Header Image - Czech Ski-O Team

Místo do Lotyšska na Zdravotník

Volný víkend po zrušených závodech SP jsme využili k soustředění v západních Krkonoších. Zázemí nám poskytla legendární chata Zdravotník nad Rokytnicí nad Jizerou, kde jsme se postupně od čtvrtečního (30. ledna) večera scházeli. Zúčastnil se Kládin, Kuba, Petr, Lenka, Petra a Katka, dorazil i Richo. Na programu byly dvoufázové tréninky na běžkách, přičemž ty dopolední byly poměrně intenzivní. Ačkoliv přišla obleva, podmínky ve výšce okolo 1000 m n. m. byly dobré, sněhu bylo dostatek. V pátek sice byl poměrně měkký a pomalý, poté se však situace mírně zlepšila. Zmokli jsme jen při návratu ze sobotní odpolední fáze. Následují dva víkendy, kdy jsou v sousedních terénech Zdravotníku plánovány závody ČP, poté již míříme na sever pro první letošní body do SP!

Share

Nominováno na 1. kolo SP

by Petr 0 Comments

Nominaci na 1. kolo SP komplikovalo počasí, když se podle původního plánu nakonec neuskutečnily žádné nominační závody ani samotné závody SP. Přesto se však díky pohotovosti realizačního týmu nominační závody uskutečnily – v náhradní lokalitě. 1. kolo SP, které se mělo konat první únorový týden v lotyšské Madoně, museli pořadatelé odvolat, neboť v Pobaltí není sníh ani minusové teploty. Naštěstí byli pořadatelské otěže ochotni převzít Švédové, kteří SP připojí ke svému mistrovství, a tak letošní sezonu zahájíme nedaleko od místa, kde jsme zakončili tu loňskou. Poblíž Umeå se bude závodit od 22. do 26. února. Pojede se sprint a klasická trať, po dni volna pak krátká trať s hromadným startem a štafety. Českou republiku budou na této akci reprezentovat:

ženy: Hančová Petra (LPU), Neumanová Kateřina (PVP), Šimková Johanka (SHK), Mechlová Lenka (SHK);
muži: Škoda Jakub (VLI), Laciga Radek (SZP), Horvát Petr (SSU), Matuš Vojtěch (VRB), Argaláš Michal (TRI), Bartoš Vojtěch (MLA);
realizační tým: Klech Richard (trenér), Peňáz Radek (servis), Kuncová Jana (fyzio), Cihlář Ivo (kuchař).

Share

Místo úvodního víkendu Českého poháru nominační závody

by Petr 0 Comments

Letošní zima se vyvíjí pro lyžařský orienťák dost mizerně. V Česku se sice ve vyšších polohách našich hor trénovat na lyžích dá, avšak závody, které jsou plánovány jen o pár výškových metrů níže, jsou odkládány či rušeny. Realizační tým tak musel přistoupit na záložní variantu a závody pro nás uspořádat sám, jelikož termín první mezinárodní akce se kvapem blíží a bylo třeba získat podklady pro provedení nominace. V sobotu 11. ledna se tak jel na tratích na Pradědu závod s intervalovým startem na 15,9 km, resp. 10,6 km pro ženy. Tratě byly kopcovité, zmrzlé a místy nerovné. Druhý den se jela krátká trať, při které panovalo nádherné slunečné počasí. Jestli je situace se sněhem někde horší než u nás, pak je to v Pobaltí. Do prvního kola SP v lotyšské Madoně, kam se světová elita vrací po 7 letech, zbývají sice ještě 3 týdny, avšak zde zatím nejsou po sněhu ani památky a rovněž předpověď počasí není s plusovými teplotami a minimem srážek nikterak optimistická. Pořadatelé zvažují přesunutí akce z prvního na poslední únorový týden či její zrušení, jasno má být do příští středy 22. ledna.

