První letošní a kromě Hanky i první závody s mapou v této sezóně jsme zajeli včera a dnes v okolí francouzského Prémanonu. Po krásných 10-12ti hodinách v autě a 1-6ti hodinách spánku jsme v sobotu vyrazili do hromadného longu, 24,5km (ideálně) a 850m převýšení pro kluky a 17,5km s 615m převýšení pro holky slibovalo velmi těžký ostrý start do sezóny..
Pořadatelé přišli s novým bezdotykovým Sport-Identem, který razí i v rychlém průjezdu na vzdálenost cca 60cm od kontroly.

Nejlépe z našich se s tratí plné motýlků vypořádala Hanka a skončila se ztrátou jen něco málo přes 2 minuty na bednu na pěkném 12. místě, další holky se seřadily za sebou na 21. (Kinynka) a 22. místě (Simča). U kluků byly odstupy tradičně bohužel horší, výsledky však klamou a několik Seveřanů jsme porazili, naneštěstí však právě ty, kteří vynechali či orazili špatnou kontrolu. V pořádí jsme proto skončili skoro pospolu – 25. Škodík, 27. Dram, 29. Kládin.

Dnes (v neděli) nás čekal sprint. Již dopředu se proslýchali informace o mírném nedostatku sněhu v oblasti závodu, kterou bylo okolí pevnosti Fort des Rousses. Hned na začátku trati tedy někteří přebíhali přes kamení a i na na zbytku trati se často nejezdilo pouze po sněhu. U holek byla velmi zásadní volba na druhou kontrolu, kdy se dalo jet rychle mezi hradbami nebo se vrátit a objet je. Dále následoval motýlek s uzlovkou uprostřed bludiště a zpátky k centru do cíle. Každý z nás jsme vyrobili dosti chybek, někdo (ehm) v chybě i zlomil lyži. V konečném pořadí jsme se nakonec seřadili podobně jako v sobotu – 20-21.Simča, 22. Kinynka, 23. Hanka, 25. Dram, 26. Škodík, 35. Kládin, 36. Liška.

Cestou na ubytování nám rádio vybralo tématickou písničku … snad jsme si své chyby vybrali zde a na příštích závodech se takto cítit nebudeme.

Zítra nás čeká odpočinkový den a dále pak ve Švýcarsku (ale jen 10km od nynějšího centra) úterní long s individuálním startem a středeční middle. Ženská část naší výpravy společně s Liškou bude pokračovat na závěrečnou část Ski-O Tour do Itálie, kluci se budou vracet domů na Jizerskou 50.

Zítra začíná ve švédském Bodenu poslední kolo Světového poháru 2012 – držte palce Hance Hančíkové.

V posledním závodě ME (klasika) zajela Hanka Hančíková nejlepší výsledek celého týdne – výborné 4. místo, něco přes minutu od medaile a necelé dvě minuty za vítěznou Ruskou Polinou Malchikovou. Simona dojela na pěkném 16. místě, Kristýna 23. a Helča, které se tentokrát mapově nezadařilo, skončila po velké chybě 26.

V mužích vyhrál Fin Staffan Tunis a získal tak třetí zlato na letošním ME. Mlátil hned v úvodu prvního kola zlomil hůlku a přes nejkratší farsty se do výměny propadl hodně dozadu. Postupně se dotahoval dopředu, ale na lepší než 26. místo se ztrátou 10 minut to nestačilo. Kousek za ním dojeli na 30. a 31. místě Škodík a Dram, Kládin o další dvě minuty zpět na 35. místě s ulomeným košíkem.

V noci a během závodu padal sníh s deštěm, v lese byla mokrý těžký sníh a neprojetá vata. Do toho prudké výjezdy a sjezdy, spousta pádů a zlomemých lyží a holí. Drsná klasika přes 25km, v mužích na 107 minut i přesto, že to pořadatelé na poslední chvíli zkracovali kvůli podmínkám.

Tady je pár fotek z vyhlášení a mapy (dají se stáhnout ve větším rozlišení pod volbou „Options“ dole). Pro pobavení je tady švédské video ze zahájení.

