Petr

Výsledky ankety o nejlepší lyžařské orientační běžce roku 2024 byly slavnostně vyhlášeny předposlední listopadovou sobotu na O-víkendu v Prostějově společně s dalšími nejlepšími o-sportovci. Vítězství obhájil Petr Horvát. Na MS v Rakousku vybojoval 12., 12. a 16. místo a v SP skončil na 19. místě. Druhé místo obsadil Josef Nagy. Na MS vybojoval dvě 18. místa, na akademickém MS ve Švýcarsku získal dvě 7. a dvě 8. místa a v posledním závodě SP se 14. místem vyšvihl na celkové 21. místo. Třetí skončila Johanka Šimková. Na MS zajela třikrát v TOP30 a s Petrem brala ve sprintové štafetě 9. místo. Nejlepším juniorem se do třetice stal Marek Štěrba. Na MS juniorů v Rakousku vybojoval tři bronzy (sprint, krátká trať a štafety) a na MS do 23 let v Estonsku přidal 7. místo ze sprintu. Jako druhý byl oceněn loni nejlepší dorostenec Filip Mairich, na MSJ přidal ke štafetovému bronzu dvě brambory (vždy za Markem). Třetí místo obsadila Michaela Srbová, na MSJ vybojovala rovněž štafetový bronz a dvě čtvrtá místa. Nejlepší v dorostu byla dle odborných hodnotitelů Barbora Chrástová. Na MED vyhrála klasickou trať s hromadným startem i štafety.

Letošní sezona SP měla pouze dvě kola – MS v Rakousku a finále v Estonsku. Jelo se tak šest individuálních závodů, přičemž do celkových výsledků se nepočítal nejhorší výsledek. Nejlépe si vedl Petr s Nagánem:

19. Petr Horvát (112 b.)
21. Josef Nagy (107 b.)
31. Johanka Šimková (69 b.)
40. Marek Štěrba (30 b.)
42. Radek Laciga (27 b.)
43. Anežka Hlaváčová (27 b.)
44. Michaela Srbová (23 b.)
45. Tereza Chrástová (23 b.)
49. Kryštof Průša (13 b.)
50. Jakub Škoda (13 b.)
55. Radek Peňáz (9 b.)
59. Vojtěch Peňáz (6 b.)

Jednalo se rovněž o třetí sezonu SP do 23 let. Do celkového hodnocení se započítávaly čtyři závody s intervalovým startem. Nejlépe dopadla dvojčata Peňázovi.

12. Radek Peňáz (89 b.)
13. Vojtěch Peňáz (82 b.)
17. Marek Štěrba (64 b.)
19. Tereza Chrástová (56 b.)
21. Anežka Hlaváčová (49 b.)
23. Michaela Srbová (44 b.)
28. Kryštof Průša (30 b.)

Do týmového SP se počítaly všechny body získané z výsledkových listin závodů SP zredukovaných na nejlepšího závodníka z každé země. Česko skončilo na 7. pozici před Rakouskem a Litvou s odstupem od TOP6.

Druhé (a závěrečné) kolo SP uspořádali na konci února Estonci v Haanje. Vedle sprintu a krátké trati, které se jely jako MS a SP do 23 let, se jel ještě stíhací závod. Závodilo se na úpatí nejvyšší hory Estonska Suur Munamägi, kde se před 6 lety konalo akademické MS. Sněhové podmínky byly dobré, v terénu leželo 40-60 cm sněhu. Pořadatelé nachystali celkem 124 km stop, z toho byla polovina skútrových. Na startu bylo 60 mužů a 43 žen z 11 zemí, z toho se 21 mužů a 25 žen z 9 zemí počítalo do hodnocení U23. Česko reprezentovalo vedle Petra Horváta, Josefa Nagyho a Johanky Šimkové pět závodníků U23 – Marek Štěrba, Michaela Srbová, Anežka Hlaváčová, Radek a Vojtěch Peňázovi pod vedením Richarda Klecha. O lyže se tradičně staral Radek Peňáz. Letěli jsme do Rigy a ubytováni jsme byli v nedalekém Rõuge.

