. V pátek se všichni kromě Vojty přesunuli na závody ČP do krušnohorského Carlsfeldu, kde kluci na nedělní klasice kvůli naakumulované únavě a nepříliš dobře zvládnuté přípravě lyží dostali neskutečnou kládu od Litevců. Vzhledem ke klukům zajeli celkem slibně oba závody i naši junioři.

Share

První série SP – Jakub Škoda 14. na krátké trati

by Petr 0 Comments

Koncem listopadu jsme se vydali za severní polární kruh do finského Äkäslompola, abychom na úpatí hory Ylläs svedli boje o body do Světového poháru. Úvodní kolo SP se zde konalo již potřetí v řadě (z našich se účastnila vždy jen Hanka Hančíková). Na sever jsme se tentokrát vypravili ve složení Radek Laciga, Jakub Škoda, Petr Horvát a Johanka Šimková. Realizační tým s námi tentokrát necestoval. Bydleli jsme nedaleko dějiště SP, vařili a mazali jsme si sami. Sněhové podmínky byly parádní, před závody spadlo dost sněhu, dokonce vyšlo i počasí, když se na vzdory obavám vše odzávodilo v teplotním intervalu cca od -5 do -10 °C. Zázemí karantény měli pořadatelé luxusně vyřešené, v aréně už byly možnosti schovat se do budovy trochu slabší.

V pátek 24. listopadu kluci odletěli do Helsinek, odkud jim jel po asi osmi hodinách čekání noční bus do Rovaniemi, kde na ně čekala Johanka. Zde se po dvanáctihodinové jízdě zlehka projeli na místních tratích a všichni společně pokračovali v autě (půjčeném od Jyriho Uusitala) až na místo. V neděli jsme se pokusili na modelu oživit po létě mapové návyky a zvyknout si na chladnější charakter počasí. Čárky byly luxusní a tak jsme se všichni začali těšit na závody. Taktéž jsme vyvrátili spekulace o výhodnosti použití čelovky na mapu při závodech – světla bylo kolem poledne dostatek.

V pondělí se jel sprint, který nebyl nijak extra navigačně obtížný. Závodníci se museli vypořádat s několika volbami a pár měkčími čárkami (na modelu byly všechny pěkně tvrdé). Nám největší obtíže činilo závěrečné stoupání do arény po plné. Dobře zajel Kuba, když se ztrátou 1:15 obsadil 21. místo. Petr dojel na 27. místě, Kládin skončil třicátý. Johanka si zajela svěťákové maximum – obsadila 21. místo.

V úterý se jela krátká trať, která nám sedla z těchto tří závodů nejvíce. Hustota stop byla opět hratelná, tratě nabídly řadu zajímavých voleb. Výborně zajel Kuba (jeho druhý nejlepší svěťák v životě), ještě po dvaceti minutách držel pozici na velké bedně, soupeřům ale v závěru zbylo víc sil a tak z toho bylo „až“ 14. místo. „Jel jsem bez větších chyb, pouze bych našel jednu desetisekundovou chybu a jedno malé zaváhání. Konec byl dost fyzicky náročný a měl jsem dost.“ Na velkou bednu mu chybělo pouhých 90 vteřin. Nejlepší závod ze série si připsal i 23. Petr a 26. Kládin. Johanka dojela na 23. místě.

Po večerní banketové večeři a sauně jsme se ve středu jeli projet s Rumuny po místní takřka nekonečné síti rolbovek v teplotách pod -20 °C.

Na čtvrteční klasickou trať s hromadným startem hrozilo chladné počasí. Když jsme vyjížděli z ubytka, bylo -17 °C, ve výše položené aréně bylo ale o deset stupňů tepleji, a tak jsme před startem ještě odhazovali vrstvy. Jelo se na tři kola a bylo to na poctivých sto minut pro vítěze. Na tratích byly opět zajímavé volby, téměř vše se odehrávalo v čárkách. Dobrou pozici si po úvodu udržel jen Kuba, který i na vzdory zamrznutému gelu dojel opět z našich nejlépe – na 22. místě. Petr dojel 26. před 27. Kládinem. Johance se po pádu v úvodu trati porouchal mapník, což souviselo s následnými chybami. Do cíle dojela na 21. místě.