Dnes byly na programu ME v Sumy štafety. Problém s pořadateli dobře tajenou změnou odjezdů autobusů jsme museli operativně řešit pomocí taxíků. Teploty se přehouply přes nulu a v centru závodu se na nás těšil mokrý sníh vhodný spíš na sněhuláky, než na lyžování. Opět nás čekaly sjezdy, při kterých tuhla krev v žilách, dech beroucí výjezdy/výběhy a síť stop hustá jako pavučina. Obě české dospělácké štafety předvedly v průměru vyrovnaný výkon a jejich finišmani dojeli pro pátá místa v redukovaném pořadí.

V ženách zářila na prvním úseku Helča, která dojela na slibném prvním místě. Za Helčou se v nevelkých rozestupech seřadili štafety Finska (2), Ruska (1), Finska (1), Švédska, Ruska (2) a Norska. Sedmá Norská štafeta ztrácela jen necelé dvě minuty. Simča se neztratila a bojovala, ale předjelo ji 5 štafet a předávala na 6. místě. Hanka na třetím úseku podržela umístění a holky si dojeli pro 5. místo v redukovaném pořadí. Vyhrála štafeta Ruska (Kozlova, Tomilova, Malchikova), stříbrné medaile získaly Norky (Hellberg, Rognstadt, Benjaminsen) a bronz putuje do Švédska (Olsson, Richardsson, Engstrom)

Mužskou štafetu rozjel Dram spíše hůř, než líp, když předával Kládinovi na 12. místě. Kládin potvrdil bezchybné a jisté výkony, na které jsme si u něj za toto mistrovství zvykli a předal Mlátilovi na 9. pozici. Mlátil vyjel sice stíhán Pobaltím, ale na dohled za švédským béčkem. Mladého švéda přejel cestou na jedničku a na první kontrole předjížděl Švícara Spoerryho, kterému po velké chybě (zdaleka ne poslední) zmizel typický úsměv. Nakonec z toho bylo 7. místo v neredukovaném pořadí a 5. místo v redukovaném pořadí. Zvítězila štafeta Finska (Keskinarkaus, Tunis, Taivainen), druhá dojela štafeta Norska (Saetra, Moholdt, Kvale) a třetí medailovou pozici obsadila štafeta Švédska (Sjolander, Hammarberg, Rost).

Po dvou hodinách v letadle, čtyřech hodinách na letištích a šesti hodinách v autobuse jsme se v neděli večer dostali do ukrajinského města Sumy, dějiště letošního ME a další části světového poháru.

Po pondělním modelu, kde jsme otestovali šířku stop a přizpůsobili se na menší nedostatek sněhu, začal program hned smíšenými sprintovými štafetami. Tratě byly opravdu rychlé, navíc nebyly nijak farstované, pouze 6 různých okruhů rozdělené náhodně po třech mezi muže a ženy. Nebyl proto prostor na nějaké chyby. Naštěstí jsme se jich víceméně vyvarovali, přesto jsme na nejlepší ztratili přes 3 minuty. Všechny 4 štafety se v cíli seřadili od 25. do 32. v rozmezí jedné minuty.

V úterý byl na pořadu dne sprint z velké části ve stejném prostoru, pouze jsme si sjeli jeden brutální sjezd a vyšlápli extrémní čárkou nahoru. Nejvíce se dařilo Hance, která jen s menším zaváháním si dojela pro krásné 10. místo se ztrátou 38 sekund na první Josefinu Engström, Helča s Kinynkou v třetí desítce na 21. resp. 24. místě, Simča se „mírně“ ztratila a skončila 42. Mezi muži byl nejrychlejší Fin Staffan Tunis, z našich pak na 25. místě Mlátil, zbytek se seřadil v rozmezí 5 sekund od 37. do 41. místa.

