mlatil

Ondřej Vodrážka má stříbrnou medaili z krátké trati!

by mlatil 0 Comments

Na dnešním middlu na ME vybojoval Ondra Vodrážka historicky první stříbrnou medaili z individuálního závodu na seniorské světové akci LOB. V cíli zaostal za vítězným Rusem Gruzděvem o 12 vteřin, na 3. místě se dalších 12 vteřin za Vodrem srovnali Švédi Rost a Löfgren. Lauič dofinišoval na výborném 17. místě, Mlátil 28., Tomíno 33., Kládin 45. V ženách již potřetí vyhrála Ruska Tatiana Vlasova, naše holky dojely všechny ve 3. desítce: Helča 23., Zuzka 25., Hanka 26.

Ani nevím jak dneska začít. Rozhodně se mi nechce popisovat dnešní závod kontrolu po kontrole. ani bych to bez mapy nedokázal. Trať se totiž kroutila jak žížala na rozpáleným betonu a kontrol bylo požehnaně. Bylo to orientačně těžký. I seveřani si „stěžovali“. Myslím, že jsem udělal jenom jednu chybu (10 sek) a samozřejmě další zářez do místního prašanu. Vycouval jsem z něj sice relativně rychle, ale mapník „made by Lauič“ byl rázem plnej sněhu. Než jsem to očistil a zase se v mapě našel, tak jsem se úplně, v pohodě stačil na sebe nasrat, dámy prominou. Hlavně jsem téměř po celou dobu závodu čuměl do mapy a měl pocit, že jedu nějak pomalu, odhadoval jsem kolem desítky. Na průjezdu stadionem, asi 4 minuty před cílem, byl docela řev, což mě trochu povzbudilo, ale jelikož řvali jeden přes druhého a ještě k tomu dost neartikulovaně, nerozuměl jsem ani slovo. Od sběrky do cíle jsem nechal v plné parádě vyniknout můj dlouhý ladný skluz podpořen kurevskou silou v prackách.

Z cíle si toho moc nepamatuju, ale když spíkr hlásil, že: sure medal for Czech Republic, začal jsem mít celkem příjemnej pocit. Ba dokonce se dá říct, že jsem byl v tu chvíli šťastnej. Oni tam totiž za mnou přijeli moje Katka, moje mamka, moje švagrová Eva, moje tchyně Anička a Stenly. Takže jsem se hned měl možnost se o radost s nima podělit. A samozřejmě, že to všechno pozoroval starej Wavok a je tam nahoře náležitě hrdej…

Share

Dojmy z klasiky na ME

by mlatil 0 Comments

Výsledky z dnešní náročné klasiky jsou již on-line. A o tom, že to dneska fakt nebylo zadarmo, si můžete přečíst ve vyčerpávajícím článku od Vodra:

Dneska byl na programu ME závod na klasické trati s hromadným startem. Očekávaný čas vítěze u mužů 75 – 80 minut. Obvykle se takové závody jezdí systémem 2 až 3 okruhů s rozfarstovanou tratí. Tady ne. Tady to vypadalo takto: hromadný start 72 mužů, společná 1. kontrola, krátkej motýlek, společný pětikontrolový úsek pro všechny, 2 patnáctimutový okruhy, společnej šestikilometrovém úsek pro všechny, výměna mapy, společná jedna kontrola, krátkej motýlek, a závěrečnej společnej pytel pro všechny stejnej. Cca 47 kontrol.

