Včerejšími štafetami skončilo ME ve Švýcarsku. Obě naše štafety ve složení Randáková, Stehnová, Hančíková a Bouchal, Lauerman, Vodrážka vybojovaly v redukovaném pořadí 5. místo. V ženách vyhrály Finky před Ruskami a Švédkami, v mužích zvítězili Švédi před Finskem a Norskem. Rusko na 4. místě zůstalo v mužích bez medaile, na doma výborně jezdící Švýcary zbylo 6. místo.
ME bylo zároveň druhým kolem letošního světového poháru. Vodr se výbornými výsledky posunul na průběžné třetí místo za Švédy Arnessona a Rosta, Lauič je 17., Mlátil 33., Tomíno 43. a Kládin 46. V ženách vede Ruska Tatiana Vlasova, Hanka je 17., Helča 22. a Zuzka 26.

Na dnešním middlu na ME vybojoval Ondra Vodrážka historicky první stříbrnou medaili z individuálního závodu na seniorské světové akci LOB. V cíli zaostal za vítězným Rusem Gruzděvem o 12 vteřin, na 3. místě se dalších 12 vteřin za Vodrem srovnali Švédi Rost a Löfgren. Lauič dofinišoval na výborném 17. místě, Mlátil 28., Tomíno 33., Kládin 45. V ženách již potřetí vyhrála Ruska Tatiana Vlasova, naše holky dojely všechny ve 3. desítce: Helča 23., Zuzka 25., Hanka 26.

Ani nevím jak dneska začít. Rozhodně se mi nechce popisovat dnešní závod kontrolu po kontrole. ani bych to bez mapy nedokázal. Trať se totiž kroutila jak žížala na rozpáleným betonu a kontrol bylo požehnaně. Bylo to orientačně těžký. I seveřani si „stěžovali“. Myslím, že jsem udělal jenom jednu chybu (10 sek) a samozřejmě další zářez do místního prašanu. Vycouval jsem z něj sice relativně rychle, ale mapník „made by Lauič“ byl rázem plnej sněhu. Než jsem to očistil a zase se v mapě našel, tak jsem se úplně, v pohodě stačil na sebe nasrat, dámy prominou. Hlavně jsem téměř po celou dobu závodu čuměl do mapy a měl pocit, že jedu nějak pomalu, odhadoval jsem kolem desítky. Na průjezdu stadionem, asi 4 minuty před cílem, byl docela řev, což mě trochu povzbudilo, ale jelikož řvali jeden přes druhého a ještě k tomu dost neartikulovaně, nerozuměl jsem ani slovo. Od sběrky do cíle jsem nechal v plné parádě vyniknout můj dlouhý ladný skluz podpořen kurevskou silou v prackách.

Z cíle si toho moc nepamatuju, ale když spíkr hlásil, že: sure medal for Czech Republic, začal jsem mít celkem příjemnej pocit. Ba dokonce se dá říct, že jsem byl v tu chvíli šťastnej. Oni tam totiž za mnou přijeli moje Katka, moje mamka, moje švagrová Eva, moje tchyně Anička a Stenly. Takže jsem se hned měl možnost se o radost s nima podělit. A samozřejmě, že to všechno pozoroval starej Wavok a je tam nahoře náležitě hrdej…

Výsledky z dnešní náročné klasiky jsou již on-line. A o tom, že to dneska fakt nebylo zadarmo, si můžete přečíst ve vyčerpávajícím článku od Vodra:

Dneska byl na programu ME závod na klasické trati s hromadným startem. Očekávaný čas vítěze u mužů 75 – 80 minut. Obvykle se takové závody jezdí systémem 2 až 3 okruhů s rozfarstovanou tratí. Tady ne. Tady to vypadalo takto: hromadný start 72 mužů, společná 1. kontrola, krátkej motýlek, společný pětikontrolový úsek pro všechny, 2 patnáctimutový okruhy, společnej šestikilometrovém úsek pro všechny, výměna mapy, společná jedna kontrola, krátkej motýlek, a závěrečnej společnej pytel pro všechny stejnej. Cca 47 kontrol.

