Header Image - Czech Ski-O Team

MS Kazachstán – prolog

Letošní vrchol LOBácké sezóny nám nabídl opět velmi netradiční – asijskou – destinaci. Oproti japonskému Rusutsu před 4 roky nás však městečko Ridder v Kazachstánu nedaleko od ruských, čínských a mongolských hranic tolik nelákalo.

Všichni jsme se sešli (nestihající Kládin se všemi pasy nás sice asi na půl hodiny trošku znejistil) v pátek po poledni poprvé na přejmenovaném letišti Václava Havla a přes Vídeň jsme chvilku po šesté hodině ranní (časový posun +5h) doletěli do Astany, hlavního města Kazachstánu. Zde se naše výprava rozdělila na dvě části. V půjčovně aut po dvou hodinách čekání konečně otevřeli, objednáné kombíky s příčníky na střeše nám však nepůjčili. Namísto toho jsme dostali dva sedany KIA, do nichž se sedm lidí s osmero vaky opravdu nevejde, a tak se Simča přidala k Hance, která měla koupenou letenku z Astany do Oskemenu, odkud se dále pořadatelským busem dostaly až na ubytování s ostatními týmy. Větší část našeho týmu se po dalších dvou hodinách vyplňování dokumentů a zaplacení aut a záloh pomocí asi šesti různých kreditek vyjela směr Ridder přibližně 1100km daleko. Po cestě toho vidět moc nebylo, všude jen zasněžené planiny, do kterých se asi několikrát jakoby omylem objevily obrovské (několik kilometrů na délku, přes 100m na výšku) haldy vytěžené zeminy. Stav kazašských silnic byl velmi proměnlivý – střídala se velmi široká silnice bez větších nerovností s asfaltkou, kde bylo víc výmolů než nerozbité silnice. Na několika místech se na pár kilometrů zničehonic objevila i štěrková cesta. Provoz byl byl docela nízký a evidentně se toho místní řidiči nebojí. Dost nás zaskočilo, když se v dlouhé zatáčce zpoza protijedoucího kamionu vyřítilo po štěrkové krajnici zprava předjíždějící SUV.

Od holek jsme již v deset hodin měli zprávu, že dobře doletěly, dojely a ubytovaly se, a i my jsme až do Oskemenu kromě několika špatných odbočení dojeli bez větších problémů asi hodinu po půlnoci. Odsud již Dramova GPS ukazovala pouhých 95km a necelé 2 hodiny. Do té doby byla GPSka téměř bezchybná, jeli jsme tedy po nabídnuté trase dál. Richo si však v druhém autě všiml ukazatele na Ridder jiným směrem. Cesta byla postupně sice čím dál užší, ale pořád jsme se drželi trasy a blížili se cíli. Najednou však cesta před námi skončila asi 50 metrů před další křižovatkou. Místní silničáři se zde prostě otočili a nám také nezbylo nic jiného. 40 kilometrů jsme se tedy zase vraceli až ke křižovatce s ukazatelem na Ridder. Naštěstí jsme jeli v autech zvlášť závodníci a bafíci, takže nevíme, jakými výrazy jsme byli nazváni. Sice po širší silnici, zato však výrazně delší cestou, jsme se dostali asi po dvou hodinách do místa asi 5km od křižovatky, před kterou jsme předtím skončili. Stav silnice se dál dost zhoršil a drncání na zmrzlé zasněžené vozovce nebralo konce. Pár kilometrů před Ridderem jsme ještě museli zastavit před zapadlým kamionem. Pak jsme auto roztlačili a půl kilometru se za ním v rámci ranní rozvičky v půl páté ráno proběhli. Nečekaně na první pokus našli ubytování v Sinegorye a po dvou dnech šli konečně spát.

V neděli jsme dospávali deficit a odpoledne šli za deště otestovat místní čárky. Přes noc na ně kvůli větru napadalo spousta větví, šišek a další špíny, díky nimž už tak pomalý mokrý sníh nejel vůbec. Během půl hodiny jsme byli všichni promoklí a tak to většina o moc déle ani nevydržela.