Share

Příprava na sezonu proběhla v zahraničí

První přípravnou akcí na sněhu bylo objemové soustředění v italském Livignu, kterého se však z časových důvodů zúčastnila jen část týmu. Akce se konala poslední listopadový týden a podmínky pro běžecké lyžování zde byly na rozdíl od zbytku kontinentální Evropy mimořádně dobré. Tréninkové dávky jsme polykali na asi 30 km kolečku ve výšce od 1 800 do 2 100 m n. m., díky čemuž jsme ani nepociťovali přelidnění, které by se dalo vzhledem ke sněhové situaci a konání závodu La Sgambeda očekávat.

Následovalo tradiční předvánoční týdenní soustředění, na které jsme letos zamířili po dvou zimách opět na daleký sever – do švédského střediska Idrefjäll. Účast byla hojná, z aktivních reprezentantů se omluvil pouze Ondra kvůli škole. Vzhledem ke sněhové situaci v Česku to byl bohužel pro mnohé první sníh. Počasí nám opět přálo, sněhu bylo dostatek, teploty neklesaly příliš hluboko pod bod mrazu a povětrnostní podmínky byly rovněž dobré. Program byl tradičně nabitý, zahrnoval objemové, silové, obratnostní i intervalové tréninky. Tři fáze se rovněž uskutečnily na mapě.

Po Vánocích organizovali Švýcaři týdenní tréninkový kemp, přičemž nabídli účast i zahraničním závodníkům. Z našich toho využil Petr, VojtaM, Johanka a juniorka Katka Černá a rozhodně to stálo za to, bylo to velmi inspirující. Východošvýcarské údolí Val Müstair, ze kterého pochází např. Cologna, poskytlo v okolí vesnic Tschierv a Fuldera kvalitní tréninkové podmínky v nadmořské výšce okolo 1 650 m n. m. Počasí této akci přálo, dostatečná sněhová pokrývka a nebe bez mraků, co více si přát. Připraveno bylo šest mapových fází, najetý byl i batong. Kromě tratí v údolí byl upraven na bruslení i okruh v horách stoupající až do výšky 2 300 m n. m. se závěrečným sjezdem po červené sjezdovce.

Začátkem ledna se v Harrachově a Jakuszycích na pomezí Krkonoš a Jizerských hor uskutečnily stacionární tréninkové kempy pro mládež pořádané našim svazem. Reprezentanti dostali možnost pomáhat na této akci výměnou za stravu a ubytování na horách, tedy za ideální tréninkové podmínky. Nabídky využil Petr, Johanka, ale i někteří dorostenečtí, juniorští a akademičtí reprezentanti. Podmínky byly hraniční, přesto byla k dispozici síť stop dostatečná pro výuku LOB a navíc supersprintová síť skútrovek na louce.

Share

Vítězkou ankety o nejlepšího lyžařského orientačního běžce Petra Hančová

Předposlední listopadovou sobotu proběhlo v Jablonci nad Nisou tradiční vyhlášení ankety o nejlepší orientační sportovce a ples O-gala. Nejúspěšnější z nás byla jednoznačně zvolena Petra Hančová, bronzová medailistka ze zimní univerziády. Na ME vybojovala 10. místo z krátké trati a na MS pak 13. místo ze sprintu. Snad nebude mít stejný osud jako poslední tři vítězná jména této ankety, která v následujících anketách zatím znovu nezazněla. Druhé místo obhájila Lenka Mechlová, která během své druhé sezony v dospělé reprezentaci získala hned tři umístění v TOP10 na ME (8. krátká a 8. klasika) i MS (10. krátká). Třetí místo patřilo Petru Horvátovi, když měl solidní individuální výsledky na ZSU (8. krátká), ME (11. krátká) i MS (14. sprint). Jestli mohlo být na této anketě něco překvapivé, tak obhájené prvenství v juniorech Janem Haškem to rozhodně nebylo. Ve sprintu na MSJ vybojoval 6. místo, což je historicky třetím nejlepším českým individuálním výsledkem na MSJ v M20. Druhé místo obsadil Ondřej Hlaváč, který dojel 12. na MSJ na klasické trati. Třetí skončila jeho sestra Anežka Hlaváčová, na sprintu na MSJ dojela na 19. místě. Vítězství ve velmi nepřehledné kategorii dorostu získal Lukáš Richtr, který měl na ME dorostu vyrovnané výkony – 12., 14. a 16. místo. Na sklonku zimy jsme si tak připomenuli sezonu s hromadou nádherných umístění, když se nám povedlo díky Petře po loňské pauze navázat na sérii čtyř medailových sezón.

Share

Říjnové testy: před námi je ještě velký kus práce

by Petr 0 Comments

Předposlední říjnový víkend patřil tradičnímu testování na Kolečku v Břízkách. Členové reprezentace se do Jablonce nad Nisou sjíždí již přes 20 let, aby poměřili síly se svými reprezentačními kolegy i se svými předešlými výsledky. Tradiční program zahrnuje v sobotu kopce – dopoledne běžecké a odpoledne soupaží, v neděli se běží kros. Nejinak tomu bylo letos, přes víkend panovalo poměrně teplé počasí. Začátek cesty, na které se běhají kopce, byl spravený, středem cesty již nevedla hluboká rýha. Soupaže absolvovali všichni na reprezentační sadě kolečkových lyží stejně jako minulý rok. Dámská část týmu pojala účast zodpovědně, dorazila Lenka, Petra, Johanka i Katka. Zato kluků dorazila jen hrstka – Petr, Kuba, VojtaM a Ondra. Argi se totiž připravuje v Norsku a Kládinovi a VojtoviB účast nedovolily zdravotní potíže.

Parametry jednotlivých testovacích úseků a okruhů najdete v sekci dokumenty. Jsou zde uvedeny i časy z let minulých (byla nově provedena digitalizace výsledků z let 1998-2002). A jak jsme dopadli? Kopce nejrychleji vyběhl Petr, druhý byl na svých prvních jabloneckých testech Ondra, třetí skončil Kuba a VojtaM musel po třech kopcích odstoupit, nebylo mu dobře. V ženách zaběhla hezky své premiérové kopce Lenka, když byla historicky přibližně 2.-5. nejrychlejší ženou. Druhá byla Petra, třetí Katka si těsně udělala osobák a Johanka ze zdravotních důvodů nenastoupila. Odpolední soupaže přinesly historicky nejlepší čas díky Petrovi v mužích (2. Kuba, 3. VojtaM a 4. Ondra). V ženách se od dob navýšení na 5 úseků taktéž vytvořil nejrychlejší čas, na svědomí ho má Petra. Druhý čas měla Johanka, třetí Katka a čtvrtý Lenka. Nedělní kros v mužích de facto kopíroval ne příliš lichotivé výsledky kopců (Richo byl s běžeckou formou kluků značně nespokojen). I v ženách to bylo podobné jako na kopcích. Lenka se vklínila mezi 5 nejrychlejších časů držených Helčou, pak byla Petra, Johanka a v osobáčku Katka.

Fotky jsou v sekci fotky. Na úspěšné testy z roku 2017, které byly jen měsíc před prvními svěťáky, se nám, zejména u kluků, navázat tedy moc nepodařilo. Do prvních svěťáků však tentokrát zbývají ještě více než 3 měsíce, do ME více než 4 měsíce. Aneb prostoru na pořádný trénink je stále dostatek, ale čas běží, zima se blíží. Další akce bude již na sněhu, kde, to je stále ve hvězdách.

