Tři týdny uplynuly od poslední repre akce a čekal nás další společný týden, který se nakonec ukázal být úplně odlišný, než ten v Krušných horách. Od 22. do 28. srpna jsme tedy pobývali v Jiříkově, vesnici v Nízkém Jeseníku. Ubytování jsme měli parádní prostorné se zahradou, vařili jsme si opět sami. Byli jsme zde ve složení jako posledně, jen Kládina vystřídala naše nová posila od juniorů – Vojta Matuš. Počasí bylo perfektní, nepršelo a během týdne se vyjasňovalo a oteplovalo. Plánovaných 11 fází však nakonec zvládla absolvovat jen Katka, neboť nás v druhé půli akce trápily problémy s trávícím a vylučovacím traktem. 
Přišlo to na nás postupně, každé ráno bylo o jednoho méně, ale detaily asi popisovat netřeba, hlavní je, že se z toho všichni celkem rychle dostali (ač o pár kilo lehčí). Nejspíš to bylo ze špatné vody nebo vadné série masa.
V pondělí odpoledne jsme se jeli vyklouzat na kolce, abychom byli čerství na další den. V úterý dopoledne totiž Argi, Vojta, Katka, Kuba, Petr a Kinynka absolvovali v Mohelnici na běhátku u pana doktora Pozdíška sportovní vyšetření, jehož výsledkem bylo stanovení laktátové křivky, a tedy i prahů a tepů pro různé intenzity tréninku, včetně odhalení slabých a silných stránek jedinců. Data jsou zajímavá, avšak byla tvrdě vykoupena krví, potem a zakyselenýma nohama. I proto nebyly odpolední kolce tak náročné, no i když ty soupaže na závěr… Ve středu jsme běhali dopoledne tradiční kopce. Odpoledne za námi přijela Jana, se kterou jsme si zacvičili mnoho inspirativních cviků, na závěr jsme ještě na chvíli zaposilovali tak, jak jsme zvyklí. Po tréninku dostal každý individuálně pár fyzioterapeutických rad, aby lépe odstranil svá slabá místa či bolístky. Následuje půlden volna, první ztráty a odpolední běžecké stupňované úseky. V pátek dopoledne jsme si střihli horskou časovku na kolcích, jezdili jsme to kolem hodiny, kluci nasbírali 500 výškových metrů, holky o trochu méně.
Na poslední čtyři fáze jsme nastoupili bohužel již ve značně zredukovaném počtu. Byly jimi čtyři MTBO závody (nejen) Českého poháru ve Šternberku – páteční krátká, sobotní mistrovský sprint a štafety a nedělní klasika. Žádnou díru do světa bajků jsme neudělali, ale minimálně mapové přínosy nám tato akce dala, o což tady primárně šlo. Pěkně tu však zajel Kládin (který s námi na soustřeďku nebyl) – pátý ve sprintu a Mistr ČR ve štafetách!
Za tento týden jsme získali mnoho cenných zkušeností – Jančiny rady a cviky, laktátový test, pro některé premiérové MTBO, no a to zažívání… buďmě však vděční, že nás to zastihlo v přípravném období, a ne někdy v zimě při ME či MS. Co nám letní snažení dalo, zjistíme již brzy na tradičních jabloneckých testech (termín je v kalendáři).
Od 25. do 31. července jsme byli na týdenním soustředění v Háji (myšleno s velkým H, i když v háji jsme byli taky, ale o tom až níže) nedaleko Klínovce (na který jsme samozřejmě vyběhli), Božího Daru a Fichtelbergu, dějiště letošního Světového poháru. Přestože to byl jeden z nejteplejších týdnů roku, na horách nám bylo dobře, i když – těch přeháněk možná tolik být nemuselo. Bylo nás sedm – Kuba, Kládin, Petr, Argi a Katka, dále Peťa Hančová, která už k nám definitivně postoupila od juniorů, a kouč Richo. Vařili jsme si sami a bydleli jsme v malé chatě. 
Tréninky byly pestré, stihli jsme 11 kvalitních fází. Některé byly čistě běžecké (se zařazením imitačních holí) – nechyběly kopce + na závěr jsme vyždímali poslední zbytky sil na třídenních orienťáckých závodech 