První část pátečního sprintu se jela na loukách, kde bylo vlivem teplého počasí navzdory svědomité přípravě skútrových stop velmi měkko. Vyplatilo se tak využívat rolbových stop, které byly velmi rychlé. Ale i přesto se jednalo o velmi dlouhý sprint (muži přes 17 a ženy přes 18 minut). Byl to však plán B, týden předem byl totiž sprint kvůli sněhovým podmínkám do Haanji přesunut z příměstského lesa u hotelu Kubija ve Võru, kde bylo centrum SP. Petr i Mára jeli podobně a bojovali o nejlepší dvacítku, ze které vypadli téměř o půl minuty horší volbou postupu při přechodu do lesa. Na sběrce měli shodný čas, v cíli byl 24. Petr o dvě vteřiny dříve než 25. Mára. Nagáno se trápil, do cíle dojel o 20 vteřin později a uzavřel TOP30. Vojtu hned po příjezdu skolily bakterie, takže do závodu nenastoupil. Radek po minutové chybě vzhledem k přicházející nemoci zakončil sezonu na 52. místě. V ženách zajela solidně 22. Johanka. Anežka se po promaroděném začátku zimy musela spokojit s 34. místem. Míša dojela na 41. místě. V hodnocení MS do 23 let se blýskl 7. Mára, na dělené páté místo chybělo 12 vteřin. Anežka byla 17., Radek 18. a Míša 24..

Sobotní stíhací závod nesl stejně jako sprint náznaky konceptu použitého pro AMS. Na závodníky čekala dvě farstovaná kola, třetí kolo se skládalo z jedné farsty a krátkého společného závěru. Teplé počasí a noční déšť vytvořily náročné podmínky (muži jeli 66 a ženy 67 minut). Občas bylo třeba jet po zamrzlých jezerech, na kterých často stála voda. Závod byl hlavně o fyzičce, z mapové stránky potrápily nejvíce volby postupů. Nagáno bojoval v prvním kole s koncentrací, nakonec si zvládl polepšit na 26. místo. Petrovi před nemocí ani Márovi po nemoci to fyzicky nechutnalo, mapou to nepodrželi, a tak finišovali o 31. místo, které Petr pádem odevzdal Márovi. V ženách jela solidně Johanka, pro vynechanou kontrolu ale byla diskvalifikována. Anežka s Míšou dojely na 32. a 33. místě.

Nedělní krátká trať využila prostor severně od centra závodů, kde pořadatelé připravili zajímavou síť skútrových stop. Nebylo výjimkou, když na bažinách stála ve stopách voda. Náročné podmínky se opět postaraly o natažení vítězných časů (muži jeli 53 a ženy 49 minut). Vedle fyzičky byla pro úspěch důležitá i plynulost mapování, opět se dalo ale ztratit i na volbách. Excelentně do závodu vstoupil 14. Nagáno. Prvních deset kontrol se držel na velké bedně. Pak bohužel ztratil téměř minutu na volbě, kde pořadatelé nenaházeli vytátou silnici, jak slibovali. Téměř minutu ztratil ještě chybou chvíli po průjezdu arénou, čímž definitivně přišel o TOP10, od které ho v cíli dělilo 81 vteřin. Ač už se u 29. Petra rozbíhala nákaza, měl potenciál na TOP20, která mu unikla o 2,5 minuty. Na bažině totiž přišel o 3,5 minuty – místo na šestou totiž mapoval na desátou kontrolu a desátou kontrolu pak podcenil a ztratil se. Mára se závodem protrápil fyzicky na 37. místě. Vojta vstal z postele a závod symbolicky objel za 1,5 hodiny na 52. místě. V ženách se dařilo 26. Míše, která se závod od závodu zlepšovala. Johance se bohužel nevyhnula nákaza ani mapové chyby, takže závod protrpěla na 28. místě. Anežka byla na dojezdu stejně jako na celé trati o vteřinu pomalejší a uzavřela TOP30. V hodnocení MS do 23 let skončil Mára i Míša na 14., Anežka na 16. a Vojta na 19. místě.