Share

Máme za sebou intenzivní soustředění na Stříbrném rybníku

Od soboty 17. do pátku 23. srpna bylo na programu reprezentace druhé letní soustředění. V Hradci Králové se v bungalovech na Stříbrném rybníku sešla téměř kompletní ženská část týmu (Katka, Petra, Johanka), jen Lenka se objevila kvůli svým startům na MS v OB jen na okamžik. Pánové na tom byli hůř, soustředění absolvoval celé pouze VojtaM a Kuba, na druhou půli dorazil z veteránského MS v plavání ještě Petr. Náplní byly stejně jako před měsícem v Plzni pod vedením Richa vícefázové tréninky (kolečkové lyže, běh, OB), vedle objemu se tentokrát značně přidalo i na intenzitě. Nechyběla ani technika a síla, fáze doplňovalo neméně důležité posilování, cvičení a rozcvičky. Prostor byl i na regeneraci v podobě volné fáze, protahování či plavání. Několik momentek od Jany z tréninků najdete zde.

Share

Okolo Plzně jsme nabírali objem

Zázemí pro první soustředění nové sezony nám poskytla Plzeň (konkrétně Penzion 16), kde jsme strávili příjemných prvních sedm červencových dní. Zúčastnili se kluci z Moravy (Petr, Vojta, Ondra, Argi) a Peťa, která v tréninku moc nedávala znát, že je opačného pohlaví (ostatní byli nemocní, měli nominačky na MS apod.). Zato realizační tým byl na akci v plné síle – Richo i Jana. V úterý navíc přišel na návštěvu Vodr a rozdal několik rad k přípravě na zimu. Náplní byly (kromě vaření, jedení a spaní) vícefázové tréninky spíše objemově zaměřené (běh a kolečkové lyže). Nechyběla ani technika a síla, fáze doplňovalo neméně důležité posilování, cvičení, imitace a rozcvičky. Prostor byl i na regeneraci v podobě volné fáze, protahování či plavání. Na závěr soustředění se přidalo na intenzitě, neboť fázemi byly tři etapy závodů v OB v Třemošné (celkově Petr zvítězil a Petra skončila druhá). Se závoděním včetně o-přemýšlení v únavě se totiž důvěrně setkáváme na závěr většiny sérií světových LOB závodů.

Share

Ranking: Oranžová skupina pro nás na příští sezonu vypadá nadějně

by Petr 0 Comments

Světový ranking je vlastně soutěží o startovní pozice. Důležité je být do desítky (červená skupina) či do dvacítky (oranžová skupina), resp. nedaleko za pro případ, že se někdo před Vámi závodu nezúčastní. Při závodech WRE, kde je startovka opačné pořadí rankingu, pak mohou zúročit své body všichni … počítá se pět závodů za sezonu aktuální a uplynulou, takže po každé zimě se pořadí rázem promíchá. A jak si v této pseudosoutěži vedeme my (před sezonou->na konci sezony->přes léto)?

29->26->15. Petr Horvát
21->17->20. Jakub Škoda
31->30->22. Radek Laciga
42->44->30. Vojtěch Matuš
73->57->35. Jan Hašek
53->67->44. Ondřej Vystavěl
54->69->47. Vojtěch Bartoš
52->86->93. Ondřej Hlaváč

19->17->13. Lenka Mechlová
23->19->15. Petra Hančová
35->29->22. Kateřina Neumannová
30->30->25. Johanka Šimková
48->67->45. Markéta Firešová
51->66->62. Veronika Kubínová

Share

MS: Uvězněni ve druhé desítce

by Petr 0 Comments

Druhá polovina března nám přinesla Mistrovství světa. Závodilo se ve švédském kopcovitém terénu, pořadatelé slibovali férové závody. A opravdu, nabídli nám tři odlišné náročné krásné a zábavné terény pro tři individuální závody, část nepoužitého terénu zbyla i na štafety. Všechny závody měly přitom zázemí na stadionuPiteå. Na odlišnosti jednotlivých závodů se podepsalo navíc i nevyzpytatelné jarní počasí – např. v mužích tak ze tří individuálních závodů vzešlo osm medailistů.

