Do světového rankingu se počítá pět nejlepších výsledků za aktuální a předchozí zimu, příští sezonu zahájíme na pozicích:
16. Radek Laciga
27. Jakub Škoda
32. Petr Horvát
34. Michal Argaláš
96. Vojtěch Matuš
337. Michal Drobník
22. Petra Hančová
27. Kristýna Kolínová
28. Johanka Šimková
44. Kateřina Neumannová
67. Hana Hančíková
142. Lenka Mechlová
Po ne moc oslnivých výkonech na ME jsme prožili jedno z nejúspěšnějších Mistrovství světa. 22. MS se konalo stejně jako to v roce 2000
v ruském Krasnojarsku, odlétali jsme v pátek 3. března, vrátili jsme se v pondělí 13. března. Závody začínaly až v úterý, dřívější odlet byl zvolen kvůli aklimatizaci na šestihodinový časový posun.
Organizátoři závody uspořádali opravdu ve velkém stylu – za dva roky se zde bude konat zimní univerziáda, na kterou je LOB vůbec poprvé zařazen, na tomto mistrovství se tak měli pořadatelé na univerziádu připravit. Zahájení, vyhlašování i zakončení bylo protkáno kulturním programem a bylo vždy precizně naplánováno. Pro veřejnost byl zřízen i prodej vstupenek nejen na tyto ceremoniály, ale i na samotné závody. Těm zázemí poskytlo nově vybudované biatlonové centrum – k dispozici na předzávodní i pozávodní karantény byla vytápěná tělocvična, pro servis samozřejmě buňky, pro diváky tribuny s dvěma velkoplošnými obrazovkami, na které byl z každého závodu promítán přenos a tracking. 
Nechyběly ani bezpečnostní kontroly, které byly na vyšší úrovni než během poslední olympiády. Závody to byly parádní i po sportovní stránce. Jižní nezalesněné svahy byly sice takřka bez sněhu, avšak v lese kolem areálu bylo sněhu dostatek. Pořadatelé tak mohli snadno protkat síť standardních tratí a tenkých plných skútrovými stopami. Vcelku vyšlo i počasí, když se nám vyhnuly sibiřské mrazy, teplota kolísala okolo nuly, mraků jsme si moc neužili a nechutný smog nad městem pár dní po příjezdu rozfoukal vítr.
Zúčastnili jsme se v počtu 4+4+2. Závodili Kuba Škoda, Radek Laciga, Petr Horvát, Michal Argaláš a Petra Hančová, Johanka Šimková, Kristýna Kolínová a Hanka Hančíková, která se vracela po zlomenině v noze. Pro Kristýnu, Petru i Michala to bylo první MS. Funkci trenéra plnil odpovědně opět Richard Klech a o lyže se nám staral jako loni na SP Matěj Kubina. Jídlo jsme měli stejně jako ubytování zajištěno organizátory. Klasická česká strava to pochopitelně nebyla, ale stěžovat jsme si rozhodně nemohli.
Na místo jsme dorazili v sobotu dopoledne, když nám posun času sebral půlku noci. Odpoledne jsme se byli zlehka projet v nedalekém místním lesoparku. Další den jsme se tam vydali s mapou, neboť to byl neoficiální tréninkový prostor – vyšlapané cestičky doplňující několik podobně širokých skútrovek ve spojení s několika rolbovkami poskytly parádní možnosti na oživení mapových návyků. Jen bylo třeba dávat pozor, aby člověk nesrážel procházející se domorodce. V pondělí jsme pak absolvovali vcelku pěkný model v sousedství závodního prostoru (video). Potvrdili jsme si, že sněhu je dost a fikat ve velkém se určitě nebude. Rovina to nebyla, a tak jsme si užili i pár sjezdů.
V úterý 7. března odpoledne (stejně jako všechny ostatní závody kvůli možnosti sledování v Evropě) program zahájily smíšené sprintové štafety. Závod to byl velmi rychlý (Švéd Erik Rost z vítězné štafety si málem nestihl nazout lyže, když se Tove Alexandersson přiřítila z prvního úseku za 4,5 minuty), pořadí se kvůli farstování hodně přelévalo (až na Švédy, kteří vedli pořád), takže divácký zážitek jak hrom. 