Výsledky a mezičasy jsou v IOF eventoru, mapy s trackingem jsou jako vždy v záložce mapy a záznam z cíle sprintu je v záložce videa. Pořadatelské fotky od Regio Teervalta (sprint, stíhačka, krátká) nás byly nahrány do repregalerie. Další info je např. na FB SP.

Po dlouhých 26 letech se mistrovství světa vrátilo do Alp. MS uspořádali Rakušané značně posíleni o české pořadatele v Ramsau am Dachstein ve výšce 1100-1250 m n. m. Jako cílová aréna a zázemí pro závodníky i servis lyží posloužil místní lyžařský stadion. MS se zúčastnilo 68 mužů a 45 žen z 18 zemí včetně Japonska, USA a Kazachstánu (Rusko a Bělorusko mělo stejně jako na minulém MS zakázáno startovat). Otevření prostoru MS k letnímu tréninku bez mapy vyvolalo řadu diskuzí, nicméně nabyté znalosti závodního prostoru byly nakonec zřejmě jen velmi málo prospěšné. Rovněž zkušenosti z roku 2019, kdy se v Ramsau jely čtyři závody (finále Ski-O Tour či MČR na krátké trati), nebyly klíčové. Závodní tratě MS totiž byly vedeny v lese a nikoliv po loukách. Louky byly využity pouze k nezbytným přesunům formou delších postupů a pro závod smíšených sprintových štafet. Ubytování a stravování jsme měli zajištěno stejně jako loni na penzionu Royer Pois. MS koučoval Richo, o fyzio záležitosti a další servis se starala Jana a servis lyží měl na starost tradičně Radek. Přestože omezení na použití fluorových vosků je tu již třetí sezonu, na analyzování závodních lyží došlo poprvé. Testovány byly pouze Petrovy po sprintu a vše bylo v pořádku.

MS začalo v úterý sprintem. Na start, který byl netradičně o 150 m výše než cíl, se jelo lanovkou. Před závodem i během něj dost sněžilo, napadlo asi 15 cm, takže později startující měli značnou výhodu, byť byla většina tratě shodná s juniory. Ačkoliv tedy pořadatelé připravili hustou síť stop nabízející nespočet voleb postupů, ve skutečnosti se často jezdilo azimutem mimo připravené stopy ve stopách dříve startujících. Nejlepší výsledek v kariéře z MS si připsal 12. Petr. Ve vyrovnaném závodě mu na 7. místo chybělo jen 10 vteřin, na páté 16 vteřin. Hodně tak zamrzela o 10 vteřin pomalejší volba na třetí kontrolu či 10 vteřinová ztráta horší volbou a pádem na sběrku. Přestože Nagáno ztratil 10 vteřin na dvojce a na šestce zlomil lyži, jel si pro 18. místo. O čtvrt minuty horší volba na předsběrku ho však odsunula na 22. místo. Potenciál na TOP20 měl i 29. Škodík nebýt půlminutové chyby na šestku či horších voleb na trojku (10″) a předsběrku (15″). Ostatní výrazněji ztráceli chybami, fyzicky či startovní pozicí: 35. Kládin, 38. Radek, 41. Kryštof, 44. VojtaP, 45. VojtaB. Kromě jednoho byly všechny ženské postupy použity již v mužské trati, takže dříve startující ženy byly znevýhodněny minimálně. Johanka dojela 28. a Terka 33. V hodnocení SP do 23 let se Radek, Kryštof a Vojta seřadili na 10.-12. místě. Terka skončila na 12. místě.

