ME: sprint za námi

Dnes jsme jeli první závod na ME – sprint. Trať byla fyzicky (nadmořská výška 1700m) a mapově náročná, na měkkém podkladu se dost bořily hole. Ačkoliv sprint není naše nejsilnější disciplína, Vodr zajel v konkurenci 72 borců výborné 4. místo, pouhé 3 vteřiny ho dělily od bronzu. Vyhrál Thomas Löfgren (SWE), 2. Matti Keskinarkaus (FIN), 3. Peter Arnesson (SWE). Lauič zajel taky pěkně, ztráta necelá minuta a 16. místo. Mlátil byl se svým výkonem v cíli spokojen, s celkovým 30. místem pak už méně. Tomíno skončil 32., Kládin poté, co utrhl na jedničce poutko a následně vyrobil několik chyb, dokončil na 59. místě. V ženách vyhrála rozdílem třídy Tatiana Vlasova, 2.-3. Tatiana Kozlova (obě RUS) a Liisa Anttila (FIN). Z našich holek zajela nejlépe Hanka na 19. místě, Helča po více jak minutové chybě na jedničku skončila 23. a Zuzka 26. Zítra následuje klasika s hromadným startem.

Vodrovo hodnocení: Výsledek hodnotím pozitivně, protože ve sprintu je to moje nejlepší umístění. A taky jsem vyrovnal Peciše na sprintu z Francie 92. Long a middle bývávají pro mě silnější disciplíny, tak uvidíme. Hned zítra klasika s hromadným startem, uvidíme jak se na dlouhým závodě projeví nadmořská výška. I když v tomto směru bych měl být v mírné výhodě, protože jsem minulý týden pobýval v St. Catarině v Itálii, a to je taky 1700 nad mořem. A to jsem se několikrát za den dostal až do 2880 m n. m. V takové výšce v podstatě stačí jenom tak zevlovat a je to stejný, jako kdybych v Čechách točil jako vzteklej. Takže jsem tam jenom tak postával a vozil se z kopce dolů na tlustejch prknech – Blizard SXP – R 14 m. Docela dobrý obřačky, na můj agresivní styl jízdy trochu měkký, ale jelikož byl čerstvý prašan, tak mi to zas tak nevadilo, navíc jsem přece jen jezdil opatrně, abych se před ME nějak nezranil nebo přespříliš nevyčerpal. A ty sjezdy se tady budou ještě hodit…