Naši drželi krok, Hanka v prvním ostrém závodě po prosincové zlomenině nohy potvrdila, že je zpět, Kládin při své premiéře v této disciplíně na MS rovněž podal solidní výkon bez větších chyb. Rusko bylo dodatečně diskvalifikováno za doping a my se tedy pohybovali značnou část závodu na třetím místě, na poslední úsek dokonce Kládin vyrážel třetí s 40 s náskokem! Co čert nechtěl, přišly horší farsty a drobná zaváhání, Noři se tak hladce dostali před nás a v cílové rovince jsme pak podlehli i dotahujícím Bulharům, kteří měli slabší začátek – takže 5. místo.
Středa patřila sprintu. Byl to vcelku pěkný závod, výsledkově pro nás však skončil ze všech nejhůř. Hanku vyřadila z bojů o lepší umístění skoro minutová chyba na jedničku, Kládin zase nechal minutu na pětku. Z holek zajela nejlépe 15. Petra, do dvacítky se vešla i 18. Kinynka a 20. Hanka, Johanka dojela na 21. místě stejně jako z kluků nejlépe jedoucí Kuba, ostatní skončili do třicítky – 27. Petr, 28. Kládin a 30. Michal.
Ve čtvrtek už muži potřebovali odpočinek, a tak si krátkou trať střihly jen ženy. Druhý den se pak role prohodily a na dopolední komentovanou projížďku městem s dvěma panoramatickými zastávkami (jedna zahrnovala i lanovku) se vydaly pro změnu holky. Pro muže to nebylo vzhledem k následujícím dvěma nabitým dnům moc šťastné řešení, navíc měli k dispozici mapu prostoru krátké trati již před závodem (tratě však byly odlišné, na maximální snahu o odlišnost ukazuje i prohození prostoru první a druhé části trati).
Na holky čekala v terénu malá vrstva nového sněhu. Výborně zajela Hanka, v cíli chvíli vedla – výkonem bez větších chyb se probojovala na 8. místo se ztrátou 61 s na velkou bednu. „Jelo se mi super, naprosto mi to sedlo!“ Ostatní jely vyrovnaně a srovnaly se v závěru TOP20 – 18. Kinynka („Spousta menších chybek, chyběla tomu plynulost.“), 19. Petra („Závod mi nesedl ani fyzicky ani mapově.“) a 20. Johanka („Se závodem jsem moc spokojená, bohužel startovat v takovémto závodě první byla nevýhoda a ve výsledcích to znamenalo několik míst.“).
Mnohem větší překvapení přinesl závod mužů. Ten excelentně rozjel Kuba – nepočítáme-li dva Rusy, kteří nenarazili kontrolu po diváckém průjezdu, kolem 11 až 12 minuty jel dokonce na třetím místě! Pak následovaly nějaké drobnější chybky, nicméně se dokázal opět propracovat dopředu, závěr trati odjel na páté pozici, na dojezdu mu však už došlo a dojel sedmý se ztrátou 53 s na medaili
a 2 vteřiny za velkou bednou. Výborně zajel i Kládin, dojel 12 s za Kubou na 9. místě. Měl sice pomalejší vstup do závodu, nicméně to pak rychle napravil například čtyřmi vítěznými mezičasy. Dobře měl závod rozjetý i Petr, směřoval někam ke 12.-15. místu, ale ve sjezdu ke K16 čtvrt hodiny před cílem spadl, zlomil hůl a zbytek musel absolvovat takto – dojel na 23. místě. Umístění ze sprintu si vylepšil 22. Michal.
Sobotní klasika byla velmi náročná. Jely se dva/tři farstované okruhy a na závěr jeden pořádný pro všechny stejný. Převýšení na tratích bylo značné, některé sjezdy byly opravdu výzvou. Ač to na první pohled nevypadalo, na volbách se dalo dost ztratit. Vítězné časy byly v ženách 85 minut, v mužích pak 106 minut. Nejspíš kvůli nedělním štafetám někteří nedokončili, kvůli vyššímu počtu kontrol (muži 47, ženy 37) bylo i několik disků. A polámaný materiál ani pády nebyly výjimkou. 