A teď moje pocity a dojmy: začátek nebyl úplně ideální, na první kontrolu jsem dorazil podle odhadu tak 30., ale z motýlku i přes jednu chybu jsem odjížděl na nějakém 15. – 20. Na společném úseku jsem si držel svoji pozici, ono to bylo celý po čárkách a tam se předjíždět vůbec nevyplácí. V další části (2 okruhy) jsem vůbec neměl přehled jak ne tom jsem, chvilku jsem jel sám, chvilku s Finem, chvilku s Norem, ale chybu jsem neudělal. Na první společný kontrole po těchto okruzích jsem dojel kamaráda Lofgrena (včera vyhrál a před dvěma lety 4krát mistr Evropy), tak jsem si řek, že vcelku dobrý. Dalších 6 kontrol bylo společných, tak jsem ho jistil zezadu a pomalu jsme se přibližovali skupince asi půl minuty před náma. A kdyby ten kokot neudělal chybu, tak jsme na výměnu mapy (po 60 min) dojeli před tou skupinkou. Takhle jsme ji akorát dojeli. Výměna mapy, občerstvení, dostávám informaci, že jedem o 5 až 10. místo. Cítil jsem se v ten moment dobře. Opět krátkej motýlek a první trhlina v dnešním závodě. Ve sjezdu na louce jsem příliš rychlej, nevešel jsem se do zatáčky a házím sněžného tygra č. 1, ztrácím mapu z mapníku, naštěstí jsem ji hned našel, ale než se vyhrabu a zastrčím mapu zpátky – ztráta 40 sek, skupinka 5 – 10 mi ujela a zařadil jsem se nakonec skupinky 11 – 15. Už nás čeká „jenom“ poslední pytel, celej po loukách, chvíli po plnej (tam předjíždím dva mátožné Nory a jednoho mátožného Fina) a pak 2 kontoly dost do kopce, stopa úzká, sníh měkký, únava prostupuje celým tělem, neustále chytám špičky lyží do sněhu, následné vytahování stojí spoustu sil. Ke kontrole sjezd a přichází, či spíše přilétá sněžný tygr č. 2. Teď si to představte: Jste těsně před rupnutím, ke stopě necelý 4 metry, při jakémkoliv pokusu o vstání se vám ruce, hůlky boří, berou vás křeče. Když se konečně zvednete, vůbec se nemůže pohybovat dopředu, špičky lyží se vám zabořujou pořád níž a níž, takže s nima musíte vycouvávat a vší silou vytahovat skrz půlmetrovou vrstvu sněhu, takže vás zase chytaj křeče. A během toho boje vás míjí dva mátožní Norové, jeden mátožnej Fin, nějakej Rus, Švýcaři, Švéd, Lauič a další 2 mátožní Norové, možná ještě někdo, čímž jsem klesl asi na 20. místo. Další kontrola opět do kopce, Přemýšlím jak se tam dostanu, ale nic nevymyslím. Vyškrábu v mých naposilovaných tricákách ještě trochu sil a dokážu to, nicméně nezabráním Švédovi a Finovi (co byl včera 2.) aby mě neodsunuli o další 2 fleky. Opět sjezd a ostrá pravá, zkouším plužit, ale jednak v nohách nemám brzdící sílu a jednak mě berou křeče, takže už asi tušíte co bude následovat. Ano vážení přátelé, potřetí se vrhám po hlavě do nádherně měkké, ale hluboké sněhové duchny, tentokrát salto vpřed dokončuji dotažené až na záda, s výhledem do údolí, na cílovou arénu, hlášení spíkra slyším zcela zřetelně. Asi 15 sekund jen tak ležím, zkouším se pohnout, ale nejde to. Od stopy jsem tentokrát 3 metry, ale do kopce. Nevím jak, ale nějak jsem se na ni doplácal, když kolem mě prosvištěl ten nejmátožnější Nor. Jsem zdeptán, unaven. Jsem hrozně unaven a hrozně zdeptán. Do cíle zbývá 1 kontrola a sběrka. Už neupadnu (nejsem dřevák), 300 m před sběrkou se otáčím, HA Rusák dvacet metrů za mnou, 100 metrů před sběrkou se otáčím, HA HA dva rusáci 10 metrů za mnou, sběrku razím těsně před nima a ve finiši mě nějaká vnitřní síla žene neuvěřitelnou rychlostí do cíle a po ukázkovém telemarku už mě nikdo nepředjede. 24. místo. Pak jsem si lehnul. Trochu to studilo, ale bylo to celkem příjemné. Ležel jsem asi dvě minuty, už to studilo trochu víc, ale pořád to bylo příjemné. Možná bych tam ležel ještě teď, ale přišel Kiril Veselov, to je Rus, bydlí v Rusku, v zemi, kterou jak už jste si všimli nemám moc rád. A ten, přesto že jsem ho porazil, ke mně došel, chytnul mě, zvednul mě, probudil mě a doved mě k ionťáku a šel pryč. Možná v tom Rusku jsou i dobří lidé.