Ve středu následoval middle, který nás již hned od začátku zavedl do prudkých údolích. Kromě několika kratších voleb rozhodovaly také sjezdy lesem mezi nahusto vyrostlými stromy, hlavně pak rychlost v úzkých čárkách do kopců a rychlost v rovinaté části v prostoru sprintu. Skvělého výsledku dosáhla Helča, která pouhých 20 sekund za medailí skončila šestá. Simče se již také zadařilo a bez chyb dojela na pěkném 14. místě, Hanka půl minuty za ní. U kluků před sebe tentokrát již nikoho nepustil nestárnoucí Eda Khrennikov, nejlepší z našich opět Mlátil se ztrátou necelých 4 minut, Kládin s Dramem 2 minuty za ním, Škodík s odstupem další více než 2 minuty.

Pořadatelé zatím odvádí celkem dobrou práci, pokud mluvíme o stavbě tratí. Tím to však vlastně taky končí. Kromě zmatků s dopravou mají problémy s výsledky. Na oblastních žebříčcích tak samozřejmé mezičasy, tady zřejmě neznají, výsledky a vítězové se přes noc mění, startovky jsou půl hodiny před startem. Těšíme se, až zjistíme, jak jsme vlastně dopadli.

V neděli odlétá česká reprezentace (muži ve složení: Jiří Buchtele Mlátil, Jakub Dochvilný Škodík, Michal Skitrab Dram a Radek Karavan Kládin + ženy: Helča Foto Randáková, Hanka Mlčenlivá Hančíková, Simča Momi Karochová a Kristýna Kiyninka Kovářová, servisman Radek Maplus Peňáz a trenér Richo LF4 Klech ) na vrcholný podnik letošní sezóny – Mistrovství Evropy v LOB, které hostí ukrajinské městečko Sumy (cca 5 hodim busem z Kyjeva na východ). Program načnou v úterý 21.2.2012 mix štafety dvojic, následuje závod ve sprintu,pak middle, den volna, tříčlenné štafety a vše završí klasika s hromadným startem v neděli 26.2.2012. Na startu je celá světová špička a každé umístění v první desítce budu znamenat vynikající výsledek v boji nejlepších lobáků starého kontinentu.
Držte nám palce.

V pondělí jsme se vrátili z USA Kalifornie od Lake Tahoe, kde jsme úspěšně zakončili naší výpravu na Sierra Ski O Tour. Poslední závod VRE sprint jsme zajeli všichni výtečně do 4. místa. Sice tam nebyli všichni ostřílení borci, ale pár skalpů jsme dostali. Všechny závody jsme absolvovali během 7 dnů a v různých terénech, vše ve velké nadmořské výšce nad 2000 mnm. Každému z nás se nějaký závod povedl a jiný zase méně. Ze začátku nás trápila nadmořská výška a časový posun, na konci zase únava. Jet sedm závodů v kuse je celkem náročné.

Výčet nejlepších výsledků:
Word Cup – Helča – 7.místo sprint, 10. místo long, Hanka a Mlátil 9. místo team sprint, Mlátil – 18.místo sprint a 17. middle, Kuba – 21. místo middle
WRE – sprint: Hanka 2. , Helča 3., Kuba 1. a Mlátil 4., middle Hanka 7., Kuba 5., Mlátil 6..
Podrobné výsledky najdete na stránkách závodu.

Závody to byly vydařené a zajímavé ale co se týká organizace a zabezpečení, tak všechny české závody mají vyšší úroveň. Tratě a mapy byly super, ostatní slušně řečeno nic moc. Na shromaždiště jsme párkrát přijeli ještě před pořadatelema, auta jsme museli vyklidit z parkoviště někam jinam, aby se tam vešli náhodní turisté. Nechutná studená voda v cíli místo občerstvení, zahájení žádné, nepěkné zakončení v místní škole s pomotaným vyhlášením a s přeházenými medailemi. Vše ostatní už ale bylo super.Tím myslím počasí, krajinu, Lake Tahoe, kolem kterého jsme jezdili denně a pořád bylo na co koukat. Vydařilo se nám i pár výletů na které jsme vyjeli ve volných chvílích. Z výletů do Rena, Virginia City i San Francisca si přivážíme plno krásných vzpomínek a fotek. Díky Mlátilovi a jeho skvělým mapařským dovednostem a díky Richově trpělivosti.