Hanka se rozhodla do závodu nenastoupit, aby pošetřila síly a nohu na štafety a závod spolukomentovala. Kuba se taky pošetřil na štafety, když se po dvou kolech rozhodl odstoupit (dostával 4 minuty od Kládina a žaket). Ostatní závod dokončili a dojeli si pro své životní výsledky! Holkám se podařilo poslední kolo – Petra dojela na skvělém 7. místě 59 s za velkou bednou, 70 s za ní finišovala 8. Johanka. Kinynka bohužel v závěru zlomila hůl, 
což ji vyřadilo z boje o TOP10 a musela se tak spokojit s „až“ 11. místem. Kládin navázal na svůj úspěch z krátké, udržel tempo až do konce a polepšil si o dvě místa, když skončil na 7. místě. Petr nezačal moc dobře, navíc na začátku druhého kola šel do chyby, spadl, zlomil hůl a jel si pro novou – stálo ho to 6 minut. V závodě pokračoval již v o poznání pohodovějším tempu, přesto v posledním kole vykřečoval a vyžaketil. Cílem projel na 16. místě. Hned za ním skončil 17. Michal, který hned na prvních dvou kontrolách nechal dvakrát dvě minuty.
MS zakončily v neděli štafety, které se jely v již známém prostoru. Tratě byly opět pěkné, některé sjezdíky opět nevyzpytatelné (tím není myšlen přehledný divácký sjezd stěny za biatlonovou střelnicí). V ženách byly štafety poněkud netradiční, do bojů o medaile tolik nepromlouvaly velmoci. Norka byla na MS jediná, Švédky dvě ze čtyř onemocněly a Ruska byla přistižena za nově zakázané meldonium.
Finky však žádné překvapení nepředvedly a zvítězily o 6 minut před stříbrným Českem. Holky jely ve složení Petra, Kinynka a Hanka – po 1. úseku dokonce vedly! Tři minuty za holkami dojely třetí Estonky. I kluci předvedli parádní výkony, i když ta sobotní klasika byla cítit. Po druhém úseku jsme stejně jako na ME měli na dohled čtvrté Nory, předjet Moholdta však umí málokdo, a tak kluci ve složení Kládin, Petr a Kuba brali i tak krásné 5. místo s velkým náskokem na zbytek světa.
Štafetové stříbro holek je historickým úspěchem (zlato z MS nemáme a stříbro má jen Bára Chudíková z klasiky z Japonska 2009), ostatní štafety skončily 5. místem, což je taky pěkné. Na velkou individuální bednu to sice nedalo, ale máme tři 7., dvě 8. a jedno 9. místo – čili 6 umístění v TOP10, na kterých se podílelo PĚT z nás (z osmi)! To tu ještě nebylo (na MS 2005 ve Finsku bylo TOP10 pět, jinak nejvíc tři). Kromě po zlomenině se zotavující Hanky (8.) si všichni zajeli nejlepší výsledek kariéry 
– 7. a 9. Kládin, 7. Kuba, 7. Petra, 8. Johanka, 11. Kinynka, 16. Petr a 17. Michal. Pravdou je, že za řadu pěkných umístění vděčíme i zkratkám DNS, DNF a DISK u kvalitních závodníků. Nicméně naše výkony byly hodně dobré, světová špička od nás není až tak daleko a vzbudili jsme v ní jako konkurenti jistý respekt. To je názor, který po MS sdílelo poměrně dost lidí. Na závěr nezbývá než poděkovat sponzorům, realizačnímu týmu i fanouškům za podporu a přislíbit, že se uděláme vše proto, abychom příští zimu pokračovali na alespoň stejných pozicích! Výsledky, mezičasy, tracking a povedené videozáznamy hledejte na webu závodů.
Výsledkově pro Česko patřilo 10. Mistrovství Evropy k těm skromnějším, přesto se několik hodnotných výkonů vyskytlo. Akce se konala společně s MSJ, MED a MS veteránů ve finské Imatře od 5. do 13. února. Solidní sněhové podmínky ze začátku zimy se změnily vlivem teplejšího počasí a absence sněžení ve velký problém. Nakonec nebyl využit záložní prostor, na některé stopy však musel být navezen sníh, některé plánované stopy
byly zrušeny, závodní prostor byl mírně okleštěn, model byl přesunut a bylo zakázáno fikání na golfovém hřišti. V lese leželo kolem 10-20 cm sněhu, závody se konaly za mrazivého počasí, nejchladněji bylo na klasiku a sprint (15 až 20 °C pod nulou), asi o 5 °C tepleji bylo na krátkou a sprintovky, na štafety již pak bylo tepleji než -10 °C. Tyto neobvyklé hodnoty zpříjemňoval fakt, že bylo většinou jasno a bezvětří, navíc jsme na stadionu měli k dispozici vytápěnou buňku, nemuseli jsme tedy na mrazu být déle, než bylo nezbytně nutné. Stopy tedy byly vymrzlé a tvrdé, jediným problémem byla občas jejich identifikace v místech s borůvčím.
