Na začátku února jsme vyrazili na Mistrovství Evropy do tureckého Sarıkamışe (2 100 m n. m.) ležícího na východě země v provincii Kars. Cesta na Arménskou vysočinu nám však zabrala déle, než jsme čekali. Při nakládání zavazadel do letadla došlo k jeho rozbití, a tak se odlet o posunul o den, který jsme strávili na letišti. Bylo o nás skvěle postaráno a v úterý jsme se do Erzurumu dostali 
již bez komplikací (jen jsme přišli o část výbavy od Enervitu, která Katce zmizela z kapsy tašky). O zážitek se pak postarala cesta do Sarıkamışe, autobus totiž nebyl ve formě, dva nezbytné restarty motoru, hlemýždí tempo do kopce a přestávka na cigaretu protáhla cestu o polovic. Slabší motor však vyvažovalo silnější topení, a tak jsme si mohli cestou užívat 34° C. Na místo jsme tedy dorazili ochuzeni o model a zahájení až o půl desáté večer. Další cestování nás však už nečekalo, neboť závodní aréna byla jen kousek od hotelu, ve kterém byla závodní kancelář a kde jsme měli veškeré zázemí (na poměrně vysoké úrovni).
Středeční sprint byl pro nás po cestovních potížích výzvou zejména v přípravě lyží. Na závod ještě vydrželo slunečné počasí. Jelo se z větší části v otevřeném prostoru, tratě zabíhaly do vojenského prostoru. Stejně jako pro ostatní závody bylo zakázáno překonávat nepřekonatelné ploty a zídky. Tratě nabídly řadu voleb, které často vyžadovaly komplexní pohled se 
zvážením možností fikání (přestože se hole dost bořily, bývalo často výhodné). Výborného výsledku dosáhla Petra, když obsadila 11. místo. Lence, která byla chybou nalosována mimo oranžovou skupinu, závod moc nevyšel a obsadila 22. místo. Johanka dojela 23. a Katka 26. Klukům se moc nedařilo jezdit optimálními postupy – Petr obsadil 21. místo a Kuba 24. místo. Kládin po pádu před jedničkou dojel na 27. místě. Do třicítky se nevešel 32. Vojta ani debutanti na ME 34. Honza a 38. Ondra.
Ve čtvrtek 7. února se za sněžení jely smíšené sprintové štafety. Tratě byly postaveny v převážně zalesněné oblasti s hustou sítí stop, kterou se projíždělo v závěru sprintu. Závěrečný mapově jednodušší pytlík pak vedl sportovním areálem v sousedství shromaždiště. Tradičně jsme postavili tři štafety. Závod se vyvinul v souboj o sedmé místo mezi Kubou (jel s Lenkou), Petrem (jel s Petrou) a Estonskem. Kuba na dramatickém dojezdu nakonec 
dokázal uhájit 7. pozici před Estonskem (ztráta 1:47 na bronz). Áčko, které projelo cílem jako 14., ztratilo na béčko dvě vteřiny a bylo tudíž zredukováno. Zredukované céčko (Johanka s Kládinem) projelo cílem jako 17. o více než 3 minuty později.
I páteční krátká trať se odehrávala převážně v lese, ve druhé polovině závodu začalo sněžit. Závod nám přinesl řadu hezkých umístění. Životní závod to byl pro 8. Lenku (+3:31 na suverénní Olsson, ale jen +2:05 na stříbro) i 10. Petru, která byla jen o 8 vteřin pomalejší. Johanka ani Katka se nevyvarovaly chybám a patřilo jim 23. a 28. místo. V mužích to pak skvěle sedlo Petrovi, který se radoval z 11. místa (+2:24). Do dvacítky zajel i 18. Kuba. Kládin dojel 23., Vojta 31., Honza 33. a Ondra skončil na 40. místě.