Po pátečním cestování nás čekal sobotní sprintový trénink v přibližně hodinu vzdáleném Älvsbynu. Byla obleva a v lese bylo docela dost nového sněhu, takže to moc nejelo. S novým sněhem si ale museli poradit i v závodním prostoru, což bylo důležitější, a tak jsme museli trénink absolvovat v čárkách projetých jen několika našimi konkurenty, kteří si přivstali. Nicméně pro rozhýbání se a rozmapování se to bylo dostačující. V neděli jsme se vydali opět do Älvsbynu, kde nás čekal trénink krátké trati s hromadným startem. Ochladilo se a připadlo 15 cm prašanu, projeté byly jen některé standardky. Kupodivu i tak měl mapový trénink smysl, šlo si to i hezky užívat. Někdo si však dal místo druhého kola raději intervaly. Pondělí bylo odpočinkové, opět připadlo nemalé množství sněhu. Loypu na sklouznutí se jsme ve městě hledali marně, skončili jsme na modelu, kde se alespoň trochu lyžovat dalo. Do úterý však pořadatelé model upravili a my se mohli vrhnout do testování a posledního mapového tréninku před ostrými starty.

Středeční klasická trať byla jako z pohádky. Čerstvě zasněžená krajina, teplota pod nulou, avšak čárky byly přesto docela dost tvrdé. Prakticky vůbec se nefikalo. Velká většina se jela v čárkách, důležitá byla plynulost navigace. Volby postupů byly většinou spíše vyrovnané, avšak z nepozornosti bylo snadné vzít i výrazně ztrátovou variantu. Velmi důležité bylo ale i rozvržení tempa, závod byl pro muže oficiálně ideálně dlouhý 29 km, avšak ve skutečnosti to bylo téměř 32 km. Vítězný čas tak byl třetí nejdelší v historii MS, pro ženy dokonce druhý nejdelší – 42 let starý rekord se jen díky medailistkám prolomit nepodařilo. Závod nejvíce sedl Petrovi, který se v první polovině dokonce pohyboval v TOP10. Poté ale přišla minutová ztráta kvůli špatné volbě ihned po druhé výměně mapy, jedno přejetí odbočky, úbytek síly, křeče a propad na 16. místo (+12:12). Solidně jel i Kuba, na trati strávil o 4 minuty déle a skončil na 18. místě. Kládin to zazdil na 2,5 minuty hned cestou na trojku, v cíli uzavíral TOP20 (+21:26) a Vojta dokončil na 31. místě (+45:10), přestože ho od univerziády trápilo zdraví. V ženách vyhrála Tove Alexandersson o více než 6 minut, z našich dojela nejlépe 16. Petra (+21:43). Podobné mezičasy měla i Johanka, ale po téměř čtyřminutové chybě se musela spokojit se 17. místem (+25:38). Sedm vteřin dělilo 21. Katku (+28:39) od dvacítky. Závod se nepodařil 23. Lence (+33:08), když nechala na pětce skoro 8 minut a ani poté nebyl její mapový výkon ideální (nutno podotknout, že to byl její první závod LOB ve Skandinávii).

Ve čtvrtek se jel sprint. Přišla obleva, sníh byl sice mokrý, ale skluzný a v čárkách tvrdý. Na severské poměry mapově jednodušší závod prověřil rychlost, plynulost navigace a koncentraci. Stejně jako na klasické trati byla na trati výměna mapy, ze které začínala orientace bez povinného úseku, což je takové dost divoké. V mužích moc nechybělo a měli jsme dva muže do desítky. Kuba o ni přišel pádem před fikačkou na předsběrku, Petr zase špatnou volbou postupu na výměnu mapy (zvolil ji i vítěz Sergey Gorlanov, díky čemuž vyhrál i Erik Rost). Kuba tedy obsadil dělené 11. místo (+1:01), čímž alespoň vyrovnal nejlepší sprintový výkon českého muže na MS. Petr obsadil místo 14. (+1:12). Kládin, který si ustlal na dojezdu, opět uzavíral TOP20 (+1:53). Vojta neměl svůj den, dojel až na 43. místě. V ženách zajela nejlépe na děleném 13. místě Petra (+1:50), Lenka obsadila 19. místo (+2:26), Katka opět 21. místo (+3:25) a 24. Johanka (+4:12) zkazila sběrku.