Zúčastnili jsme se v počtu – 5+4+4. Závodili Kuba Škoda, Radek Laciga, Petr Horvát, Michal Argaláš, Vojta Matuš a Petra Hančová, Johanka Šimková, Kristýna Kolínová, Katka Neumannová (ze zdravotních důvodů nemohla jet Hanka Hančíková ani Michal Drobník) a o jídlo se (již potřetí na ME) skvěle staral Ivoš (tentokrát tu byl i pro dorostence a juniory), o lyže nám pečoval Radek a o naše tělesné schránky se pak jako loni skvěle starala fyzioterapeutka Jana Kuncová. A to vše probíhalo samozřejmě pod vedením Richa.
Odlétali jsme v neděli, realizační tým, který jel auty, nás na letišti vyzvedl a dopravil na ubytování. Hned druhý den dopoledne nás čekal model, na kterém bylo třeba otestovat lyže, dostat se do mapy a vyzkoušet si ražení systému Emitag. Nicméně síť stop na modelu se těžko dala nazývat sítí a cca po třetím neúspěšném oražení jediné modelové kontroly každý zjistil, že se na ni pořadatelé ani neobtěžovali umístit krabičku. A tak jsme si zábavu našli v projíždění, či spíše sjíždění velmi úzkých, nezmapovaných stop. Mělo to solidní technický a obratnostní přínos, dokonce se u toho ani nikdo nezrakvil natolik, aby pak nemohl závodit.
V úterý 7. února se jel sprint. Po krátkém úvodu v otevřenější části následoval dlouhý postup, na kterém se dala při volbě zleva ztratit i minuta. Následovalo pár kontrol v tradičních čárkách v lese, v závěru bylo pár plných. Výborně zajel Petr, vyrovnaným výkonem bez chyb skončil poprvé v TOP20 – na 19. místě (+1:16)! 
Luxusně závod rozjel Kládin, v polovině závodu (po dlouhém postupu) byl čtvrtý, poté bojoval o TOP10, nakonec ale zvolil špatný postup na předsběrku (ten sráz u kontroly se fiknout moc nedal), a tak se musel spokojit s 25. místem. O TOP10 by mohl bojovat i Kuba, nicméně zvolil špatně na dlouhém postupu – skončil na 28. místě. Michal dojel 34., Vojta si odbyl premiéru na ME 44. místem. Z holek zajela nejlépe 22. Petra; Kinynka, Johanka a Katka se pak seřadily na 24.-26. místě.
Středa patřila smíšeným sprintovým štafetám. Mapy se po sprintu nevydávaly, nicméně pro teoretickou přípravu posloužila mapa vygenerovaná z GPS, kterou nám poskytl server o-news.cz (Rouman). Výkony našich holek byly časově přibližně stejné, rovněž Petr s Kubou zajeli srovnatelně. Vyčníval pouze Kládin, který s Kinynkou na rozdíl od A a C štafety předjel i Lotyše. Bylo z toho 7. místo se ztrátou 50 s na šesté Nory, v neredukovaném pořadí to dalo na 12. místo. Sice už jsme byli na ME dvakrát i šestí, ale to jela Hanka … Zajímavý byl souboj Petra s Kubou o 14. místo v posledním kole. Nejdřív neorazila kontrola Petrovi, ten pak ztrátu dotáhl, když se totéž stalo Kubovi. Při postupu na sběrku pak dokonce kluci předvedli synchronizovaný pád v čárce. Lepší o 2 s bylo nakonec C (Kuba s Johankou) před A (Petr s Petrou), nicméně se obě štafety stejně redukují, takže … aspoň cenné zkušenosti!
Na čtvrteční hromadnou klasiku se jen tak nezapomene. Muži ji měli na pěti mapách, ženy jen na čtyřech. Po startu všechny čekal dlouhý postup přes celou mapu do prostoru, kde se jela většina závodu. Ze začátku byly trochu zácpy, ale to bylo nic proti tomu, že když jsme dojeli do onoho prostoru, tak nám tam pustili na dvě stovky na kost zmrzlejch dorostenců, dorostenek, juniorů a juniorek. Protisměrných úseků tam sice mnoho nebylo, ale i tak o srážky nouze nebyla – navíc řada sjezdů se rychle vyplužila, takže lyže 
dostaly zbrusu novou strukturu – 
a ty kusy holí poházené podél stop snad ani nešly spočítat. U nás se to týkalo především holek – Johanka zlomila a závod zapíchla, Kinynka si škaredě narazila zápěstí. Z kluků zajel nejlépe 21. Kuba (+7:37), Kládin se vychyboval po první výměně, kdy se nechal strhnout balíkem na špatnou farstu, dojel na 26. místě. Chyb se nevyvaroval ani 30. Petr a 33. Michal. Vojta zřejmě kvůli rozptýlení z hromadné srážky tří Čechů a Nora kousek před dvojkou neměl tuto kontrolu v čipu a byl tak bohužel disk. V holkách se do TOP20 protlačila poprvé Petra, skončila na 18. místě. Po úpravě výsledků kvůli dopingu se do TOP20 vešla i Katka – byla 20., Kinynka dojela na 21. místě.
