Petr

Světový pohár 2015/2016 se skládal z 9 individuálních závodů (počítalo se 7 nejlepších) a 5 štafetových konaných ve Finsku, Německu a Rakousku. Vyhrála ho Tove Alexandersson, Erik Rost a Švédsko. Hanka Hančíková obsadila stejně jako posledně 8. místo, škrtaly se jí dva finské závody a nasbírala 207 bodů. V soutěži států (tu se nic neškrtá) jsme obsadili s přehledem páté místo s 1698 body. Nejvíce bodů nám zajistily týmové disciplíny, z těch individuálních byla nejpřínosnější rakouská klasika. Ostatní dopadli takto: 27. Kristýna Kolínová (79 b.), 34. Petra Hančová (46 b.), 37. Helena Randáková (42 b.), 39. Kateřina Neumannová (37 b.), 41. Johanka Šimková (33 b.) a 28. Jakub Škoda (72 b.), 35. Radek Laciga (59 b.), 40. Petr Horvát (38 b.), 44. Michal Drobník (22 b.), 51. Michal Argaláš (10 b.). Kompletní pořadí SP jednotlivců a zemí.

Světový ranking přes léto povedou vítězové SP, my jsme na tom takto: 12. Hanka, 31. Kinynka, 39. Petra, 45. Johanka, 54. Katka, 68. Helča a 36. Kuba, 39. Kládin, 45. Petr, 54. Argi, 63. Dram, 75. Vojta (bohužel z AMS je stále započten jen sprint). Kompletní pořadí zde.

Na 9. Mistrovství Evropy jsme sice na medaili nedosáhli, avšak Hanka zajela na velkou bednu pět z pěti závodů, a tak jsme byli vidět na KAŽDÉM vyhlášení, což se nám ještě na ME nikdy nepovedlo!

Akce se konala společně s MSJ a MED v rakouském Obertilliachu od 27. února do 6. března a byla vypsána zároveň jako finálové kolo Světového poháru. Pořadatelé velmi dlouho čekali na sníh, nakonec něco nasněžilo, toto množství se však během našeho pobytu znásobovalo pohádkovými chumelenicemi, které spolu s prosvítajícím jarním alpským sluníčkem dělaly vrásky nejen pořadatelům, ale i servisákům. Zúčastnili jsme se v hojném počtu – 5+5+4. Závodili Kuba Škoda, Radek Laciga, Michal Drobník, Petr Horvát, Michal Argaláš a Hana Hančíková, Johanka Šimková, Kristýna Kolínová, Katka Neumannová, Helena Randáková (ano, Helča) a o jídlo se skvěle staral Ivoš, o lyže tradičně Radek, nově jsme si dovezli i skvělou fyzioterapeutku Janu Kuncovou a tomu všemu velel Richo.

Začínalo se v pondělí 29. února sprintem. První část v lese ve svahu, druhá část v semi-openu s hustší sítí čárek a na konec dlouhý přejezd na staďák po plný. Pořadatelé i přes noční chumelenici zvládli upravit stopy na výbornou (na fikačky ale zapomeňte), avšak zbytek již pokulhával (start mladejch, karanténa, upevnění kontrol – hledání shozené krabičky kolem stojanu ke sprintu fakt nepatří, stejně jako rozšiřující se dlouhá tečka do kopce). V ženách vyhrála Tove Alexandersson, z nás nejlépe zajela Hanka, skončila na 6. místě! „Trať se mi líbila, byly tam volby, ale dvě jsem nejela ideálně. Ale fyzicky jsem se cítila dobře, takže spokojenost.“ Helča se vrátila 25. místem, Johanka 31., Kinynka 34. a Káťa premiérově na 35. místě. V mužích vyhrál Lars Moholdt, Kuba jel skvěle, dlouho atakoval TOP10, nakonec však poprvé v životě finišuje v TOP20 – na 19. místě. „Za mě dneska náročný závod, nějaká ta horší volbička ke konci. K tomu dva pády do hlubočáku. Výsledek je lepší, než jsem dle pocitu na dojezdu čekal.“ Životní závod jede i Kládin, končí na 22. místě. Hůř už pak zajel 33. Dram, 36. Petr i 38. Argi, který šel však na začátku.