A teď moje pocity a dojmy: začátek nebyl úplně ideální, na první kontrolu jsem dorazil podle odhadu tak 30., ale z motýlku i přes jednu chybu jsem odjížděl na nějakém 15. – 20. Na společném úseku jsem si držel svoji pozici, ono to bylo celý po čárkách a tam se předjíždět vůbec nevyplácí. V další části (2 okruhy) jsem vůbec neměl přehled jak ne tom jsem, chvilku jsem jel sám, chvilku s Finem, chvilku s Norem, ale chybu jsem neudělal. Na první společný kontrole po těchto okruzích jsem dojel kamaráda Lofgrena (včera vyhrál a před dvěma lety 4krát mistr Evropy), tak jsem si řek, že vcelku dobrý. Dalších 6 kontrol bylo společných, tak jsem ho jistil zezadu a pomalu jsme se přibližovali skupince asi půl minuty před náma. A kdyby ten kokot neudělal chybu, tak jsme na výměnu mapy (po 60 min) dojeli před tou skupinkou. Takhle jsme ji akorát dojeli. Výměna mapy, občerstvení, dostávám informaci, že jedem o 5 až 10. místo. Cítil jsem se v ten moment dobře. Opět krátkej motýlek a první trhlina v dnešním závodě. Ve sjezdu na louce jsem příliš rychlej, nevešel jsem se do zatáčky a házím sněžného tygra č. 1, ztrácím mapu z mapníku, naštěstí jsem ji hned našel, ale než se vyhrabu a zastrčím mapu zpátky – ztráta 40 sek, skupinka 5 – 10 mi ujela a zařadil jsem se nakonec skupinky 11 – 15. Už nás čeká „jenom“ poslední pytel, celej po loukách, chvíli po plnej (tam předjíždím dva mátožné Nory a jednoho mátožného Fina) a pak 2 kontoly dost do kopce, stopa úzká, sníh měkký, únava prostupuje celým tělem, neustále chytám špičky lyží do sněhu, následné vytahování stojí spoustu sil. Ke kontrole sjezd a přichází, či spíše přilétá sněžný tygr č. 2. Teď si to představte: Jste těsně před rupnutím, ke stopě necelý 4 metry, při jakémkoliv pokusu o vstání se vám ruce, hůlky boří, berou vás křeče. Když se konečně zvednete, vůbec se nemůže pohybovat dopředu, špičky lyží se vám zabořujou pořád níž a níž, takže s nima musíte vycouvávat a vší silou vytahovat skrz půlmetrovou vrstvu sněhu, takže vás zase chytaj křeče. A během toho boje vás míjí dva mátožní Norové, jeden mátožnej Fin, nějakej Rus, Švýcaři, Švéd, Lauič a další 2 mátožní Norové, možná ještě někdo, čímž jsem klesl asi na 20. místo. Další kontrola opět do kopce, Přemýšlím jak se tam dostanu, ale nic nevymyslím. Vyškrábu v mých naposilovaných tricákách ještě trochu sil a dokážu to, nicméně nezabráním Švédovi a Finovi (co byl včera 2.) aby mě neodsunuli o další 2 fleky. Opět sjezd a ostrá pravá, zkouším plužit, ale jednak v nohách nemám brzdící sílu a jednak mě berou křeče, takže už asi tušíte co bude následovat. Ano vážení přátelé, potřetí se vrhám po hlavě do nádherně měkké, ale hluboké sněhové duchny, tentokrát salto vpřed dokončuji dotažené až na záda, s výhledem do údolí, na cílovou arénu, hlášení spíkra slyším zcela zřetelně. Asi 15 sekund jen tak ležím, zkouším se pohnout, ale nejde to. Od stopy jsem tentokrát 3 metry, ale do kopce. Nevím jak, ale nějak jsem se na ni doplácal, když kolem mě prosvištěl ten nejmátožnější Nor. Jsem zdeptán, unaven. Jsem hrozně unaven a hrozně zdeptán. Do cíle zbývá 1 kontrola a sběrka. Už neupadnu (nejsem dřevák), 300 m před sběrkou se otáčím, HA Rusák dvacet metrů za mnou, 100 metrů před sběrkou se otáčím, HA HA dva rusáci 10 metrů za mnou, sběrku razím těsně před nima a ve finiši mě nějaká vnitřní síla žene neuvěřitelnou rychlostí do cíle a po ukázkovém telemarku už mě nikdo nepředjede. 24. místo. Pak jsem si lehnul. Trochu to studilo, ale bylo to celkem příjemné. Ležel jsem asi dvě minuty, už to studilo trochu víc, ale pořád to bylo příjemné. Možná bych tam ležel ještě teď, ale přišel Kiril Veselov, to je Rus, bydlí v Rusku, v zemi, kterou jak už jste si všimli nemám moc rád. A ten, přesto že jsem ho porazil, ke mně došel, chytnul mě, zvednul mě, probudil mě a doved mě k ionťáku a šel pryč. Možná v tom Rusku jsou i dobří lidé.