Mírného oteplení o volném dni jsme využili kromě odpočinku k vyjetí v okolí ubytování, projetí po jezeře, ale také k pilování technických dovedností nejen na místní sjezdovce.
Sobotní krátká trať byla mapově (volby, i síť – i když mapa z klasiky obsahující celý prostor byla nakonec k dispozici, neboť ji pořadatelé nezvládli důkladně vybrat) i fyzicky a technicky celkem náročná, zkrátka komplexní závod, jak má být. Na kráse mu však ubíraly zakázané prostory – dopředu ohlášený zákaz fikání na golfáči nebyl problém, horší byly zakázané cesty, které nebyly často v terénu označeny a několik závodníků na ně omylem vjelo – například disklá Petra zjistila až v cíli, že ji použila. Největší aféru však způsobilo jezero. V mapě bylo kreslené zakázanou tmavě modrou černě ohraničenou, která se používá v případě, že je led tenký nebo tam hrozí jiné nebezpečí. 
Fakt je ten, že tuto značku dost závodníků nezná, že na to na meetingu pořadatelé neupozornili, že led byl tlustý, nebezpečí na jezeře těžko říct, jestli hrozilo. Nicméně po protestu jury nepochopitelně rozhodla, že několik mužů, kteří si postupem přes jezero uspořili asi 30 s, nebudou disk, navíc tento postup nechali vymazat z výsledků, což solidně zamávalo s pořadím. Výtečně zajel Kládin, který obsadil nakonec 16. místo (+1:49), což je tu čtvrtá TOP20 a zároveň nejlepší české individuální umístění zde! Solidně jel i Kuba, nebýt protestu, byla z toho TOP20, nyní je na 24. místě. Nejlepší výkon zde podal Vojta, skončil na 31. místě. Hodně chyb nasekal 32. Petr i 36. Michal. V ženách se nejvíce dařilo 21. Johance (8 vteřin za TOP20), Káťa dojela 25. a zraněná Kinynka skončila na 27. místě.
Vše jako téměř vždy uzavřely nedělní štafety. Panenského prostoru pořadatelům už moc nezbylo, závod to však byl opět parádní. Farsty byly většinou hodně rozdílné, někdy i časově trochu nevyrovnané. Pořadatelé před mistrovstvím do lesa zatloukli několik dřevěných tyčí (ty během týdne již nepřibývaly ani neubývaly), na které poté umísťovali jednotky – některé kontroly tedy již závodníci důvěrně znali z předchozích dnů. Naši muži zajeli skvěle,
ještě po druhém úseku byli na dohled bramboroví Noři, skvěle však jelo i Pobaltí, a tak Kládin zažil náročný finiš s Lotyši, ti však nakonec byli lepší. Kuba, Petr a Kládin tedy skončili na 6. místě (+5:06). I holky předvedly nadprůměrné výkony, ani tak na dominantní trojici nestačily, Pobaltí však nebylo problémem a Petra, Johanka a Kinynka se radovaly ze 4. místa (+12:22)! V neredukovaném pořadí to bylo 6. místo pro holky, 9. pro kluky a 12. pro béčko, které jelo ve složení Michal, Vojta a Katka taktéž solidně – porazili např. Rumuny a estonské béčko a na mušce měli dlouho dokonce i Švýcary!
Čtyři umístění ve dvacítce a dvě velké bedny ze štafet – to není nijak zvučná bilance, nicméně tu máme vylepšené osobní maximum z ME u Kládina (16.), Petry (18.), Petra (19.), Katky (20.), Johanky (21.) či premiérovou účast Vojty (31.). Špatné však nebylo ani vystoupení Kuby (21.), Kinynky (21.) či Michala (33.). Máme dále štafetové 4., 6. a 7. místo. Velký dík patří realizačnímu týmu, sponzorům a všem ostatním, kteří nám pomáhali či fandili! Výsledky, mezičasy, tracking a videozáznamy hledejte na webu závodů.