V pátek jsme se jeli opět vyjet na místní tratě. O víkendu jsme si ještě střihli závody Ensilumen Rastit zařazené do WRE, které se jely v prostorech SP. Na atraktivitě jim to však neubralo, z hlediska voleb postupů byly snad i zajímavější než ty svěťáky. Na sobotní krátké trati byla konkurence stále silná. Johanka dojela na 17. místě. Kluci v úvodu chybovali, v cíli byl nejrychlejší 19. Kládin před 25. Petrem a 31. Kubou. Na nedělní klasické trati byly výkony lepší a konkurence prořídlejší, a tak si před dlouhou cestou domů všichni připsali nejlepší umístění týdne – 8. Johanka, 9. Petr, 11. Kuba a 15. Kládin.

Stránky závodů najdete zde, jsou na nich výsledky a fotky. GPS tracking je tu a live stream si můžete znovu pustit zde.

Pro nás netradiční závodění již v listopadu tedy dopadlo poměrně dobře, z Laponska si vezeme bodíky do světového poháru i rankingu. Kluci byli na prvním sněhu víkend předem, Johanka sice trávila listopad ve Finsku, ale koleno ji nedovolilo naplno trénovat. Tuto absenci nalyžovaných kilometrů jsme nejvíce pociťovali na plných, v čárkách nám to šlo celkem dobře. Nyní máme motivaci a dva měsíce času na práci na svých slabších stránkách. Bulharsko čeká!

Share

Anketu o nejlepšího lyžařského orientačního běžce vyhrál Radek Laciga

První prosincový víkend proběhlo vyhlášení ankety o nejlepší orientační sportovce roku. V naší sekci prvenství patřilo Radku Lacigovi. Z MS má dvě 5. místa ze štafet a 7. a 9. místo z krátké a klasické trati. Druhá skončila Hanna Rost, na MS na krátké trati byla osmá, ve spintových štafetách pátá a ve štafetách získala stříbro společně s třetí vyhlášenou Petrou Hančovou, která brala z klasické trati na MS sedmé místo. Nejlepším juniorem se stal Ondra Starý, nejlepším dorostencem pak dorostenecký vicemistr Evropy na krátké trati Jan Hašek, který na MED získal ještě bronz ve štafetách.

Share

Za tím bílým zázrakem jsme si zajeli na Tauplitzalm

by Petr 0 Comments

Zima se ve střední Evropě už pomalu hlásí o slovo a první závody sezony se již kvapem blíží. Bylo tedy na čase zařadit tréninky na lyžích (na těch bez koleček). Od čtvrtka 16. do neděle 19. listopadu jsme tedy pobývali na rakouské plošině Tauplitzalm v nadmořské výšce 1 600 m n. m. a v pohodové atmosféře a nádherné alpské přírodě hltali první kilometry na sněhu v této sezoně. Jako na předchozích akcích i tentokrát nám poskytla perfektní zázemí česká chata Hausalpin. Sněhové podmínky byly parádní, v den odjezdu jsme si pak ještě užili sněhovou vánici. Soustředění se zúčastnili v plné síle všichni kluci. Z holek dojela Katka a pomalu se do tréninku vracející Peťa, Lenka se ještě necítila. Hanka maká ve Švédsku a Johanka už točí kdovíjak dlouho nedaleko dějiště nadcházejícího SP.

Share

Říjnové testy jsou za námi

by Petr 0 Comments

O víkendu 21.-22. října jsme si odbyli tradiční testování reprezentace v Jablonci nad Nisou. Na programu byl klasicky v pátek večer meeting k sezoně (včetně upřesnění nominační logiky a distribuce materiálu od Atomic), v sobotu dopoledne výběhy kopců, kde jsme se museli porvat s bahnem ubírajícím rychlost i energii, které nám zde na jaře připravili dřevorubci. Odpoledne se jely soupaže (vzhledem k šíři spektra kolcí, kterými disponujeme, jsou časy jako obvykle vzájemně prakticky nesrovnatelné) a večer pak byla netradičně zařazena zajímavá a důležitá přednáška od Káji Preislerové na výživu a regeneraci ve sportu se zaměřením na správné využití produktů Enervit. V neděli testy zakončil kros, kde to jako vždy pěkně čvachtalo a klouzalo. Vše ohledně map testovacích okruhů, výsledků i jejich historie od roku 2005 hledejte v dokumentech, kromě stránky s výsledky včetně podmínek měření byly zaktualizovány i přehledové tabulky s časy.