Stíhací závod provázelo teplé počasí (10 °C). Jela se dvě farstovaná kola a společný závěr. Petr byl na první výměně mapy díky kratší farstě šestý, poté se ale projevilo šest 10-20 vteřinových zaváhání, ve společném závěru se tak pohyboval na chvostu skupinky bojující o 7.-15. místo. Možnosti skupinku předjet o půl minuty rychlejší volbou si bohužel nevšiml a v napínavém finiši urval další 12. místo. Nagáno finišoval na 18. místě jen 81 vteřin za 7. místem. Potenciál však byl výrazně výš, neboť bohužel do závodu vstoupil dvojchybou na čtvrté a páté kontrole, čímž se připravil o 2 minuty a pátý čas dne. Výborně jel Kryštof, 44 vteřinovou ztrátu na Petrův čas nabral až v poslední desetiminutovce. 21. čas dne jej posunul ze 41. na 28. místo, jeho první elitní výsledek v TOP30. Polepšit si dokázal i 30. Kládin. Ostatním se moc nedařilo: 38. VojtaP, 40. Škodík, 43. Radek a 45. VojtaB. Johanka v závěrečné části bojovala o 25. místo, ale chyba a špatná volba ji odsunuly na 29. místo. Terka finišovala 31.

Krátká trať dala vzhledem k intenzivní oblevě pořadatelům zabrat. Připravené mapově jednodušší tratě s naházenými místy, značným převýšením ve druhé polovině a pět stupňů nad nulou neúprosně prověřily fyzickou připravenost závodníků. Petr jel poprvé v kariéře z červené skupiny. Vybojoval 16. místo i díky pětiminutové běžecké vložce, která znamenala proti jiným variantám asi minutovou úsporu na nejdelším postupu. Diskuze vyvolalo i vymazání sprintových stop z mapy v závěru tohoto postupu, které byly i přes oblevu v terénu místy stále rozpoznatelné. Petr na trati ztratil pětkrát 10-15 vteřin (volby postupů, pád a čištění boty), potenciál zopakovat 12. místo tedy neměl. Solidně zajel 18. Nagáno, který zopakoval svůj nejlepší výsledek na MS. Na Petra ztratil 18 vteřin, na TOP10 103 vteřin. Škoda, že půl minuty ztratil volbou na sedmičku, dvacet vteřin volbou na jedenáctku a téměř minutu a půl na Petra tím, že neběžel na třináctku. Svůj poslední závod na MS v kariéře avizoval 31. Kládin. Kdyby zajel sedmičku, třináctku a finiš stejně rychle jako Petr, mohl zaříznout Nagána. Radek dojel 35., 38. VojtaP a 41. Škodík bohužel chybovali. Vojta B skončil 52. Kryštof měl šanci vylepšit výsledek ze stíhačky, avšak v závěru narazil špatnou kontrolu a byl diskvalifikován. Johanka dojela na 29. místě. Na 18. místo chyběly dvě minuty, což vzhledem k několika chybkám a horším volbám postupů nebylo až tak nereálné. Terka dojela na 36. místě. V hodnocení SP do 23 let skončil Radek osmý,  Vojta desátý a Terka 16.

Smíšené sprintové štafety se na závěr MS odehrávaly za slunečného počasí na stadionu a přilehlých loukách, na kterých se po oblevě vytvořila až na výjimky pevná krusta, a tak se dalo jezdit všude. Finišovaly ženy, poslední dva úseky byly nefarstované. Na trati bylo mnoho voleb, na kterých se ztrácely cenné vteřiny. Áčko, které jel Petr s Johy, vybojovalo 9. místo. Nejlepší sedmička zemí byla tentokrát mimo naše možnosti, nicméně půlminutu na 8. Rakousko bychom tam nejspíš našli – jen v prvním kole Petr proležel na zemi čtvrt minuty. Béčko, které jel Nagáno s Terkou, finišovalo za áčkem Litvy a Kazachstánem.

Výsledky a mezičasy jsou v IOF eventoru, mapy s trackingem jsou jako vždy v záložce mapy a záznamy TV přenosů jsou v záložce videa. Pořadatelské fotky nás byly nahrány do repregalerie. Další info je např. na FB MS. Tradiční dreamteam competition, za kterou můžeme poděkovat Škodíkovi, letos vyhrál Škodík.