V pondělí byl na pořadu dne model. Konečně jsme využili naší výhody a jeli půjčenými auty ještě před autobusy, které se po cestě zasekly. Mohli jsme tedy vytestovat naše ski ještě dřív, než se tam začli motat ostatní. Prostor modelu se překrýval s prostorem pro následujícími závody, v mapě byla však jen malá oblast se skůtrovkama a dále standartky s naznačenými odbočkami do lesa. Sníh se bořil pod hůlkami mimo tratě víc jak metr hluboko, v čárkách většinou jen tak půl metru. Čeká nás tedy spoustu odboček a mezi nimi co nejvíc frekvenční soupaže, uvidíme jak se s tím popereme.

V úterý je na programu sprint, další dny pak middle, sprint dvojic a po volném dni štafety a long, po kterém asi ještě v lyžácích nasedáme do auta a pofrčíme na letiště, tak nám držte palce!

Skol!

Share

MS Kazachstán

V pátek 1. 3. 2013 odletěla výprava ve složení: závodníci- Radek Laciga,Jakub Škoda,Michal Drobník, Helena Randáková, Hana Hančíková, Simona Karochová, servisman Radek Peňáz a trenér Richard Klech na vrcholnou akci lobácké sezóny – mistrovství světa, které hostí kazašské město Ridder (východ Kazachstánu, skoro u Mongolska).

Share

ME Lotyšsko

V sobotu 8. 2. 2013 odjíždí česká reprezentace na první vrcholnou akci sezóny – ME do lotyšské Madony. O výpravu ve složení: Hana Hančíková, Helena Randáková, Simona Karochová, Kristýna Kovářová, Jakub Škoda, Radek Laciga a Michal Drobník budou pečovat trenér a servisman Richard Klech i šéfkuchař Karel Drtil. Držte nám palce!

Share

Nominačních kritéria pro ME a MS LOB v roce 2013

ME LOB 2013 se zúčastní 4 muži, 4 ženy a 2 členové realizačního týmu.
MS LOB 2013 se zúčastní 3 muži, 3 ženy a 2 členové realizačního týmu.

Muži:
pro ME v Lotyšsku
1. Dva nejlepší závodníci z průběžného žebříčku kategorie H21E , do kterého se započítávají tyto závody: Ski –O Tour 5. – 9.1. a ČP 19.- 20.1., 26.- 27.1. a 2. – 3. 2. 2013. Systém hodnocení jako v CŽ. Závodů je 10, počítat se bude 7, v případě nekonání některých závodů se počítají všechny uskutečněné závody.

2. Další 2 závodníci na divokou kartu šéftrenéra .

pro MS v Kazachstánu
1. Dva nejlepší závodníci dle součtu umístění na ME v závodech jednotlivců
2. Další závodník na divokou kartu šéftrenéra.

Ženy:
pro ME v Lotyšsku
1. Nejlepší dvě závodnice žebříčku v kategorii D21E, do kterého se započítávají tyto závody : Ski –O Tour 5. -9.1. a ČP 19. – 20.1., 26.- 27.1. a 2.-3.2.2013. Systém hodnocení jako v CŽ. Závodů je 10 , počítat se bude 7, v případě nekonání některých závodů se počítají všechny uskutečněné závody.

2. Další 2 závodnice na divokou kartu šéftrenéra .

pro MS v Kazachstánu
1. Dvě nejlepší závodnice dle součtu umístění na ME v závodech jednotlivců.
2. Další závodnice na divokou kartu šéftrenéra.

Šéftrenér RD LOB (po odsouhlasení komisí reprezentace) může v případě nepříznivých sněhových podmínek zařadit místo českých závodů závody konané v zahraničí (Slovensko …) nebo hladké lyžařské závody.

ve Vrbně p.P. 23.12 . 2012 Richard Klech
trenér RD LOB

nominační kritéria byla schválena komisí reprezentace 27. 12. 2012

Share

Ski-O Tour – 1. část

První letošní a kromě Hanky i první závody s mapou v této sezóně jsme zajeli včera a dnes v okolí francouzského Prémanonu. Po krásných 10-12ti hodinách v autě a 1-6ti hodinách spánku jsme v sobotu vyrazili do hromadného longu, 24,5km (ideálně) a 850m převýšení pro kluky a 17,5km s 615m převýšení pro holky slibovalo velmi těžký ostrý start do sezóny..
Pořadatelé přišli s novým bezdotykovým Sport-Identem, který razí i v rychlém průjezdu na vzdálenost cca 60cm od kontroly.