Zkrátit čas před ME si můžete na serveru o-news.cz, který se věnuje mj. i LOBu. V páteční rubrice sloupek reprezentanta se objevil Petr Horvát, Jakub Škoda či Petra Hančová. K dispozici je i rozhovor s našim trenérem Richardem Klechem či seriál České LOB hvězdy, kde byla vyzpovídána Hana Hančíková, Jakub Škoda, Johanka Šimková, Petr Horvát, Petra Hančová, Vojtěch Matuš a Kateřina Neumannová. Jako bonus si můžete přečíst i rozbor MČR na krátké trati.
Stěžejní prosincové soustředění jsme jako loni absolvovali v lyžařském středisku nad švédskou vesničkou Idre, přestože by se nakonec dalo soustředění absolvovat i u nás (což dopředu nebylo samozřejmě jasné). Sněhové podmínky zde byly ideální, navíc během víkendu po příjezdu napadlo dalších 20 cm sněhu. 
K dispozici byla rozmanitá síť stop kvalitně upravených na bruslení i klasiku. Teplota se po celou dobu pohybovala mírně pod nulou a užili jsme si i trochu toho severského sluníčka. Ubytování jsme měli dobré, na běžky jsme mohli naskakovat hned u baráku, jen na internet to byla celkem štreka.
Ráno jsme vždy zahájili čtvrthodinovou venkovní individuální rozcvičkou (běh, imitace, gumy atd.), následovaly dvě fáze (první za denního světla, druhá pak částečně za umělého či vlastního osvětlení) zakončené dobrým jídlem, které pro tým připravil vždy jeden z nás. Večer byly na programu meetingy zaměřené na aktuální program soustředění, nadcházející sezonu, sportovní psychologii, doping, sponzory a další organizační záležitosti. Zvládli jsme také vyfotit portréty v nových reprezentačních vestách – můžete si je prohlédnout v aktualizovaných osobních profilech.
Od pátku 9. 12. odpoledne do neděle 18. 12. dopoledne jsme absolvovali ve složení Kládin, Kuba, Petr, Vojta, Katka, Johanka a Petra celkem 16 fází na sněhu. Od úterý do pátku se k nám navíc připojila Hanka. Prvních 6 fází bylo zaměřeno objemově se zařazením klasického stylu, čas se však našel i na techniku, soupaže a obratnost. Ve druhé části o 8 fázích jsme si prošli trochu intenzivnějšími tréninky – úseky nakopávanou a normální soupaží, bruslením a soupaží a bruslením do kopce. Nechyběla ani fáze na stadionku se sprinty a technikou. Zbylé 4 fáze jsme odjezdili na mapě. 
O doplnění poměrně husté sítě rolbovek skútrovkami se postaral Richo zapůjčením skútru s mexickým šoférem. Mohli jsme si tak díky tomu osvěžit návyky mapové techniky na trochu delší krátké trati a při tréninku sudá-lichá. Trochu větší rychlosti jsme se pak snažili dosáhnout na okruzích (A, B, C, D), na zkrácené trati s výměnou mapy jsme si užili voleb postupů (H1, H2). Poslední dvě fáze už byly celkem pohodové, což byl prostor pro pilování techniky, blbnutí v čárkách a pozorování sobů.
Soustředění to bylo nadmíru kvalitní, všichni z toho byli slušně zničení. Po krátkém odpočinku máme za úkol ještě chvíli tvrdě trénovat a poté začít pomalu ladit formu směrem k ME ve Finsku, na které odlétáme již za 6 týdnů, ale hlavně na MS v Rusku, kde se budeme chtít pochopitelně ukázat v tom nejlepším světle!
Na závěr je nutné přiložit ještě jednu smutnou zprávu – Hanka odjela ze soustředění již v pátek proto, aby mohla závodit na švédských LOB závodech. Bohužel pro ni závody neskončily medailí na krku, ale sádrou na noze: „I fell down after steep downhill into the ditch and got stacked foot under the ice and snow in the marsh. Rentgen shows fibulafraktur on 3 places.“ Nad účastí Hanky na letošních vrcholných akcích tak visí bohužel otazník. Nic však není ztraceno, její upper-body a mysl totiž naštěstí zůstala bez úhony a právě toto jsou klíčové prvky pro úspěch na letoším ME i MS!