Teď je 17,22 ležím v betli a končím s psaním této zprávy (při které mě chytla křeč pouze jednou). Zase jsem o něco zkušenější, ale jedno vím jistě. Byl to těžkej arbajt.

Share

ME: sprint za námi

by mlatil 0 Comments

Dnes jsme jeli první závod na ME – sprint. Trať byla fyzicky (nadmořská výška 1700m) a mapově náročná, na měkkém podkladu se dost bořily hole. Ačkoliv sprint není naše nejsilnější disciplína, Vodr zajel v konkurenci 72 borců výborné 4. místo, pouhé 3 vteřiny ho dělily od bronzu. Vyhrál Thomas Löfgren (SWE), 2. Matti Keskinarkaus (FIN), 3. Peter Arnesson (SWE). Lauič zajel taky pěkně, ztráta necelá minuta a 16. místo. Mlátil byl se svým výkonem v cíli spokojen, s celkovým 30. místem pak už méně. Tomíno skončil 32., Kládin poté, co utrhl na jedničce poutko a následně vyrobil několik chyb, dokončil na 59. místě. V ženách vyhrála rozdílem třídy Tatiana Vlasova, 2.-3. Tatiana Kozlova (obě RUS) a Liisa Anttila (FIN). Z našich holek zajela nejlépe Hanka na 19. místě, Helča po více jak minutové chybě na jedničku skončila 23. a Zuzka 26. Zítra následuje klasika s hromadným startem.

Vodrovo hodnocení: Výsledek hodnotím pozitivně, protože ve sprintu je to moje nejlepší umístění. A taky jsem vyrovnal Peciše na sprintu z Francie 92. Long a middle bývávají pro mě silnější disciplíny, tak uvidíme. Hned zítra klasika s hromadným startem, uvidíme jak se na dlouhým závodě projeví nadmořská výška. I když v tomto směru bych měl být v mírné výhodě, protože jsem minulý týden pobýval v St. Catarině v Itálii, a to je taky 1700 nad mořem. A to jsem se několikrát za den dostal až do 2880 m n. m. V takové výšce v podstatě stačí jenom tak zevlovat a je to stejný, jako kdybych v Čechách točil jako vzteklej. Takže jsem tam jenom tak postával a vozil se z kopce dolů na tlustejch prknech – Blizard SXP – R 14 m. Docela dobrý obřačky, na můj agresivní styl jízdy trochu měkký, ale jelikož byl čerstvý prašan, tak mi to zas tak nevadilo, navíc jsem přece jen jezdil opatrně, abych se před ME nějak nezranil nebo přespříliš nevyčerpal. A ty sjezdy se tady budou ještě hodit…

Share

Vrchol sezony je tu!

by mlatil 0 Comments

V neděli odjíždíme do švýcarského S-chanfu na ME a SP v LOB. Program je následující:

úterý 15.1. sprint
středa 16.1. klasika hromadně
pátek 18.1. middle
sobota 19.1. štafety

Na webové stránce ME najdete vše podstatné o závodech – startovky, on-line výsledky (i z radio kontrol v lese), mezičasy, mapy, fotky, komentáře. Pokud budeme mít přístup na internet, pokusíme se aktualizovat i tento web.

