Norské dojmy – shrnutí únorového ME v Norsku

Nejlepší LOBáci Evropy si dali dostaveníčko ve středisku Sjusjoen (kousek od Lillehammeru). Centrem se stal biatlonový areál, na kterém se odehrálo vše důležité. Vzhledem k nabité termínové listině jsme zvolili kombinaci letecké (závodníci) a mikrobusové (bafíci + materiál) dopravy. Vzhledem k cenám v Norsku jsme také byli nuceni vařit ze svých zásob (naštěstí jsem provezli úplně všechno …)

V pondělí večer se scházíme v kompletním složení a ladíme detaily našeho účinkování na tomto šampionátu. Úterní modelový trénink je ochutnávkou dezertu připraveného pořadateli – síť stop je v měřítku 1:15 000 jen velmi obtížně čitelná a je potřeba velkého soustředění na každé křižovatce v hustší oblasti ke správnému rozhodnutí. Napadají mě slova Jardy Jágra o tom, že hokej na kluzišti evropských rozměrů je jiná hra než v NHL, protože i LOB ve Skandinávii je jiné kafe než ve střední Evropě. Máme se opravdu na co těšit.

Program ME startuje závodem na klasické trati (po dlouhé době intervalovým startem) a už při průjezdu stadionem (80% trati) je poznat, že závod to je opravdu těžký. Dlouho se při průjezdu nemůže nikdo dostat pod 100 minut (ani ženy) a spolu s finským trenérem konstatujem, že hlavně pro ženy to bude velmi dlouhý boj. Hlasatel mluví víc norsky než anglicky, ale i přesto registrujeme Ondrovy výborné mezičasy – vypadá to, že mu závod sednul. Finišuje na prozatím vedoucí pozici a v cíli líčí zážitky ze 100 minutového boje. Velice solidně jede i Mlátil, který hodně ztratil v první polovině,ale pak se dostal do tempa a finišuje na konečném 19. místě. V ženské kategorii by měl závod vyhovovat především Helče a ta cíluje jako 11. , kousek před Hankou na 13.místě.

V cílové aréně je poněkud mrtvo, nefunguje výsledková tabule a i vyvěšování průběžných výsledků je tragicky pomalé. S přehledem vítězí Stafan Tunis (ve vedení snad od 1.kontroly) a Helene Söderlund ( s krvavým šrámem na zadní straně stehna – 7 stehů). Ostatní z naší výpravy zpytují svědomí za mapové chyby nebo rychle míří do chaty doplnit ztracenou energii. Ze zveřejněných výsledků nakonec vyplývá toto: Ondrovi chybí k medaili 44 vteřin, které se pokoušíme najít při drobných zaváháních, přejetí odbočky ve sjezdu či pádu do hlubočáku. I tak je 5. místo nejlepší český mužský výsledek na klasice při ME.

Čtvrtek je volným dnem,takže tradičně vyrážíme na krátkou projížďku klasickým stylem. Odpoledne rozebíráme na netu zveřejněné GPS sledování při klasice.

Páteční sprint se startem, výměnou mapy ( !?) i cílem na stadionu je opět něčím novým v kolotoči vrcholných akcí. Na miniaturním prostoru je postaven překvapivě náročný i ve výsledku odstupu….závod. Naši borci nedokážou při závodním tempu odhalit správnou variantu při dvou delších postupech a ztrácejí tak cenné vteřiny, což ve výsledku znamená umístění až ve třetí desítce u mužů, spokojenost panuje pouze s výsledkem Hanky – 16.místo.

Sobotní middle s hromadným startem je snad až příliš kontaktním závodem (Ondra: dostal jsem hodně bodyčeků…). Po startu následuje společná první uzlová kontrola (bohužel tam není tolik prostoru jak slibovali pořadatelé) a tři větve prvního motýlku, kde se ale nedá příliš předjíždět (převážně úzké čárky, vracečky) po oražení uzlovky se had závodníků valí přes tři kontroly na výměnu mapy a hurá na další uzlovku a dvouvětvového motýlku, poslední tři společné kontroly a finiš do cíle. V mužské kategorii postupně zvyšovali na čele svůj náskok Tunis s Rostem, za nimi bojuje o bronz pětičlenná skupinka a v dalším balíku (cca 10 borců) se rve Ondra s Mlátilem, ten bohužel v záverečné části odpadl.
Můžeme jen spekulovat, jak by závod dopadl při intervalovém startu.

V ženské kategorii pouze Hanka drží statečně náš prapor a po slibném začátku finišuje jako dvanáctá.

Program ME završují tradičně štafety. Stavíme dvě mužské (Mlátil, Lauič, Ondra a Dram, Škodík a Kládin) a jednu ženskou (Hanka,Simča,Helča). Rozjíždeč Mlátil chybuje po průjezdu stadionem (vynechává kontrolu) a odsuzuje tak naši papírově první štafetu do role turistů. Na druhém úseku navíc obrovsky chybuje Lauič a proto Ondra přebírá štafetu až po Kládinovi s jasným úkolem potáhnout reprezentačního parťáka k solidnímu výkonu. Nakonec finišujeme v redukovaném pořadí jako šestí a musíme zkousnout po čtyřech letech porážku od Švýcarů. Ženskou štafetu rozjíždí solidně Hanka, na dalších úsecích však již naše holky nestačí tempu seveřanek a Rusek, takže cílujeme v redukovaném pořadí na pátém místě s velkým odstupem.

Při posledních dvou závodech už bezvadně funguje velkoplošná obrazovka, na kterou byly promítány klíčové okamžiky závodů (červená skupina a finišmani při štafetách jezdili s GPS) a diváci si tak mohli vychutnat třeba superkiks finišmanky ruské štafety i další výlety mimo optimální postupy …

Po závodech je konečně čas a možnost vyzkoušet si na vlastní kůži závodní prostor a můžu říct, že to byl opravdový mazec a plně se potvrdila slova o tom, že při zdejších závodech člověk při postupu na první kontrolu projede víc křižovatek než při našich lobech za celý závod … Zkrátka musíme trénovat na jiném hřišti, pokud chceme uspět.

Výsledková část české repre:
2. února 2011 klasika
5.Vodrážka + 3:18
19.Bouchal + 9:17
32.Lauerman + 19:41
33.Drobník + 20:49
34.Škoda + 21:58
38.Laciga + 28:28

11.Randáková +10:46
13.Hančíková +12:40
23.Karochová +23:47
26.Bochenková +26:28

4. února 2011 sprint
25.Vodrážka + 2:33
26.Bouchal + 2:49
32.Škoda + 3:54
34.Lauerman + 4:08
35.Drobník + 4:14
47.Laciga + 6:24

16.Hančíková + 2:13
22.Randáková + 2:46
24.Bochenková + 3:45
26.Karochová + 4:05

5. února 2011 middle s hromadným startem
13.Vodrážka + 2:22
26.Bouchal + 5:04
31.Lauerman + 6:19
43.Škoda + 10:59
45.Drobník + 11:47
54.Laciga + 23:20

12.Hančíková + 3:36
18.Randáková + 6:52
23.Karochová + 9:07
28.Bochenková + 12:15

6. února 2011 štafety
6. Drobník 36:07
Škoda 36:11
Laciga 35:32

Disk Bouchal 35:17
Lauerman 39:05
Vodrážka 32:51

5. Hančíková 31:27
Karochová 33:58
Randáková 36:35