Po dni volna se jela krátká trať s hromadným startem, který byl nasměrován vzhůru do sjezdovky. Čekala na nás tři farstovaná kola na plošším vrcholu kopce a následný společný sjezd na stadion. Sněhové podmínky byly podobné sprintu. Muži se na rozdíl od žen moc neztráceli, dělali jen drobné chyby, a tak nakonec cílem projelo se ztrátou do minuty neuvěřitelných 17 závodníků. O pořadí v závěru trati rozhodla vedle fyzičky i mapa a pevné nervy. I v ženách bylo k vidění pořádné drama, o zlato bojovala Alexandersson s Kechkinou, která vyhrála hlavně díky nešikovnému pádu Švédky do hlubočáku. Na výsledky z ME dokázala konečně navázat Lenka, která si dojela pro krásné 10. místo (+3:17) jen 48 s za bramborou. Zbylé tři holky bojovaly v závěru o 17. místo. Petra, která ztratila na trojce minutu a půl, projela po prohraném finiši cílem jako 19. (+5:53). Jen 18 s za ní dojela 20. Katka, která přišla o vedení v balíku kolizí na mostku. Kontrola na mostku zkazila finiš i 21. Johance (která ztratila v lese jeden ze dvou čipů), když ji neorazila. Kluci se do prvního balíku nevmísili, přestože Kuba zajel farstovanou část výborně a tu šanci teoreticky měl. Závěr se mu ale tolik nevydařil a cílem projížděl osamocen na 18. místě s lichotivou ztrátou 126 vteřin. V poslední dvacetiminutovce už nebyl 23. Petr (+3:40) ve své kůži, čehož využil 22. Kládin (+3:33) a dostal se před něj. Petrův pád ve sjezdu čárkou a Kládinovo najetí na lampion bez krabičky stálo kluky nejedno místo. Vojta tam nechal dvakrát přes minutu a dojel na 31. místě.

V neděli ukončily sezonu štafety. Opět bylo nad nulou, ale tratě byly tentokrát zmrzlé. Byl to opět krásný orienťák, i když samotný závěr už byl trochu slabší. Mužskou štafetu rozjížděl Kládin, který nechal na čtyřce skoro 1,5 minuty, a tak předával až jako osmý. Petr předával těsně za Švýcarskem na šesté pozici – pro Kubu pak nebyl problém obhájit 5. místo (+11:22) z Krasnoyarsku. V ženách se na prvním úseku Petra dopustila několika drobnějších chybek, předávala čtvrtá před Švédskem. Johance po špatně zvolené fikačce Švédsko ujelo, navíc kousek za ní stále bylo Estonsko. A tak na třetím úseku nastala přetahovaná o 5. místo mezi Lenkou a Daisy Kudre. Po sjezdu v závěru to pro nás začalo sice vypadat nadějně, tenký náskok však ještě Estonska dokázala stáhnout a ve finiši nakonec Lenku velmi těsně předstihla. A tak máme stejně jako před šesti lety šesté místo (+11:21).

Letošní MS jednoznačně vystihuje nadpis článku – 13 umístění ve druhé desítce jsme ještě nikdy neměli. Výše se ale podívala jen 10. Lenka na hromaďáku, pro kterou to bylo první MS i první severské LOBy. První MS to bylo i pro Katku (20.) a Vojtu (31.), který se jako jediný nepodíval do dvacítky. Umístění z MS si dokázal vylepšit jen Petr (14.), pro ostatní byla jejich nádherná umístění v elitní desítce z Krasnoyarsku bohužel nedostižná – Kuba (11.), Petra (13.), Johanka (17.) a Kládin (20.).

Odkazy: výsledky, mezičasy, tracking, TV záznamy a fotky: Sven Alexandersson, Jesper Matti, IOF – výtah našich fotek z těchto alb obohacený o fotky od Jany a pár fotek od Petra je v repregalerii.

Share