V úterý se okolo stadionu za dohledu sluníčka jely mixové sprintové štafety, terénem byly louky (zejména pro dva poslední nefarstované úseky) a zalesněný svah u stadionu. Divácky velmi zajímavý závod, jen to chtělo vychytat pár podstatných detailů při stavbě trati (hlavně eliminovat výhodnost otáčení se u kontrol ve svahu). Pořadí se kvůli výraznému farstování hodně měnilo, nakonec vyhrálo Rusko, skvěle jelo zkušené duo Helča-Kládin, která však bylo nakonec kvůli chybějící kontrole v čipu Helči disk (dojeli do půl minuty za áčkem). Štafeta Johanka-Dram to zazdila hned na prvním úseku (skončili celkem na 17. místě), a tak to bylo zase na 88 – Hanka s Kubou. Ti jeli výborně, Kuba do finiše vyrážel dokonce s poté třetími Nory! Nakonec to ale skončilo redukovaným 6. místem (celkem 11.), 43 vteřin za plackou!

Ve středu se jela krátká s hromadným startem. Většina byla v lese, část na louce, kopce byly, čárky taky. Kvůli úzkosti údolí u stadionu pořadatelé zvolili místo farstovaných okruhů motýlky, a to i pro chlapy… V ženách vítězí Mariya Kechkina, Hanka bojuje o bronz, nakonec má ale problémy s ražením předsběrky a končí na i tak pěkném 4. místě, což je její dosavadní maximum na této trati! Kinynka finišuje před Johankou na 26. a 27. místě, Helča (kterou stálo popletení motýlku skoro 20 míst) s Káťou na 32. a 34. místě.
V mužích vyhrál opět Lars Moholdt, výtečně jel opět Radek Laciga, dojel v kontaktu na 24. místě. Dram dojíždí těsně před stahujícím 27. Škodíkem na 26. místě a zlepšuje si životní maximum stejně jako 33. Argi, Petr láme lyži a dojíždí na 42. místě.

Po dni volna, kdy zase naflákalo mrtě sněhu, přichází hodně náročná klasika. Výška od 1 320 do 1 600 m n. m., začátek ve svahu, střed v údolí a závěrečný pytel na louce s těžkým sněhem. Stopy byly v pohodě bohužel jen většinou – naneštěstí mapa pro tracking zachycovala stopy aktuálněji než ta závodní. Mistři Evropy jsou stejní jako na krátké, Hanka si kompletuje umístění z velké bedny 5. příčkou. Helča jede výborně, končí na 9. místě jen 43 vteřin za velkou bednou! Všichni ostatní zajeli své životně nejlepší umístění na ME: Kinynka dojíždí na 19. místě, Katka na 29. místě, Škodík dojíždí na parádním 16. místě, Kládin s Petrem se v závěrečném pytlíku na dálku přetahují o TOP20, nakonec se 21. Petr válí v hlubočáku a 20. flek bere Kládin. Argi chybuje a končí na 32. místě, Dramova zadnice se při fikačce na sedmičku setkává s pařezem, Dram bohužel utrpěl zranění jednoznačně neslučitelné se setrváním v závodě a byl převezen do nemocnice (klid, v zimě by měl být zase ready).

V sobotu vše ukončily štafety (nebo vlastně spíše večerní banket), slunko už nesvítilo, ale stihli jsme to odjet před další chumelenicí. Muže i ženy vyhráli Švédi, naše solidně jedoucí štafeta Helča – Kinynka – Hanka dojela pátá (i neredukovaně), 2:53 za medailí. Muži se trochu trápili, navíc Kládin zlomil hůl. Naštěstí to skvěle jedoucí Lotyši dvakrát diskli a Kládin, Petr a Kuba se mohli na závěr radovat ze 6. místa (9. celkově). Mužské B rozjížděl Argi, druhá jela Katka a protože si Johanka ve středu blbým došlapem zrušila kotník, finišmana jsme museli jít vysomrovat k mladejm – dostali jsme 14letou Anežku Hlaváčovou, která sice vzala špatnou jedničku, ale dostala od Katky jen 8 minut. Škoda, zařízli by Slovince.