Mužská část týmu se zúčastnila kompletní, ženy na tom byly poněkud hůř – Hanka pracuje ve Švédsku, Kinynka má mateřskou pauzu a Lenka není zdravá. A ani přítomné ženy na tom nebyly nikterak oslnivě – v běžeckých testech propadla Peťa, která po více než dvouměsíčním výpadku kvůli koleni teprve začíná trénovat. Na soupažích se však i přesto málem zlepšila. Koleno trápí i Johanku, která si proto dala jen soupaže, na kterých si připsala značné zlepšení stejně jako Katka, která si o trochu přilepšila i v běžeckých testech. Petr se dokázal výrazně zlepšit ve všech testech. Argi předvedl kvalitní běžecké výkony, ale největší radost má z obrovského zlepšení na soupažích za poslední dva roky. Ve formě je i Kuba, dobře zajel soupaže a běžecky byl na úrovni osobáků. Testovou premiéru si odbyl Vojta, ostatní potrápil hlavně na běžeckých testech. Kládin předvedl svoje nejlepší soupaže, naopak v běžeckých testech propadl, což ale spíš než o výkonnosti vypovídá o poměru kolo:běh v jeho letošní přípravě, a vracející se Dram má před se bou ještě kus práce. Co z toho plyne? Tým pro SP je bezesporu v soupažové formě, ale ani ostatní bez zdravotních komplikací se v testech nezhoršili, spíše naopak. Soupeři by to tak s námi měli mít zase o něco těžší …

Přidáváme odkaz na fotky od Romana a reportáž O-news.cz.

Share

Společná příprava na zimu pokračovala v Orlických horách

Po třech týdnech individuálního trénování jsme si od neděle 30. července do neděle 6. srpna střihli další společné soustředění. Celý program absolvoval Kuba Škoda, Petr Horvát, Vojta Matuš, Michal Argaláš, Johanka Šimková a Lenka Mechlová. Peťa Hančová se zúčastnila taktéž, jen ze zdravotních důvodů většinu fází odsoupažila … Zbytek vesměs šetřil dovolenou na zimu, Kládin naopak nikoho nešetřil na ME v MTBO. Z realizačního týmu na nás dohlížel kauč Richo a fyzioterapeutka Jana.

Jako destinace byly vybrány Orlické hory, a to jejich strana Česku odvrácená. Pobývali jsme v Podlesí mezi Neratovem a Orlickým Záhořím nedaleko Divoké Orlice tvořící česko-polskou hranici, kterou jsme mnohokrát brodili motivováni lepšími asfaltovými podmínkami. Celé soustředění provázelo kromě dobré nálady i dobré počasí. Zmokli jsme jen jednou a vedra nebyla v horách tak úmorná, čemuž přispíval i nedaleký rybník či bazének u našeho srubu. Strava byla čistě v naši režii, jídlo tedy bylo dobré a bylo ho dost. I když nás přeci jen ve středu odpoledne svou návštěvou poctil Ivoš, když nám k večeři ugriloval poctivou dávku výtečného masa. To si nenechala ujít ani Kinynka, která si dává letos mateřskou pauzu. Při této příležitosti jsme zavzpomínali na úspěšnou sezonu.

A teď k jádru věci – tréninkový program byl opravdu nabitý. Den většinou zahajovala rozcvička dle individuálních potřeb a před setměním ho čtyřikrát zakončilo zhruba půlhodinové cvičení s Janou v návaznosti na soustředění v Plasech (osvěžili jsme si cviky dle Koláře, dále jsme absolvovali cviky zaměřené na stabilitu atd.) a samozřejmě více či méně individuální protahování. Logicky nechyběly dopolední a odpolední fáze, tréninkovým prostředkem byl tentokrát běh a kolečkové lyže.