První prosincový víkend proběhlo vyhlášení ankety o nejlepší orientační sportovce roku pod hlavičkou O’Gala. Kdo však poctivě sledoval naše výsledky, nemohl být překvapen, že jako nejlepší z nás byla zvolena Hanka Hančíková. Připomeňme si její úspěšné Mistrovství Evropy, kdy zajela pět z pěti závodů na velkou bednu, a 8. místo v celkové hodnocení Světového poháru. Druhý v anketě skončil Kuba Škoda – bronzový medailista z Akademického mistrovství světa ve sprintu, třetí byla Helča Randáková, která skončila na 9. místě na Mistrovství Evropy na klasické trati. Nejlepší juniorkou se stala letos již dospělá Petra Hančová, která na Mistrovství světa juniorů nechyběla ani na jednom vyhlášení, nejvíce zářila na klasické trati, kdy byla stříbrná! 
Nejlepším dorostencem byl dle očekávání zvolen Jan Hašek, který získal bronz na Mistrovství Evropy dorostu ve sprintu. Toť shrnutí uplynulé sezony, které nezní vůbec špatně, vlastně zní dost dobře – vždyť medaili nemáme jen z Mistrovství Evropy dospělých, kde to skončilo nejlíp bramborou! Všichni ale samozřejmě tvrdě dřeme na tom, aby tento článek byl za rok ještě mnohem zajímavější!
P.S.: Koho nenajdete na fotce od Kadeho hledejte tady nebo tu.
O víkendu 22.-23. října se uskutečnilo tradiční testování týmu v Jablonci nad Nisou. Absolvovali jsme klasicky meeting k sezoně, v sobotu dopoledne výběhy a odpoledne soupaže, v neděli testy zakončil kros. Vše ohledně výsledků i jejich historie od roku 2005 hledejte v dokumentech, kromě stránky s výsledky včetně podmínek měření byly přidány i přehledové tabulky s časy a mapa všech úseků. Na testech jsme se sešli v komorním počtu – Hanka je ve Švédsku, Johanka ve Finsku 
(před 14 dny si ale dala soupaže i kopce), Argi zase v Bulharsku (v září výtečně odběhal kopce), Dram se ještě necítil, Vojta lehl stejně jako dříve Katka, která ale nakonec dorazila… Dospělou premiéru si odbyla Peťa, povedl se ji mj. i kros, když předběhla o vteřinu Kinynku, která si dala osobák ve všech třech testech! Klukům se povedly kopce, osobák si dal Petr i Kládin, Kubovi to uteklo o dvě vteřiny. Na soupažích si dal osobák Petr, na krosu pak Kuba. Naše snažení je zachyceno na juniorském rajčeti.
Tři týdny uplynuly od poslední repre akce a čekal nás další společný týden, který se nakonec ukázal být úplně odlišný, než ten v Krušných horách. Od 22. do 28. srpna jsme tedy pobývali v Jiříkově, vesnici v Nízkém Jeseníku. Ubytování jsme měli parádní prostorné se zahradou, vařili jsme si opět sami. Byli jsme zde ve složení jako posledně, jen Kládina vystřídala naše nová posila od juniorů – Vojta Matuš. Počasí bylo perfektní, nepršelo a během týdne se vyjasňovalo a oteplovalo. Plánovaných 11 fází však nakonec zvládla absolvovat jen Katka, neboť nás v druhé půli akce trápily problémy s trávícím a vylučovacím traktem. 
Přišlo to na nás postupně, každé ráno bylo o jednoho méně, ale detaily asi popisovat netřeba, hlavní je, že se z toho všichni celkem rychle dostali (ač o pár kilo lehčí). Nejspíš to bylo ze špatné vody nebo vadné série masa.
V pondělí odpoledne jsme se jeli vyklouzat na kolce, abychom byli čerství na další den. V úterý dopoledne totiž Argi, Vojta, Katka, Kuba, Petr a Kinynka absolvovali v Mohelnici na běhátku u pana doktora Pozdíška sportovní vyšetření, jehož výsledkem bylo stanovení laktátové křivky, a tedy i prahů a tepů pro různé intenzity tréninku, včetně odhalení slabých a silných stránek jedinců. Data jsou zajímavá, avšak byla tvrdě vykoupena krví, potem a zakyselenýma nohama. I proto nebyly odpolední kolce tak náročné, no i když ty soupaže na závěr… Ve středu jsme běhali dopoledne tradiční kopce. Odpoledne za námi přijela Jana, se kterou jsme si zacvičili mnoho inspirativních cviků, na závěr jsme ještě na chvíli zaposilovali tak, jak jsme zvyklí. Po tréninku dostal každý individuálně pár fyzioterapeutických rad, aby lépe odstranil svá slabá místa či bolístky. Následuje půlden volna, první ztráty a odpolední běžecké stupňované úseky. V pátek dopoledne jsme si střihli horskou časovku na kolcích, jezdili jsme to kolem hodiny, kluci nasbírali 500 výškových metrů, holky o trochu méně.