Nejlépe z našich se s tratí plné motýlků vypořádala Hanka a skončila se ztrátou jen něco málo přes 2 minuty na bednu na pěkném 12. místě, další holky se seřadily za sebou na 21. (Kinynka) a 22. místě (Simča). U kluků byly odstupy tradičně bohužel horší, výsledky však klamou a několik Seveřanů jsme porazili, naneštěstí však právě ty, kteří vynechali či orazili špatnou kontrolu. V pořádí jsme proto skončili skoro pospolu – 25. Škodík, 27. Dram, 29. Kládin.

Dnes (v neděli) nás čekal sprint. Již dopředu se proslýchali informace o mírném nedostatku sněhu v oblasti závodu, kterou bylo okolí pevnosti Fort des Rousses. Hned na začátku trati tedy někteří přebíhali přes kamení a i na na zbytku trati se často nejezdilo pouze po sněhu. U holek byla velmi zásadní volba na druhou kontrolu, kdy se dalo jet rychle mezi hradbami nebo se vrátit a objet je. Dále následoval motýlek s uzlovkou uprostřed bludiště a zpátky k centru do cíle. Každý z nás jsme vyrobili dosti chybek, někdo (ehm) v chybě i zlomil lyži. V konečném pořadí jsme se nakonec seřadili podobně jako v sobotu – 20-21.Simča, 22. Kinynka, 23. Hanka, 25. Dram, 26. Škodík, 35. Kládin, 36. Liška.

Cestou na ubytování nám rádio vybralo tématickou písničku … snad jsme si své chyby vybrali zde a na příštích závodech se takto cítit nebudeme.

Zítra nás čeká odpočinkový den a dále pak ve Švýcarsku (ale jen 10km od nynějšího centra) úterní long s individuálním startem a středeční middle. Ženská část naší výpravy společně s Liškou bude pokračovat na závěrečnou část Ski-O Tour do Itálie, kluci se budou vracet domů na Jizerskou 50.

Share

Příprava na sezonu

Ještě před ostrým začátkem sezóny – sérií Ski-o tour (5. – 12. 1. 2013 Švýcarsko, Francie a Itálie) bojují členové mančaftu na několika frontách: Hana Hančíková ve Švédsku na tamější Ski-o tour a dvojice Helena Randáková a Jakub Škoda na prvních závodech ČP a Slavic Cupu na Horních Mísečkách a i ostatní ladí formu na dva vrcholy sezóny – únorové ME v Lotyšsku a březnové MS v Kazachstánu.

Share

Hanka 4. na longu

V posledním závodě ME (klasika) zajela Hanka Hančíková nejlepší výsledek celého týdne – výborné 4. místo, něco přes minutu od medaile a necelé dvě minuty za vítěznou Ruskou Polinou Malchikovou. Simona dojela na pěkném 16. místě, Kristýna 23. a Helča, které se tentokrát mapově nezadařilo, skončila po velké chybě 26.

V mužích vyhrál Fin Staffan Tunis a získal tak třetí zlato na letošním ME. Mlátil hned v úvodu prvního kola zlomil hůlku a přes nejkratší farsty se do výměny propadl hodně dozadu. Postupně se dotahoval dopředu, ale na lepší než 26. místo se ztrátou 10 minut to nestačilo. Kousek za ním dojeli na 30. a 31. místě Škodík a Dram, Kládin o další dvě minuty zpět na 35. místě s ulomeným košíkem.

V noci a během závodu padal sníh s deštěm, v lese byla mokrý těžký sníh a neprojetá vata. Do toho prudké výjezdy a sjezdy, spousta pádů a zlomemých lyží a holí. Drsná klasika přes 25km, v mužích na 107 minut i přesto, že to pořadatelé na poslední chvíli zkracovali kvůli podmínkám.

Tady je pár fotek z vyhlášení a mapy (dají se stáhnout ve větším rozlišení pod volbou „Options“ dole). Pro pobavení je tady švédské video ze zahájení.

Share