Share

Jedeme zahájit sezonu na sever!

by mlatil 0 Comments

Počasí na severu se umoudřilo a taky jim tam konečně napadl nějaký sníh, takže ve středu v ranních hodinách odjíždíme do Švédska na JWOC 2009 camp a první kolo SP. Po trénincích ve čtvrtek a pátek pojedeme o víkendu přípravné závody v Orsa Grönklit- v sobotu 8.12. večer noční štafety a v neděli krátkou trať následovanou sprintem s handicapovým startem podle výsledků dopolední KT.
V pondělí následuje přesun do Idre na SP. Program je následující: úterý 11.12. middle s hromadným startem, čtvrtek 13.12. long (intervalový start), pátek 14.12. štafety.

Share

Příprava na sezonu je v plném proudu

Nyní probíhá objemová příprava na kole, kolečkových lyžích a v běhu ve Vrbně pod Pradědem. V říjnu je na programu tradiční testování v Jablonci, v listopadu se pojede na VT na první sníh (podle toho kde bude). V polovině prosince je již první kolo SP ve švédském Idre, kterému předchází několikadenní tréninkový kemp v Orsa Grönklitt. V polovině ledna proběhne ME a druhé kolo SP ve švýcarském S-Chanfu (bylo tam JWOC 2005). Na třetí kolo SP a zároveň JWOC v Bulharsku se nechystáme, pravděpodobně se pojede na začátku března do Kazachstánu na finále SP.

Share

Podáváme stížnost pořadatelům MS

by mlatil 0 Comments

Samotné závody byly připraveny na vysoké úrovni, což se ale nedá říct o organizaci ubytování, dopravy a jídla. Příklad za všechny: Vodr, Lauič, Zuzka a Lenka marně čekali na autobus na snídani ráno před middlem a nakonec na snídani prostě nešli, protože to nestihli. Autobus do centra pak měl další půl hodinu zpoždění kvůli zácpě, takže pak nestíhali testovat lyže před startem… Tenhle zážitek už byl poslední kapka pro sepsání stížností a jejich předložení pořadatelům:

Czech Team Complaints of the WOC Organization

1. Organizers did not inform the Czech team on a change of accommodation location. The team was supposed to stay at the event center in Planernaya and instead was moved to Nagornoe without any previous notice. As a result the team was forced to travel for competitions and food. It brought troubles, e.g. time losses resulting in the shorter time for regeneration and other preparations for races (ski waxing, training possibilities, ski test).

2. After the Long Distance race, the bus with competitors was standing at the gate of Planernaya for 30 minutes waiting for a police escort. Why? There were no troubles with the traffic in previous days. You can imagine how the competitors were feeling while waiting in the overheated bus, tired after the long race, hungry and thirsty. It really was no regeneration.

3. On the Middle Distance race morning, the 8.15 bus from Nagornoe (according to the schedule) did not come at all. Because of this situation, the part of the Czech team did not have any possibility to have a breakfast before the race. This, of course, was not the ideal preparation for the WOC race.

The 9.05 bus to Planernaya was delayed because of the traffic jam. This was the first time when a police escort was needed but there were no police officers on the streets and crossings on the way. Thus the journey took approximately 40 minutes (usually 10 – 15 min). This, of course, was not the ideal preparation before the WOC race as well.

4. Dressing rooms at Planeranya were locked after the arrival of first busses on the Long and Middle Distance days. Competitors had to wait 15 minutes for the opening. The outside temperature before the Long distance was -12°C. Competitors have their own time schedule before each race and situations like this disturb their concentration for race, make them nervous and may affect their performance negatively.

5. The level of the speaker did not correspond to the importance of the World Championship. In addition we would like to announce that Czechoslovakia split up in 1993 and today there are two independent countries – the Czech and Slovak Republic. The speaker obviously was not informed on this event.

Nagornoe, March 1, 2007

Richard Klech, Head Coach
Ondrej Vodrazka, Competitor
Jiri Bouchal, Competitor

Share