Teď je 17,22 ležím v betli a končím s psaním této zprávy (při které mě chytla křeč pouze jednou). Zase jsem o něco zkušenější, ale jedno vím jistě. Byl to těžkej arbajt.

Dnes jsme jeli první závod na ME – sprint. Trať byla fyzicky (nadmořská výška 1700m) a mapově náročná, na měkkém podkladu se dost bořily hole. Ačkoliv sprint není naše nejsilnější disciplína, Vodr zajel v konkurenci 72 borců výborné 4. místo, pouhé 3 vteřiny ho dělily od bronzu. Vyhrál Thomas Löfgren (SWE), 2. Matti Keskinarkaus (FIN), 3. Peter Arnesson (SWE). Lauič zajel taky pěkně, ztráta necelá minuta a 16. místo. Mlátil byl se svým výkonem v cíli spokojen, s celkovým 30. místem pak už méně. Tomíno skončil 32., Kládin poté, co utrhl na jedničce poutko a následně vyrobil několik chyb, dokončil na 59. místě. V ženách vyhrála rozdílem třídy Tatiana Vlasova, 2.-3. Tatiana Kozlova (obě RUS) a Liisa Anttila (FIN). Z našich holek zajela nejlépe Hanka na 19. místě, Helča po více jak minutové chybě na jedničku skončila 23. a Zuzka 26. Zítra následuje klasika s hromadným startem.

Vodrovo hodnocení: Výsledek hodnotím pozitivně, protože ve sprintu je to moje nejlepší umístění. A taky jsem vyrovnal Peciše na sprintu z Francie 92. Long a middle bývávají pro mě silnější disciplíny, tak uvidíme. Hned zítra klasika s hromadným startem, uvidíme jak se na dlouhým závodě projeví nadmořská výška. I když v tomto směru bych měl být v mírné výhodě, protože jsem minulý týden pobýval v St. Catarině v Itálii, a to je taky 1700 nad mořem. A to jsem se několikrát za den dostal až do 2880 m n. m. V takové výšce v podstatě stačí jenom tak zevlovat a je to stejný, jako kdybych v Čechách točil jako vzteklej. Takže jsem tam jenom tak postával a vozil se z kopce dolů na tlustejch prknech – Blizard SXP – R 14 m. Docela dobrý obřačky, na můj agresivní styl jízdy trochu měkký, ale jelikož byl čerstvý prašan, tak mi to zas tak nevadilo, navíc jsem přece jen jezdil opatrně, abych se před ME nějak nezranil nebo přespříliš nevyčerpal. A ty sjezdy se tady budou ještě hodit…

V neděli odjíždíme do švýcarského S-chanfu na ME a SP v LOB. Program je následující:

úterý 15.1. sprint
středa 16.1. klasika hromadně
pátek 18.1. middle
sobota 19.1. štafety

Na webové stránce ME najdete vše podstatné o závodech – startovky, on-line výsledky (i z radio kontrol v lese), mezičasy, mapy, fotky, komentáře. Pokud budeme mít přístup na internet, pokusíme se aktualizovat i tento web.

V souladu s nominačními kritérii byli na ME LOB (14.-20.1. 2008 Švýcarsko) nominováni tito závodníci:
v ženách vítězka nominačního žebříčku Helena Randáková, na divokou kartu trenéra Hana Hančíková a Zuzana Stehnová (Barbora Chudíková se omluvila z pracovních důvodů).

V mužích: první tři z nominačnho žebříčku – Jan Lauerman, Jiří Bouchal a Radek Laciga,
na divokou kartu naše jednička Ondra Vodrážka (už se připravuje ve vysokohorských podmínkách) a comeback slavící Lubomír Tomeček, který dostal přednost před dvojicí mladých eliťáků Drobníkem a Váňou (nespřesvědčivé výkony na SP, diskvalifikace, velmi slabá klasika 6.1.2008- to jsou hlavní argumenty ).