Nedělní odpoledne patřilo objemu na kolcích – prozkoumali jsme okolí. V pondělí jsme dopoledne běhali kopce a u toho tahali gumy, odpoledne jsme na kolcích jezdili techniku a soupaže a vlastně nakonec i objem. V úterý jsme šli dopoledne delší intervaly na kolcích, odpoledne pak hodinku souvislé soupaže zakončilo koupání/plavání. Ve středu jsme měli jen jeden trénink, a to mapový – krátkou trať. Ale mapa byla daleko, takže když se k tomu přidalo přiblížení na kolcích, výběh na hřeben na start, seběh z cíle a dojezd domů na kolcích, byl z toho pořádný měřený trénink na tři hoďky (holky byly prvních kolců ušetřeny). Ve čtvrtek dopoledne byly kratší běžecké úseky do mírného stoupání i po rovině, odpoledne jsme si zase trochu zasoupažili, poté jsme pilovali techniku, škoda jen, že nás zastihl déšť. Před pátečním odpoledním posilováním jsme měli delší výběh nejen po hřebeni Orlických hor. Sobotní dopoledne patřilo měřenému výjezdu na Šerlich, odpoledne šly holky pilovat techniku, kluci se byli proběhnout. V neděli jsme si na závěr střihli silový trénink na kolcích, to aby nás náhodou něco před odjezdem nestihlo přestat bolet.

Odjížděli jsme tedy řádně zničení, program soustředění byl celkem náročný, ale energii na jeho absolvování nám dodávalo krásné prostředí, týmový duch, motivace a Enervit … akce to byla dost povedená, snad se to projeví i na říjnových testech a v zimě.

Více fotek z akce najdete v repregalerii.

Share

Týden jsme makali v Plasech

Od 2. do 9. července probíhala první akce nové sezony – byli jsme v západních Čechách na soustředění v Plasech, které jsme spojili s akcí MTBO5Days. Ta měla centrum v Rekreačním středisku Máj, kde jsme měli zajištěno ubytování i stravu, která předčila naše očekávání. Akce se zúčastnila polovina týmu – Kuba, Petr, Vojta, Katka, Petra a po desetileté reprezentační pauze vracející se Lenka Mechlová – a to pod dohledem realizačního týmu – Richa a Jany.

Každý den jsme absolvovali jednu klasickou fázi, která byla v prvních dnech běžecká, pak přišly na řadu závody MTBO z důvodu podobnosti navigační techniky s LOB. Někteří měli tento program ze zdravotních důvodů pozměněný (Peťa s Peťou) – na řadu pak přišly i kolce. I když jsme sem jeli spíše trénovat než závodit, ve výsledcích jsme se neztratili – Kuba vyhrál sprint v M21A! Závody jel i Kládin, který s námi na soustředění nebyl, protože se na ně chtěl více soustředit – to mu vyšlo, získal nominaci na ME i MS, bramboru z MČR ve sprintu a zlato ze štafet. Však mrkněte na výsledky.

A co jsme ještě dělali? Tak samozřejmě byly nějaké ty rozcvičky a koupání na přírodním koupáku, ale hlavně pět odpolední bylo věnováno nejrůznějšímu posilování a cvičení. Dvě fáze vedl Richo, bylo to klasické posilování formou kruhového tréninku. Zbylé tři fáze vedla Jana, čerpala ze své fyzioterapeutické praxe. Cvičili jsme zejména DNS (dynamickou neuromuskulární stabilizaci) dle prof. Koláře na základě na základě principu CNS, které se využívá k terapii pohybových funkcí. Dále jsme absolvovali foam rolling – cvičení s pěnovými válci GRID (zapůjčenými od firmy TP Therapy Praha), fasciální strečink a ACT (akrální koaktivační terapii) – cvičení využívající vývojové řady. Navíc nám Jana otestovala rovnoměrnost zatěžování chodidel a představila několik dalších vychytávek na zpevňování pohybového aparátu, třeba jí pak v budoucnu odpadne trochu práce s tejpováním nás.

Domů jsme odjeli inspirovaní, motivovaní a samozřejmě i trochu unavení. Další soustředění budou již za pár týdnů hostit Orlické hory, kde již fáze na kole nebudou, prostor dostanou kolečkové lyže.

Více fotek z akce najdete v repregalerii.

Share

Světový ranking po sezoně

by Petr 0 Comments

Do světového rankingu se počítá pět nejlepších výsledků za aktuální a předchozí zimu, příští sezonu zahájíme na pozicích:

16. Radek Laciga
27. Jakub Škoda
32. Petr Horvát
34. Michal Argaláš
96. Vojtěch Matuš
337. Michal Drobník

22. Petra Hančová
27. Kristýna Kolínová
28. Johanka Šimková
44. Kateřina Neumannová
67. Hana Hančíková
142. Lenka Mechlová

Share