Po dni volna, který jsme strávili odpočinkem, ale i výletem do města či konečně návštěvou ne příliš relevantního modelu, se jela klasická trať s hromadným startem, při které si snad každý hrábl až na dno. Pořadatelé odhalili veškerý připravený prostor, ve kterém stavitel vymyslel řadu zajímavých postupů. Jelo se na tři kola, na začátku každého se bylo třeba zdolat okolo 150 m převýšení. Farsty nebyly vyrovnané, rozdíl byl i až 5 minut. Závod se opět vydařil Lence, když dokázala zopakovat 8. místo 
(+9:26 na suverénní Alexandersson, na medaili chybělo 5:14). Trochu smůly si vybrala 19. Petra, které závod úplně nevyšel po fyzické a lyžařské stránce, když ji na 12. místo scházela jen minuta a půl. Katka dojela na 21. místě, Johanka po kolizi s Turkyní, kvůli které přišla o hůl, závod nedokončila a pošetřila síly na štafety. Petr po včerejších bolestech břicha a rýžové dietě zmobilizoval síly a dojel na 17. místě (+10:18). Kubovi, který se před startem taky necítil nejlíp, patřilo 23. místo. Kládin dojel 44 vteřin za ním na 25. místě. Do třicítky to napotřetí vyšlo i 29. Honzovi a 30. Ondrovi. Vojtu dohnaly žaludeční potíže – závodem se protrápil pro 36. místo.
Vše opět zakončovaly štafety, které se jely v pondělí. Jak se již pomalu stává tradicí, farsty byly silně nevyrovnané – například zlatí Norové dokázali stáhnout na Rusko v posledním úseku na jediné farstě 2 minuty. Závod byl tedy dost nepřehledný. Naši kluci (Kuba-Kládin-Petr) podali dobré výkony, pocitově snad dokonce nejlepší z celého ME, znamenalo to ale ‚jen‘ obhajobu 5. místa (+6:32). 
Z béček nestačili pouze na Rusko, které sice Petr v závěru dojel, ale hned na to vyrobil drobnou chybku a došlo mu i fyzicky. Na čtvrté Finy chybělo 2:42, zatímco náskok na šesté Švýcary byl téměř desetiminutový. Béčko (Honza-Ondra-Vojta) nemělo na druhém úseku ražení v pořádku (podle GPS byly navštíveny všechny kontroly).
V ženách jsme bojovali o 4. místo. Petra dojela z prvního úseku v kontaktu, Johanka si pak vybrala horší farsty. Lenka se na posledním úseku dostala před Švýcarky, ale na dlouhém postupu si vybrala slabší chvilku a dala šanci Estonkám, které ji využily a dostaly se před nás. V závěrečném pytlíku na to Lenka zareagovat už nedokázala a holky se tak musely spokojit s ‚až‘ 5. místem.
GPS tracking z ME najdete zde, fotky převážně od Jany jsou zde, výběr Čechů z pořadatelských fotek hledejte zde. Kompletní výsledky jsou včetně mezičasů k nalezení na stránkách ME, na reálné časy ze sprintových štafet je možné se podívat zde (cílovou jednotku totiž závodníci razili až poté, co se dokázali vzpamatovat ze svého úseku).
Na ME budou v dobrém vzpomínat Lenka (2 x 8.) i Petra (10., 11. a 19.), která se dokázala jako čtvrtá Češka umístit v TOP10 na ME, a Petr (11. a 17.). Prolomit si osobáček se už bohužel nikomu dalšímu nepodařilo – Kuba (18.), Katka (21.), Johanka (2 x 23.), Kládin (23.) a Vojta (31.). 
Na své první dospělé akci dokázal prolomit třicítku Honza (29.) i Ondra (30.). Štafety nám vynesly dvě pátá a sedmé místo, což plynule navazuje na výsledky z předchozích ME. Řada hezkých výsledků by tu byla, ale medaile či individuální velká bedna tomu bohužel opět jako loni tak nějak schází. „Z mého pohledu to byl kromě výsledků Lenky, Petry a Petra hodně slabý výsledek,“ hodnotil ME Richo. Nespokojen byl především s mapovými výkony.
V úterý 26. února odletěl z Prahy vládní speciál, aby dopravil české sportovce do sibiřského Krasnoyarsku, dějiště zimní univerziády. Tentokrát mezi nimi nechybí ani lyžařští orientační běžci!
Program závodů je následující:
