Category Archives

Výsledkově pro Česko patřilo 10. Mistrovství Evropy k těm skromnějším, přesto se několik hodnotných výkonů vyskytlo. Akce se konala společně s MSJ, MED a MS veteránů ve finské Imatře od 5. do 13. února. Solidní sněhové podmínky ze začátku zimy se změnily vlivem teplejšího počasí a absence sněžení ve velký problém. Nakonec nebyl využit záložní prostor, na některé stopy však musel být navezen sníh, některé plánované stopy byly zrušeny, závodní prostor byl mírně okleštěn, model byl přesunut a bylo zakázáno fikání na golfovém hřišti. V lese leželo kolem 10-20 cm sněhu, závody se konaly za mrazivého počasí, nejchladněji bylo na klasiku a sprint (15 až 20 °C pod nulou), asi o 5 °C tepleji bylo na krátkou a sprintovky, na štafety již pak bylo tepleji než -10 °C. Tyto neobvyklé hodnoty zpříjemňoval fakt, že bylo většinou jasno a bezvětří, navíc jsme na stadionu měli k dispozici vytápěnou buňku, nemuseli jsme tedy na mrazu být déle, než bylo nezbytně nutné. Stopy tedy byly vymrzlé a tvrdé, jediným problémem byla občas jejich identifikace v místech s borůvčím.

Zúčastnili jsme se v počtu – 5+4+4. Závodili Kuba Škoda, Radek Laciga, Petr Horvát, Michal Argaláš, Vojta Matuš a Petra Hančová, Johanka Šimková, Kristýna Kolínová, Katka Neumannová (ze zdravotních důvodů nemohla jet Hanka Hančíková ani Michal Drobník) a o jídlo se (již potřetí na ME) skvěle staral Ivoš (tentokrát tu byl i pro dorostence a juniory), o lyže nám pečoval Radek a o naše tělesné schránky se pak jako loni skvěle starala fyzioterapeutka Jana Kuncová. A to vše probíhalo samozřejmě pod vedením Richa.

Odlétali jsme v neděli, realizační tým, který jel auty, nás na letišti vyzvedl a dopravil na ubytování. Hned druhý den dopoledne nás čekal model, na kterém bylo třeba otestovat lyže, dostat se do mapy a vyzkoušet si ražení systému Emitag. Nicméně síť stop na modelu se těžko dala nazývat sítí a cca po třetím neúspěšném oražení jediné modelové kontroly každý zjistil, že se na ni pořadatelé ani neobtěžovali umístit krabičku. A tak jsme si zábavu našli v projíždění, či spíše sjíždění velmi úzkých, nezmapovaných stop. Mělo to solidní technický a obratnostní přínos, dokonce se u toho ani nikdo nezrakvil natolik, aby pak nemohl závodit.

V úterý 7. února se jel sprint. Po krátkém úvodu v otevřenější části následoval dlouhý postup, na kterém se dala při volbě zleva ztratit i minuta. Následovalo pár kontrol v tradičních čárkách v lese, v závěru bylo pár plných. Výborně zajel Petr, vyrovnaným výkonem bez chyb skončil poprvé v TOP20 – na 19. místě (+1:16)! Luxusně závod rozjel Kládin, v polovině závodu (po dlouhém postupu) byl čtvrtý, poté bojoval o TOP10, nakonec ale zvolil špatný postup na předsběrku (ten sráz u kontroly se fiknout moc nedal), a tak se musel spokojit s 25. místem. O TOP10 by mohl bojovat i Kuba, nicméně zvolil špatně na dlouhém postupu – skončil na 28. místě. Michal dojel 34., Vojta si odbyl premiéru na ME 44. místem. Z holek zajela nejlépe 22. Petra; Kinynka, Johanka a Katka se pak seřadily na 24.-26. místě.

Středa patřila smíšeným sprintovým štafetám. Mapy se po sprintu nevydávaly, nicméně pro teoretickou přípravu posloužila mapa vygenerovaná z GPS, kterou nám poskytl server o-news.cz (Rouman). Výkony našich holek byly časově přibližně stejné, rovněž Petr s Kubou zajeli srovnatelně. Vyčníval pouze Kládin, který s Kinynkou na rozdíl od A a C štafety předjel i Lotyše. Bylo z toho 7. místo se ztrátou 50 s na šesté Nory, v neredukovaném pořadí to dalo na 12. místo. Sice už jsme byli na ME dvakrát i šestí, ale to jela Hanka … Zajímavý byl souboj Petra s Kubou o 14. místo v posledním kole. Nejdřív neorazila kontrola Petrovi, ten pak ztrátu dotáhl, když se totéž stalo Kubovi. Při postupu na sběrku pak dokonce kluci předvedli synchronizovaný pád v čárce. Lepší o 2 s bylo nakonec C (Kuba s Johankou) před A (Petr s Petrou), nicméně se obě štafety stejně redukují, takže … aspoň cenné zkušenosti!

Na čtvrteční hromadnou klasiku se jen tak nezapomene. Muži ji měli na pěti mapách, ženy jen na čtyřech. Po startu všechny čekal dlouhý postup přes celou mapu do prostoru, kde se jela většina závodu. Ze začátku byly trochu zácpy, ale to bylo nic proti tomu, že když jsme dojeli do onoho prostoru, tak nám tam pustili na dvě stovky na kost zmrzlejch dorostenců, dorostenek, juniorů a juniorek. Protisměrných úseků tam sice mnoho nebylo, ale i tak o srážky nouze nebyla – navíc řada sjezdů se rychle vyplužila, takže lyže dostaly zbrusu novou strukturu – a ty kusy holí poházené podél stop snad ani nešly spočítat. U nás se to týkalo především holek – Johanka zlomila a závod zapíchla, Kinynka si škaredě narazila zápěstí. Z kluků zajel nejlépe 21. Kuba (+7:37), Kládin se vychyboval po první výměně, kdy se nechal strhnout balíkem na špatnou farstu, dojel na 26. místě. Chyb se nevyvaroval ani 30. Petr a 33. Michal. Vojta zřejmě kvůli rozptýlení z hromadné srážky tří Čechů a Nora kousek před dvojkou neměl tuto kontrolu v čipu a byl tak bohužel disk. V holkách se do TOP20 protlačila poprvé Petra, skončila na 18. místě. Po úpravě výsledků kvůli dopingu se do TOP20 vešla i Katka – byla 20., Kinynka dojela na 21. místě.

Mírného oteplení o volném dni jsme využili kromě odpočinku k vyjetí v okolí ubytování, projetí po jezeře, ale také k pilování technických dovedností nejen na místní sjezdovce.

Sobotní krátká trať byla mapově (volby, i síť – i když mapa z klasiky obsahující celý prostor byla nakonec k dispozici, neboť ji pořadatelé nezvládli důkladně vybrat) i fyzicky a technicky celkem náročná, zkrátka komplexní závod, jak má být. Na kráse mu však ubíraly zakázané prostory – dopředu ohlášený zákaz fikání na golfáči nebyl problém, horší byly zakázané cesty, které nebyly často v terénu označeny a několik závodníků na ně omylem vjelo – například disklá Petra zjistila až v cíli, že ji použila. Největší aféru však způsobilo jezero. V mapě bylo kreslené zakázanou tmavě modrou černě ohraničenou, která se používá v případě, že je led tenký nebo tam hrozí jiné nebezpečí. Fakt je ten, že tuto značku dost závodníků nezná, že na to na meetingu pořadatelé neupozornili, že led byl tlustý, nebezpečí na jezeře těžko říct, jestli hrozilo. Nicméně po protestu jury nepochopitelně rozhodla, že několik mužů, kteří si postupem přes jezero uspořili asi 30 s, nebudou disk, navíc tento postup nechali vymazat z výsledků, což solidně zamávalo s pořadím. Výtečně zajel Kládin, který obsadil nakonec 16. místo (+1:49), což je tu čtvrtá TOP20 a zároveň nejlepší české individuální umístění zde! Solidně jel i Kuba, nebýt protestu, byla z toho TOP20, nyní je na 24. místě. Nejlepší výkon zde podal Vojta, skončil na 31. místě. Hodně chyb nasekal 32. Petr i 36. Michal. V ženách se nejvíce dařilo 21. Johance (8 vteřin za TOP20), Káťa dojela 25. a zraněná Kinynka skončila na 27. místě.

Vše jako téměř vždy uzavřely nedělní štafety. Panenského prostoru pořadatelům už moc nezbylo, závod to však byl opět parádní. Farsty byly většinou hodně rozdílné, někdy i časově trochu nevyrovnané. Pořadatelé před mistrovstvím do lesa zatloukli několik dřevěných tyčí (ty během týdne již nepřibývaly ani neubývaly), na které poté umísťovali jednotky – některé kontroly tedy již závodníci důvěrně znali z předchozích dnů. Naši muži zajeli skvěle, ještě po druhém úseku byli na dohled bramboroví Noři, skvěle však jelo i Pobaltí, a tak Kládin zažil náročný finiš s Lotyši, ti však nakonec byli lepší. Kuba, Petr a Kládin tedy skončili na 6. místě (+5:06). I holky předvedly nadprůměrné výkony, ani tak na dominantní trojici nestačily, Pobaltí však nebylo problémem a Petra, Johanka a Kinynka se radovaly ze 4. místa (+12:22)! V neredukovaném pořadí to bylo 6. místo pro holky, 9. pro kluky a 12. pro béčko, které jelo ve složení Michal, Vojta a Katka taktéž solidně – porazili např. Rumuny a estonské béčko a na mušce měli dlouho dokonce i Švýcary!

Čtyři umístění ve dvacítce a dvě velké bedny ze štafet – to není nijak zvučná bilance, nicméně tu máme vylepšené osobní maximum z ME u Kládina (16.), Petry (18.), Petra (19.), Katky (20.), Johanky (21.) či premiérovou účast Vojty (31.). Špatné však nebylo ani vystoupení Kuby (21.), Kinynky (21.) či Michala (33.). Máme dále štafetové 4., 6. a 7. místo. Velký dík patří realizačnímu týmu, sponzorům a všem ostatním, kteří nám pomáhali či fandili! Výsledky, mezičasy, tracking a videozáznamy hledejte na webu závodů.

Světový pohár 2015/2016 se skládal z 9 individuálních závodů (počítalo se 7 nejlepších) a 5 štafetových konaných ve Finsku, Německu a Rakousku. Vyhrála ho Tove Alexandersson, Erik Rost a Švédsko. Hanka Hančíková obsadila stejně jako posledně 8. místo, škrtaly se jí dva finské závody a nasbírala 207 bodů. V soutěži států (tu se nic neškrtá) jsme obsadili s přehledem páté místo s 1698 body. Nejvíce bodů nám zajistily týmové disciplíny, z těch individuálních byla nejpřínosnější rakouská klasika. Ostatní dopadli takto: 27. Kristýna Kolínová (79 b.), 34. Petra Hančová (46 b.), 37. Helena Randáková (42 b.), 39. Kateřina Neumannová (37 b.), 41. Johanka Šimková (33 b.) a 28. Jakub Škoda (72 b.), 35. Radek Laciga (59 b.), 40. Petr Horvát (38 b.), 44. Michal Drobník (22 b.), 51. Michal Argaláš (10 b.). Kompletní pořadí SP jednotlivců a zemí.

Světový ranking přes léto povedou vítězové SP, my jsme na tom takto: 12. Hanka, 31. Kinynka, 39. Petra, 45. Johanka, 54. Katka, 68. Helča a 36. Kuba, 39. Kládin, 45. Petr, 54. Argi, 63. Dram, 75. Vojta (bohužel z AMS je stále započten jen sprint). Kompletní pořadí zde.

Na 9. Mistrovství Evropy jsme sice na medaili nedosáhli, avšak Hanka zajela na velkou bednu pět z pěti závodů, a tak jsme byli vidět na KAŽDÉM vyhlášení, což se nám ještě na ME nikdy nepovedlo!

Akce se konala společně s MSJ a MED v rakouském Obertilliachu od 27. února do 6. března a byla vypsána zároveň jako finálové kolo Světového poháru. Pořadatelé velmi dlouho čekali na sníh, nakonec něco nasněžilo, toto množství se však během našeho pobytu znásobovalo pohádkovými chumelenicemi, které spolu s prosvítajícím jarním alpským sluníčkem dělaly vrásky nejen pořadatelům, ale i servisákům. Zúčastnili jsme se v hojném počtu – 5+5+4. Závodili Kuba Škoda, Radek Laciga, Michal Drobník, Petr Horvát, Michal Argaláš a Hana Hančíková, Johanka Šimková, Kristýna Kolínová, Katka Neumannová, Helena Randáková (ano, Helča) a o jídlo se skvěle staral Ivoš, o lyže tradičně Radek, nově jsme si dovezli i skvělou fyzioterapeutku Janu Kuncovou a tomu všemu velel Richo.

Začínalo se v pondělí 29. února sprintem. První část v lese ve svahu, druhá část v semi-openu s hustší sítí čárek a na konec dlouhý přejezd na staďák po plný. Pořadatelé i přes noční chumelenici zvládli upravit stopy na výbornou (na fikačky ale zapomeňte), avšak zbytek již pokulhával (start mladejch, karanténa, upevnění kontrol – hledání shozené krabičky kolem stojanu ke sprintu fakt nepatří, stejně jako rozšiřující se dlouhá tečka do kopce). V ženách vyhrála Tove Alexandersson, z nás nejlépe zajela Hanka, skončila na 6. místě! „Trať se mi líbila, byly tam volby, ale dvě jsem nejela ideálně. Ale fyzicky jsem se cítila dobře, takže spokojenost.“ Helča se vrátila 25. místem, Johanka 31., Kinynka 34. a Káťa premiérově na 35. místě. V mužích vyhrál Lars Moholdt, Kuba jel skvěle, dlouho atakoval TOP10, nakonec však poprvé v životě finišuje v TOP20 – na 19. místě. „Za mě dneska náročný závod, nějaká ta horší volbička ke konci. K tomu dva pády do hlubočáku. Výsledek je lepší, než jsem dle pocitu na dojezdu čekal.“ Životní závod jede i Kládin, končí na 22. místě. Hůř už pak zajel 33. Dram, 36. Petr i 38. Argi, který šel však na začátku.

V úterý se okolo stadionu za dohledu sluníčka jely mixové sprintové štafety, terénem byly louky (zejména pro dva poslední nefarstované úseky) a zalesněný svah u stadionu. Divácky velmi zajímavý závod, jen to chtělo vychytat pár podstatných detailů při stavbě trati (hlavně eliminovat výhodnost otáčení se u kontrol ve svahu). Pořadí se kvůli výraznému farstování hodně měnilo, nakonec vyhrálo Rusko, skvěle jelo zkušené duo Helča-Kládin, která však bylo nakonec kvůli chybějící kontrole v čipu Helči disk (dojeli do půl minuty za áčkem). Štafeta Johanka-Dram to zazdila hned na prvním úseku (skončili celkem na 17. místě), a tak to bylo zase na 88 – Hanka s Kubou. Ti jeli výborně, Kuba do finiše vyrážel dokonce s poté třetími Nory! Nakonec to ale skončilo redukovaným 6. místem (celkem 11.), 43 vteřin za plackou!

Ve středu se jela krátká s hromadným startem. Většina byla v lese, část na louce, kopce byly, čárky taky. Kvůli úzkosti údolí u stadionu pořadatelé zvolili místo farstovaných okruhů motýlky, a to i pro chlapy… V ženách vítězí Mariya Kechkina, Hanka bojuje o bronz, nakonec má ale problémy s ražením předsběrky a končí na i tak pěkném 4. místě, což je její dosavadní maximum na této trati! Kinynka finišuje před Johankou na 26. a 27. místě, Helča (kterou stálo popletení motýlku skoro 20 míst) s Káťou na 32. a 34. místě.
V mužích vyhrál opět Lars Moholdt, výtečně jel opět Radek Laciga, dojel v kontaktu na 24. místě. Dram dojíždí těsně před stahujícím 27. Škodíkem na 26. místě a zlepšuje si životní maximum stejně jako 33. Argi, Petr láme lyži a dojíždí na 42. místě.

Po dni volna, kdy zase naflákalo mrtě sněhu, přichází hodně náročná klasika. Výška od 1 320 do 1 600 m n. m., začátek ve svahu, střed v údolí a závěrečný pytel na louce s těžkým sněhem. Stopy byly v pohodě bohužel jen většinou – naneštěstí mapa pro tracking zachycovala stopy aktuálněji než ta závodní. Mistři Evropy jsou stejní jako na krátké, Hanka si kompletuje umístění z velké bedny 5. příčkou. Helča jede výborně, končí na 9. místě jen 43 vteřin za velkou bednou! Všichni ostatní zajeli své životně nejlepší umístění na ME: Kinynka dojíždí na 19. místě, Katka na 29. místě, Škodík dojíždí na parádním 16. místě, Kládin s Petrem se v závěrečném pytlíku na dálku přetahují o TOP20, nakonec se 21. Petr válí v hlubočáku a 20. flek bere Kládin. Argi chybuje a končí na 32. místě, Dramova zadnice se při fikačce na sedmičku setkává s pařezem, Dram bohužel utrpěl zranění jednoznačně neslučitelné se setrváním v závodě a byl převezen do nemocnice (klid, v zimě by měl být zase ready).

V sobotu vše ukončily štafety (nebo vlastně spíše večerní banket), slunko už nesvítilo, ale stihli jsme to odjet před další chumelenicí. Muže i ženy vyhráli Švédi, naše solidně jedoucí štafeta Helča – Kinynka – Hanka dojela pátá (i neredukovaně), 2:53 za medailí. Muži se trochu trápili, navíc Kládin zlomil hůl. Naštěstí to skvěle jedoucí Lotyši dvakrát diskli a Kládin, Petr a Kuba se mohli na závěr radovat ze 6. místa (9. celkově). Mužské B rozjížděl Argi, druhá jela Katka a protože si Johanka ve středu blbým došlapem zrušila kotník, finišmana jsme museli jít vysomrovat k mladejm – dostali jsme 14letou Anežku Hlaváčovou, která sice vzala špatnou jedničku, ale dostala od Katky jen 8 minut. Škoda, zařízli by Slovince.

Vrchol sezony se tak výsledkově vydařil – všichni kluci i novopečená mamka Kinynka si vylepšili svá maxima, Hanka nebyla daleko od medaile a vystoupala pětkrát na velkou bednu, Helča se po reprezentační pauze vrátila 9. místem, všechny štafety zajely na velkou bednu a po 5 letech jsme se v mužích vrátili do bojů v TOP20. No, zní to sice dost dobře, ale pořád je co zlepšovat! Velký dík patří našim trenérům, servisákům, kuchařům, fyzioterapeutce, sponzorům a všem ostatním, kteří nám pomáhali či fandili během celé sezóny! ME si můžete ještě připomenout třeba fotkami na našem Facebooku, záznamem trackingu – TracTrac, něco najdete i v LiveCenterIOF, ale nejzajímavější bude navštívit web závodů.

Historicky první akademické MS v LOB se konalo od 9. do 16. února v ruském Aleksinu, jižně od Moskvy. Pořadatelé uspořádali velmi kvalitní akci (skvělé zázemí, video přenos, GPS pro všechny apod.). Závodů se účastnilo asi 30 studentů a 30 studentek ve věku do 28 let (z nejlepších chyběli pouze Švédi a Rusko vyslalo B tým, ostatní národy však postavily své nejlepší studenty). Naše výprava zde byla ve složení Johanka Šimková, Katka Neumannová, Kuba Škoda a Petr Horvát pod vedením lobáckých legend Vodra a Peciše.

Model se pořadatelům povedl (škoda jen, že to byla součást závodního prostoru všech dalších soutěží). Sněhu nebylo moc, ale stačilo to bohatě (tvrdý zmrzlý podklad). Kontroly tentokrát razily bezdotykově na větší vzdálenost oproti svěťákům (cca 1,5 m).

Nejdříve byl na pořadu sprint. Byl to závod velmi rychlý, mapová obtížnost nebyla největší, špatně odbočit nebo zvolit postup však nebylo problém. Výborně zajel Kuba, který v cíli figuroval na 4. příčce vteřinu za bronzem. Holky jely taktéž solidně, Katka 11. před 13. Johankou, Petr dojel 19.

Program pokračoval stíhačkou s motýlky, která se losovala na základě sprintu. Počasí se změnilo – sněžilo, při ztrátě vizuálního kontaktu se soupeři tak následovala ještě další velká nápověda – stopování. Závod to byl fyzicky dost náročný, z vysoké intenzity se občas dělaly i mapové chybky. Kuba jel opět velmi dobře, zvítězil ve finiši o 9. místo, krásný výsledek! Ve výsledcích však byl veden až na 10. místě, což zahájilo vyšetřování vedoucí ke zjištění, že nejsou správně synchronizované cílové krabičky. Díky tomu došlo k přezkoumání výsledků sprintu a Kuba byl dodatečně oceněn BRONZOVOU MEDAILÍ (a že si ji právem zasloužil dokazují mezičasy i tracking)!!! Petr začal taktéž dobře, ve druhém motýlku ale nechal 2 minuty, tak z toho bylo 18. místo. Johanka zajela velmi dobře a propašovala se do nejlepší desítky! Katka něco ztratila a dojela na 16. místě.

Odpoledne jsme zregenerovali v hotelové sauně a bazénku. O volném dni jsme byli na exkurzi v regionálním hlavním městě – v Tule.

V neděli se jely sprintové štafety dvojic, sníh se opět zrychlil. Muži začínali, pořadí se vlivem rozdílných farst a chybiček hodně měnilo. V průběhu závodu to pro nás vypadalo medailově, ale na posledních úsecích naši první štafetu (Kuba + Johanka) odsoudily nejdelší farsty a menší chybky na nepopulární, ale stále pěkné ČTVRTÉ MÍSTO v redukovaném pořadí. Petr s Katkou zajeli také velmi slušně a dojeli pouze necelou minutu za Áčkem.

Na závěr přišel middle, hromadný start a chyby. Kuba po špatné volbě doháněl ztrátu, přesto to stačilo na solidní 10. místo. Katka neměla v pořádku ražení, Johanka v závodě chybovala a ke konci ještě spletla pořadí kontrol – 14. místo. Škoda, desítka visela ve vzduchu. Svůj nejlepší závod zde zajel Petr, dojel patnáctý.

Toto pro nás velmi úspěšné mistrovství (zejména díky Kubovi) zakončilo slavnostní zakončení a poté večer na ubytování ještě banket. Za podporu účasti na této akci je nutno poděkovat ČAUS i našim dvěma koučům, ale na výsledcích má i svůj podíl samozřejmě dlouhodobá příprava v týmu. Další AMS by se měly konat vždy v sudé roky (2018 – Estonsko, Tartu), dále je LOB zařazen do programu zimních univerziád jako volitelný sport (2019 – Rusko, Krasnoyarsk a 2021 – Švýcarsko, Lucerne). Pro účast na těchto akcích je mimo jiné třeba studovat, trénovat a mít v roce akce (nově) maximálně 25 let.

Vše potřebné o závodech bylo na webu akce (GPS tracking, video záznamy, výsledky, mezičasy i fotky). Určitě mrkněte na fotky od Vodra i Johanky.

Máme za sebou druhé kolo Světového poháru v Krušných Horách! 

Sprint, middle a long – víkend na česko-německých hranicích u Božího Daru byl technicky méně náročný, o to více však fyzicky. Úterý a středa patřila štafetám sprintovým a klasickým v německém Mühlleithenu, kde se i přes jarní teploty pořadatelům povedlo připravit důstojné tratě. Nejlepším individuálním výsledkem bylo výborné sedmé místo Hanky ze sprintu, ve štafetách skončily holky páté, kluci na sedmé a osmé pozici. Více se dozvíte na facebooku.

Nyní má většina týmu měsíc na přípravu na evropský šampionát, Johanka, Katka, Petr a Kuba příští týden vyráží na historicky první akademické MS.

Závodit se bude na německé straně, v pátek se jede sprint, v sobotu krátká a v neděli klasika v Oberwiesenthalu, pak se centrum dění přesune do 50 km vzdáleného Mühlleithenu (Klingenthal), v úterý se pojedou sprintové štafety a ve středu pak vše zakončí klasické štafety. Nominovány byly v ženách Hani Hančíková, Kiny Kolínová, Johy Šimková a juniorka Péťa Hančová, muži budou bojovat ve složení Kuba Škodík, Michal Dram, Radek Kládin, Peťa Horvy, Michal Argi a doplní je junior Vojta Matuš.

Ze všech závodů by měl být GPS tracking, snad i nějaké ty pohyblivé obrázky. Zatím můžete mrknout na video s Hankou.

Více info na stránkách závodú a v článku na webu IOF, soupisky najdete v IOF Eventoru.

Na přelomu listopadu a prosince se ve finském Ylläs konalo úvodní kolo Světového poháru v LOB. Z našeho týmu se účastnila pouze Hanka. Veškeré multimediální záznamy ze závodů najdete v LiveCentru IOF.

Vše zahajoval v pátek 27. 11. sprint. Pro Hanku z toho bylo 30. místo, nezradila fyzička ani mapa, ale vybavení. „První závod na úvod světového poháru mi moc nevyšel… zlomila jsem na dvojku lyži.“ Ve sprintových štafetách jsme pochopitelně zastoupení neměli, na nedělní krátké trati skončila Hanka na 15. místě. „Dnes o krapet lepší závod. Několik 5-10 s zaváhání si odpustím, ale ta bota na 11. kontrolu mě mrzí… připravila jsem se tak o top 10. Po nemoci nakonec dobrý výsledek.“ V úterý vše zakončila klasika s hromadným startem. Po prvním kole byla Hanka osmá, ve druhém kole to však mapově pokulhávalo a bylo z toho tak konečné 16. místo. „No jo, pohnojila jsem druhé kolo.“

No, žádnou díru do světa Hanka neudělala, veškerá příprava je však směřována až k rakouskému březnovému Mistrovství Evropy. Druhé kolo Světového poháru se bude konat v německém Oberwiesenthalu (5km od Božího Daru) a Klingenthalu 21. – 27. ledna. Na startu se představíme už v poněkud početnější sestavě.

3. místo štafeta mužů – Škoda, Laciga, Bouchal
5. místo štafeta žen – Karochová, Hančíková, Šimková
6. místo mix sprint relay – Hančíková, Škoda
8. místo sprint ženy – Hana Hančíková
11. místo long ženy – Hana Hančíková
14. místo middle muži – Jiří Bouchal
15. místo sprint ženy – Simona Karochová
16. místo sprint muži – Jakub Škoda

Medaileeeeeeeeeeeee!!!

Čeští kluci jsou prostě top! V dnešním závodě vybojovali po 40 letech chlapskou štafetovou medaili na MS! Skvělá práce od Kuby, Kládina a Mlátila! Holky ve složení Simča, Hanka a Johanka velká bedna, 5.místo bylo papírovým očekáváním. Díky všem co nás podporovali a drželi palce! SkoL-OB!

M21:
1. Rusko
2. Švédsko
3. Česká republika

W21:
1. Švédsko
2. Finsko
3. Rusko

Sledujte náš Facebook, kde jsou fotky i hodnocení ostatních závodů MS, a taky Ski-O.cz

Všechny závody ME se odehrály v okolí takřka zcela nového (z prosince 2013) biatlonového areálu u městečka Lenz/Lentsch na východě Švýcarska ve výšce okolo 1400 m n. m. Vzhledem k tomu, že v lese nebylo moc sněhu, tak se závodilo hlavně na loukách (včetně místního golfového hřiště). Prostor nebyl velký, ale pořadatelé ho na každý závod vždy mírně rozšířili (kromě sprintových štafet). Vyjma malého prostoru na úvod sprintu a krátké trati dominovaly plné stopy nad čárkama, na loukách se vcelku hodně fikalo.

Nejdříve se jel sprint, byl to vcelku rychlý závod, nejtěžší bylo ustát začátek a pak to chtělo přidat. Zadařilo se Hance, které na 8. místě chybělo jen 10 vteřin na medaili. Nejlepší z kluků byl 27. Kuba.

Poté byl na řadě long s hromadným startem, vzhledem ke sněhovým podmínkám ho pořadatelé o něco zkrátili. Hanka se pohybovala na čele závodu, zvládla volbu na předsběrku a všechny kromě Rusky Tatyany Oboriny předjela, skvěle zvládla i finiš se Švédkou Josefine Engstrom, a tak se stala vice-mistryní Evropy! Simča a Johanka finišovaly na 24. a 25. místě, z kluků nejlíp 30. Mlátil.

Po klasice se jel sprint smíšených dvojic. Byl to třetí (a poslední) závod v řadě, kdy se do nás opíralo silné alpské slunko. Z našich dopadli nejlépe Hanka se Škodíkem na redukovaném 7. místě.

Po dni volna následoval middle. Hanka neměla svůj den a po řadě chybiček a stupňující se únavě skončila na 16. místě. Zato Simča se 22. místem přiblížila TOP 20, z kluků zajel celkem slušně 23. Kuba i 25. Mlátil.

Šampionát uzavřely štafety, kluci na prvních pět týmů nestačili, kolem nás byli Lotyši i Estonci, nakonec jsme stačili jen na Estonce a bylo z toho 7. místo. Holky na tom byly podobně, tradiční silná TOP4 byla daleko, Hanka na posledním úseku předjela Švýcarky, ale na Estonky to už nestačilo, a tak z toho bylo 6. místo, velká bedna na závěr.

Následuje dvoutýdenní prostor pro ladění formy a míříme směr Norko bojovat na MS.