Vrchol sezony se tak výsledkově vydařil – všichni kluci i novopečená mamka Kinynka si vylepšili svá maxima, Hanka nebyla daleko od medaile a vystoupala pětkrát na velkou bednu, Helča se po reprezentační pauze vrátila 9. místem, všechny štafety zajely na velkou bednu a po 5 letech jsme se v mužích vrátili do bojů v TOP20. No, zní to sice dost dobře, ale pořád je co zlepšovat! Velký dík patří našim trenérům, servisákům, kuchařům, fyzioterapeutce, sponzorům a všem ostatním, kteří nám pomáhali či fandili během celé sezóny! ME si můžete ještě připomenout třeba fotkami na našem Facebooku, záznamem trackingu – TracTrac, něco najdete i v LiveCenterIOF, ale nejzajímavější bude navštívit web závodů.

Historicky první akademické MS v LOB se konalo od 9. do 16. února v ruském Aleksinu, jižně od Moskvy. Pořadatelé uspořádali velmi kvalitní akci (skvělé zázemí, video přenos, GPS pro všechny apod.). Závodů se účastnilo asi 30 studentů a 30 studentek ve věku do 28 let (z nejlepších chyběli pouze Švédi a Rusko vyslalo B tým, ostatní národy však postavily své nejlepší studenty). Naše výprava zde byla ve složení Johanka Šimková, Katka Neumannová, Kuba Škoda a Petr Horvát pod vedením lobáckých legend Vodra a Peciše.

Model se pořadatelům povedl (škoda jen, že to byla součást závodního prostoru všech dalších soutěží). Sněhu nebylo moc, ale stačilo to bohatě (tvrdý zmrzlý podklad). Kontroly tentokrát razily bezdotykově na větší vzdálenost oproti svěťákům (cca 1,5 m).

Nejdříve byl na pořadu sprint. Byl to závod velmi rychlý, mapová obtížnost nebyla největší, špatně odbočit nebo zvolit postup však nebylo problém. Výborně zajel Kuba, který v cíli figuroval na 4. příčce vteřinu za bronzem. Holky jely taktéž solidně, Katka 11. před 13. Johankou, Petr dojel 19.

Program pokračoval stíhačkou s motýlky, která se losovala na základě sprintu. Počasí se změnilo – sněžilo, při ztrátě vizuálního kontaktu se soupeři tak následovala ještě další velká nápověda – stopování. Závod to byl fyzicky dost náročný, z vysoké intenzity se občas dělaly i mapové chybky. Kuba jel opět velmi dobře, zvítězil ve finiši o 9. místo, krásný výsledek! Ve výsledcích však byl veden až na 10. místě, což zahájilo vyšetřování vedoucí ke zjištění, že nejsou správně synchronizované cílové krabičky. Díky tomu došlo k přezkoumání výsledků sprintu a Kuba byl dodatečně oceněn BRONZOVOU MEDAILÍ (a že si ji právem zasloužil dokazují mezičasy i tracking)!!! Petr začal taktéž dobře, ve druhém motýlku ale nechal 2 minuty, tak z toho bylo 18. místo. Johanka zajela velmi dobře a propašovala se do nejlepší desítky! Katka něco ztratila a dojela na 16. místě.

Odpoledne jsme zregenerovali v hotelové sauně a bazénku. O volném dni jsme byli na exkurzi v regionálním hlavním městě – v Tule.

