Drsné Bulharsko: Horvát vždy v TOP20 na ME, Nagy 13. na MS do 23 let

Koncem ledna se v bulharském Čepelare v Rodopech konalo ME, které bylo zároveň úvodním kolem SP, neboť náhrada za zrušené SP v Rakousku nebyla nalezena. ME se do Bulharska vrátilo už po 4 letech. Tenkrát bylo skvělým úspěchem 9. místo Lenky Mechlové i Jakuba Škody na klasické trati (přehled nejlepších českých výsledků na všech ME najdete v sekci úspěchy). Šampionát i letos nabídl velmi kopcovitý částečně zalesněný terén (1600-1800 m n. m.). V prostoru bylo dostatek sněhu, během závodního týdne navíc několikrát sněžilo. Závodilo se za větrného počasí a často i drobného sněžení při cca -10 °C, na krátkou trať bylo dokonce -15 °C. Stejně nízká teplota byla i během sprintových štafet, kdy ale nefoukalo a svítilo slunce.

Do Bulharska jsme odcestovali ve čtvrtek dvěma mikrobusy ve složení Jakub Škoda (VLI), Petr Horvát (SSU), Radek Laciga (SZP), Vojtěch Bartoš (MLA), Jan Hašek (VPM), Josef Nagy (TJN), Anežka Hlaváčová (TBM) a Tereza Chrástová (STH). Realizační tým tvořil Richo a kuchař Ivoš. Do nominace bohužel zasáhl i covid-19. Sprint i klasická trať byla vypsána jako MS do 23 let, což se týkalo Háši, Nagána, Anežky i Terky. Letos se i nově počítá vedle klasického SP i SP do 23 let, a tak mohla každá země nasadit až 8 startujících, maximálně však 6 starších 23 let, sešla se tudíž solidní konkurence. Jelikož všichni museli přijet do Bulharska s negativním PCR testem, covid-19 se na průběhu ME prakticky nepodepsal – všechny PCR testy po příjezdu byly negativní stejně jako antigenní testy v den sprintových štafet.

V pátek jsme se vydali do arény, kde jsme vytestovali lyže a projeli si model, který byl připraven v prostoru bulharského mistrovství přímo sousedícího s prostorem ME. Terén byl převážně otevřený s mnoha skútrovkami. Sněhová situace zde však byla horší než v prostoru ME.

Sobotní sprint se jel v husté síti skútrových stop, závod důkladně prověřil navigační schopnosti závodníků. Muži například projeli téměř sto křižovatek, navíc se občas i fikalo. Trať nabídla samozřejmě i volby postupů a díky kopcům byla i fyzicky náročná. Řada závodníků to neustála a zásadně chybovala. Toho využil 13. Petr, když si připsal druhý nejlepší individuální výsledek v dospělých v kariéře (po 11. místě z krátké na ME 2019 v Turecku). Ostatní kluci bohužel dělali větší chyby. Kuba byl o dvě minuty dojet Petrem a skončil na 26. místě. Kládin dojel 29., Nagano po ztrátě košíčku v závěru obsadil 35. místo. Vojta skončil 42. (resp. 43. ve SP) a Háša 48. (49. ve SP). V ženách zajela nejlépe 34. Anežka, Terka dojela 45. V hodnocení MS do 23 let se do dvacítky vešel 16. Nagano i 17. Anežka. Háša byl 21. a Terka 24.

Po neplánovaném dni volna přišla na řadu krátká trať, jejíž start se kvůli novému sněhu o hodinu odkládal. Jelo se v prostoru sprintu rozšířeném o méně hustou síť stop. Parametry připomínaly klasický orienťák – pánové jeli 7 km / 390 m, dámy 5,2 km / 290 m. Volby postupů, strmá stoupání – byl to drsný závod. Nejednou bylo výhodné kopce zdolávat s lyžemi v rukou. Nejlépe z našich zajel opět 15. Petr. Ač se závod Kubovi povedl více než sprint, skončil opět na 26. místě. Kládin dojel až 38. (39. v SP). Ostatní si vedli lépe než při sprintu. Nagáno dojel 33., Vojta 35. a Háša 44. (45. v SP). Anežka skončila 31. a Terka 39. V hodnocení SP do 23 let zaznamenala Anežka solidní 12. místo (16. opět Nagáno, 19. Terka, 22. Háša).

V úterý se jely odložené smíšené sprintové štafety, jelikož v neděli ráno pořadatelé usoudili, že kvůli silnému větru a sněžení nelze závod uspořádat. Jelo se v prostoru kompletně odtajněném při předchozích závodech, přesto se chyby dělaly. Hned na úvod každého úseku totiž na každého čekal pořádný kopec v maximální intenzitě. Obě naše štafety do závodu vstoupily skvěle, poté však bohužel přišly horší farsty a postupný propad pořadím. Áčko (Petr a Anežka) projelo cílem jako patnáctá štafeta, což znamenalo 8. místo v oficiálním pořadí ME i SP. Béčko (Kuba a Terka) finišovalo jako 21. štafeta, do výsledků ME ani SP se tedy nepočítá.

Ve středu se jela klasická trať s hromadným startem. Stavitel tratí to trochu přestřelil, ženy vyhrála Kechkina za 106 minut a muže Baklid za 125 minut. Prostor byl rozšířen na východ, kde byla řidší síť skútrovek, ale i širších stop a silnic. Závod bohužel poznamenala vypluhovaná silnice až na kameny (kterou ještě domorodci v jednom místě posypali), na které si prakticky všichni poškrábali lyže. Z našich nejlépe dopadl opět Petr, když ve sjezdu do arény předjel dva Rusáky a finišoval na 17. místě se ztrátou necelých 12 minut (najel 30 km a vystoupal 1110 m). Solidně zajel i Nagáno, když dojel na 26. místě před 29. Kubou (30. v SP), který v závěru odpadal – v závěru spadl asi 9krát. Kládin dojel 36. (37. v SP) a Háša po 168 minutách vybojoval 41. místo (42. v SP). Vojta to po prvním kole zabalil, zřejmě nadmořská výška mu nedělala dobře. V ženách byla opět nejlepší 33. Anežka. Terka, věkem ještě juniorka, na trati strávila o 12 minut déle, 156 minut, a obsadila 39. místo před 6 ženami, které závod nedokončily. Všechny 4 naše U23 si vylepšili pořadí z MS U23 ve sprintu! Nagáno byl 13., Anežka 16. a Terka i Háša byli na 20. místě.

Ve čtvrtek program ukončily štafety, které se jely v prostoru známém z předchozích závodů. Byl to velmi rychlý a neuvěřitelně nepřehledný závod, rozdíly mezi farstami byly až tříminutové, takže průběžné pořadí mělo smysl řešit až dvě kontroly před diváckou na posledním úseku. Naše áčko podalo stabilní výkon, každý tam vyrobil jen jeden cca 15vteřinový zásek, Nagáno pak ještě ztratil 20 vteřin, když mu neorazila dvojka. Ztrátu 3,5 minuty po úsecích Kuby a Nagána na Švýcary a Estonce tak Petr díky kratší farstě lehce smáznul a do závěrečné nefarstované osmiminutovky vjížděl již na 5. místě s 33vteřinovým náskokem na papírově slabší pronásledovatele, které za sebou udržel až do cíle. Čtvrtí Fini byli 3,5 minuty daleko, vítězné Rusko nám ujelo o 7,5 minuty. Béčko jel Vojta, Háša a Kládin, moc se jim však nedařilo, předjeli je i Bulhaři. Fotky nejen ze štafet najdete v repregalerii.