Na poslední čtyři fáze jsme nastoupili bohužel již ve značně zredukovaném počtu. Byly jimi čtyři MTBO závody (nejen) Českého poháru ve Šternberku – páteční krátká, sobotní mistrovský sprint a štafety a nedělní klasika. Žádnou díru do světa bajků jsme neudělali, ale minimálně mapové přínosy nám tato akce dala, o což tady primárně šlo. Pěkně tu však zajel Kládin (který s námi na soustřeďku nebyl) – pátý ve sprintu a Mistr ČR ve štafetách!
Za tento týden jsme získali mnoho cenných zkušeností – Jančiny rady a cviky, laktátový test, pro některé premiérové MTBO, no a to zažívání… buďmě však vděční, že nás to zastihlo v přípravném období, a ne někdy v zimě při ME či MS. Co nám letní snažení dalo, zjistíme již brzy na tradičních jabloneckých testech (termín je v kalendáři).
Od 25. do 31. července jsme byli na týdenním soustředění v Háji (myšleno s velkým H, i když v háji jsme byli taky, ale o tom až níže) nedaleko Klínovce (na který jsme samozřejmě vyběhli), Božího Daru a Fichtelbergu, dějiště letošního Světového poháru. Přestože to byl jeden z nejteplejších týdnů roku, na horách nám bylo dobře, i když – těch přeháněk možná tolik být nemuselo. Bylo nás sedm – Kuba, Kládin, Petr, Argi a Katka, dále Peťa Hančová, která už k nám definitivně postoupila od juniorů, a kouč Richo. Vařili jsme si sami a bydleli jsme v malé chatě. 
Tréninky byly pestré, stihli jsme 11 kvalitních fází. Některé byly čistě běžecké (se zařazením imitačních holí) – nechyběly kopce + na závěr jsme vyždímali poslední zbytky sil na třídenních orienťáckých závodech Eduard – i když byly v rámci tréninku, přesto 2. místo Petra a 5. místo Kuby a Petry v hlavních kategoriích je celkem pěkné (výsledky). Jedna fáze byla ještě posilovací, zbytek jsme však odtrénovali na kolcích. Pro rychlejší, silové i objemové tréninky jsme se snažili maximálně využít parádní tratě na Fichtelbergu či místní hřebenovou silnici. Všichni jsme odjížděli zdravě zničení po týdnu makačky s dobrou náladou z dobře odvedené práce, nádherné přírody a společně stráveného týdne!
Světový pohár 2015/2016 se skládal z 9 individuálních závodů (počítalo se 7 nejlepších) a 5 štafetových konaných ve Finsku, Německu a Rakousku. Vyhrála ho Tove Alexandersson, Erik Rost a Švédsko. Hanka Hančíková obsadila stejně jako posledně 8. místo, škrtaly se jí dva finské závody a nasbírala 207 bodů. V soutěži států (tu se nic neškrtá) jsme obsadili s přehledem páté místo s 1698 body. Nejvíce bodů nám zajistily týmové disciplíny, z těch individuálních byla nejpřínosnější rakouská klasika. Ostatní dopadli takto: 27. Kristýna Kolínová (79 b.), 34. Petra Hančová (46 b.), 37. Helena Randáková (42 b.), 39. Kateřina Neumannová (37 b.), 41. Johanka Šimková (33 b.) a 28. Jakub Škoda (72 b.), 35. Radek Laciga (59 b.), 40. Petr Horvát (38 b.), 44. Michal Drobník (22 b.), 51. Michal Argaláš (10 b.). Kompletní pořadí SP jednotlivců a zemí.
Světový ranking přes léto povedou vítězové SP, my jsme na tom takto: 12. Hanka, 31. Kinynka, 39. Petra, 45. Johanka, 54. Katka, 68. Helča a 36. Kuba, 39. Kládin, 45. Petr, 54. Argi, 63. Dram, 75. Vojta (bohužel z AMS je stále započten jen sprint). Kompletní pořadí zde.