V neděli se jely sprintové štafety dvojic, sníh se opět zrychlil. Muži začínali, pořadí se vlivem rozdílných farst a chybiček hodně měnilo. V průběhu závodu to pro nás vypadalo medailově, ale na posledních úsecích naši první štafetu (Kuba + Johanka) odsoudily nejdelší farsty a menší chybky na nepopulární, ale stále pěkné ČTVRTÉ MÍSTO v redukovaném pořadí. Petr s Katkou zajeli také velmi slušně a dojeli pouze necelou minutu za Áčkem.

Na závěr přišel middle, hromadný start a chyby. Kuba po špatné volbě doháněl ztrátu, přesto to stačilo na solidní 10. místo. Katka neměla v pořádku ražení, Johanka v závodě chybovala a ke konci ještě spletla pořadí kontrol – 14. místo. Škoda, desítka visela ve vzduchu. Svůj nejlepší závod zde zajel Petr, dojel patnáctý.

Toto pro nás velmi úspěšné mistrovství (zejména díky Kubovi) zakončilo slavnostní zakončení a poté večer na ubytování ještě banket. Za podporu účasti na této akci je nutno poděkovat ČAUS i našim dvěma koučům, ale na výsledcích má i svůj podíl samozřejmě dlouhodobá příprava v týmu. Další AMS by se měly konat vždy v sudé roky (2018 – Estonsko, Tartu), dále je LOB zařazen do programu zimních univerziád jako volitelný sport (2019 – Rusko, Krasnoyarsk a 2021 – Švýcarsko, Lucerne). Pro účast na těchto akcích je mimo jiné třeba studovat, trénovat a mít v roce akce (nově) maximálně 25 let.

Vše potřebné o závodech bylo na webu akce (GPS tracking, video záznamy, výsledky, mezičasy i fotky). Určitě mrkněte na fotky od Vodra i Johanky.

Závodit se bude na německé straně, v pátek se jede sprint, v sobotu krátká a v neděli klasika v Oberwiesenthalu, pak se centrum dění přesune do 50 km vzdáleného Mühlleithenu (Klingenthal), v úterý se pojedou sprintové štafety a ve středu pak vše zakončí klasické štafety. Nominovány byly v ženách Hani Hančíková, Kiny Kolínová, Johy Šimková a juniorka Péťa Hančová, muži budou bojovat ve složení Kuba Škodík, Michal Dram, Radek Kládin, Peťa Horvy, Michal Argi a doplní je junior Vojta Matuš.

Ze všech závodů by měl být GPS tracking, snad i nějaké ty pohyblivé obrázky. Zatím můžete mrknout na video s Hankou.

Více info na stránkách závodú a v článku na webu IOF, soupisky najdete v IOF Eventoru.

Na přelomu listopadu a prosince se ve finském Ylläs konalo úvodní kolo Světového poháru v LOB. Z našeho týmu se účastnila pouze Hanka. Veškeré multimediální záznamy ze závodů najdete v LiveCentru IOF.

Vše zahajoval v pátek 27. 11. sprint. Pro Hanku z toho bylo 30. místo, nezradila fyzička ani mapa, ale vybavení. „První závod na úvod světového poháru mi moc nevyšel… zlomila jsem na dvojku lyži.“ Ve sprintových štafetách jsme pochopitelně zastoupení neměli, na nedělní krátké trati skončila Hanka na 15. místě. „Dnes o krapet lepší závod. Několik 5-10 s zaváhání si odpustím, ale ta bota na 11. kontrolu mě mrzí… připravila jsem se tak o top 10. Po nemoci nakonec dobrý výsledek.“ V úterý vše zakončila klasika s hromadným startem. Po prvním kole byla Hanka osmá, ve druhém kole to však mapově pokulhávalo a bylo z toho tak konečné 16. místo. „No jo, pohnojila jsem druhé kolo.“

No, žádnou díru do světa Hanka neudělala, veškerá příprava je však směřována až k rakouskému březnovému Mistrovství Evropy. Druhé kolo Světového poháru se bude konat v německém Oberwiesenthalu (5km od Božího Daru) a Klingenthalu 21. – 27. ledna. Na startu se představíme už v poněkud početnější sestavě.