Čtvrté akademické mistrovství světa uspořádali Švýcaři v Lenzerheide v Roland Aréně (1350-1450 m n. m.). Na startu bylo 39 studentů a 35 studentek do 25 let ze 14 zemí. Terény ME 2015, kde vybojovala Hana Hančíková (dnes Hanna Rost) stříbro v závodě s hromadným startem, si mohli výjimečně vyzkoušet i neakademici – v nabídce bylo pět veřejných závodů (tři z toho se statutem WRE), čehož využil Petr, Johy, Kládin či řada našich juniorů. Počasí vyšlo dokonale, přes den hřálo teplé alpské slunce, rána však byla velmi chladná. Sněhu bylo v prostoru závodu dostatek, značná vrstva prašanu byla ideální pro fikání zejména ve sjezdech. Realizační tým tvořil Vodr, Peciš a Tonda Šmaus.

Úvodní sprint byl velmi rychlý. Tratě vedly z většiny po loukách s roztroušenými stromy. Drtivá většina závodu se odehrávala ve skútrových stopách. Prostor byl dost kopcovatý – výjezdy dokonale prověřily fyzickou a silovou připravenost, sjezdy zase obratnostní dovednosti. A tyto faktory si vynucovaly mapové chyby. Muži měli na trati jen tři volby, o asi 10 vteřin horší volbu na osmičku vzal Nagáno, Vojta i Marek. Nagána to stálo 2-3 místa, ale i tak zapsal skvělý výsledek, když finišoval na 8. místě (+50″). Akademickou premiéru zvládl velmi solidně 13. Radek (+69″) i 18. Vojta (+87″). Kryštof atakoval podobné umístění jako Radek, přejetá odbočka ve sjezdu, vyplá lyže a slabší závěr jej bohužel odsunuly na 25. místo. Marek se při svém prvním reprezentačním startu v LOB mapově trápil a skončil na 28. místě. Terka po mapově dobrém výkonu dojela na 19. místě.

Sobotní stíhačka se jela na dvě farstovaná kola s výměnou mapy v aréně. Jelo se na měřítku 1:7500. Prostor severně od arény nabídl více širokých stop, pořadatelé opět nešetřili výjezdy a sjezdy v čárkách. Bohužel se na nich občas setkali závodníci i v opačném směru. Závod charakterizovala o minutu nevyrovnaná farsta, pořadí na průjezdu arénou tak neodpovídalo skutečnému vývoji závodu. O skvělý výsledek se opět postaral Nagáno, finišoval se zlomenou lyží sedmý (+2:55) minutu a čtvrt od medaile. Solidně opět zajel 13. Vojta i 14. Radek, ale i Kryštof, který se posunul na 16. místo, a Marek, který byl bohužel z 18. místa pro chybějící kontrolu diskvalifikován. Terka finišovala dvacátá.

Po dni volna se jela krátká trať s hromadným startem. Byl to jediný den, kdy nebylo jasno a foukalo. Po úvodních společných kontrolách následovaly dva farstované okruhy na golfovém hřišti a v jeho okolí. Závěr tratí byl opět pro všechny stejný. Našim se dařilo skvěle. Nagáno zopakoval 7. místo ze stíhačky, opět lehce přes minutu za medailí. Velkým překvapením bylo 8. místo Kryštofa a 11. místo Máry. Radek dojel 12., Vojta 19. a Terka 24.

Na závěr se jely smíšené sprintové štafety. Začínaly ženy, každá země směla postavit dvě štafety (počítaly se obě). Za Česko jela Terka s Nagánem. Ač nám papírové předpoklady nehrály do karet, nakonec z toho bylo velmi pěkné 8. místo – lepší než 10. místa z posledního AMS i poslední univerziády!

Odkazy: fotogalerie českého týmu (Martin Jörg, Petr Horvát, Hanspeter Schenk, Noel Boos, Lars Widmer), krátké videoreportáže ze všech závodů, mapy s trackingem, výsledky a mezičasy.