Celkově jsem se snažil zařadit do nominačních počtů co největší počet lidí z důvodu rozšíření konkurence v mančaftu i s výhledem na příští MS LOB (3.-8.3.2009 Japonsko,Sapporo).
Věřím, že hlavně mladším bude tato nominace (či nenominace) impulzem k výraznějšímu nástupu tréninkového úsilí a většímu získávání závodnických zkušeností.

Samotné první části SP předcházel tréninkový kemp v lyžařském středisku Orsa-Grönklit. Zde jsme absolvovali čtyři mapové tréninky a tři závody (noční štafety dvojic, middle a stíhací  sprint).

Middle s hromadným startem 11. 12. 2007

6. Vodrážka     + 1:19
20.Lauerman     + 4:31
26.Bouchal       + 7:53
32.Laciga         +12:28
34.Drobník        +12:32
42. Váňa          +17:57

Krásný zážitek připravili pořadatelé úvodního závodu celého seriálu SP – tři farstovaná kola s průjezdem stadionu umožňovala mít detailní přehled o postavení našich borců ve startovním poli.Ondra Vodrážka se od začátku držel ve vedoucí skupině a ve finiši vybojoval 6.místo. Suveréně zvítězil Peter Arnesson, který jezdil s lehkým náskokem před smečkou pronásledovatelů. Ostatní naši borci se po nadějném začátku postupně propadli do třetí desítky.

11.Hančíková     + 2:38
18.Randáková    + 4:32
29.Stehnová      +11:01

Po prvním ze dvou okruhů ženského závod to vypadalo fantasticky – Hanka Hančíková přivedla na stadion první skupinu a vypadalo to,že s přehledem zvládá náročnou trať.Ve druhém okruhu ji ale drobné chyby připravili o místo v první desítce, přesto je 11.místo při premiéře v SP pěkným výsledkem.Velmi dobře zajela  i Helena Randáková a ve druhém okruhu se probojovala do první patnáctky, Zuzka neukormidlovala začátek závodu a pak se již nedostala  do kontaktu s ostatními závodnicemi.

Klasika 13.12.2007

9.Vodrážka        + 4:44
22.Lauerman      + 9:29
27.Bouchal        +12:52
34.Váňa            +17:20
35.Laciga          +17:35
Drobník          disk

Mezi muži potvrdil  výbornou připravenost Švéd Arneson a nedal nikomu šanci v boji o prvenství.Ondra jel první kolo výborně, v druhém však vyrobil několik drobných chyb a ty ho připravily o umístění na velké bedně.Opačně začal Lauič, který chyboval  v úvodu a ve druhém kole vylepšoval svou pozici až na 22. místo

13.Randáková     + 6:36
22.Stehnová       +10:38
25.Hančíková      +12:27

Ženský závod ovládla mladá Ruska Kozlova, naše ženy zachraňovala Helena, pro kterou je 13. místo po úvodních chybách pěkným výsledkem potvrzujícíchm velmi slušnou fyzickou připravenost. Hanka to neukočírovala a jedna velká chyba ji poslala až na 25. místo.

Štafety 14.12.2007

ženy 8.(5.)
Randáková    24:48
Stehnová      28:49
Hančíková     32:21

Výborný rozjezd Heleny byl bohužel jediným světlým okamžikem výkonu naší ženské štafety, potom už jsem se jen propadali a  neúspěšně bojovali se Švýcarkami o redukované 4. místo.

muži 7.(4.)
Bouchal          34:14
Lauerman        34:53
Vodrážka        30:21
Laciga            43:27
Drobník           36:59
Váňa              38:14

Rozpačitý  rozjezd Jirky Bouchala,chyby Honzy Lauermana a famózní finiš Ondry  Vodrážky ( 2. čas dne) charakterizují výkon  kluků. Druhou štafetu rozjel o jedné holi Radek Laciga, bohužel ani Michal Drobník s Lukášem Váňou svými výkony ( a hlavně odstupem na tak krátkém závodě) nenadchli.

Optikou školního hodnocení to na začátku závodní sezóny vidím takto:

Ondra 1
Helena 1-
Hanka 2-
Lauič  2-
Mlátil  2-
Zuzka  3
Radek  3
Michal 3-
Lukáš  3-

Tolik ve stručnosti mé hodnocení první serie SP. Máme teď cca 1 měsíc do vrcholu sezóny (13.-20.ledna 2008) a před sebou spoustu práce – na rychlosti svého pohybu musí výrazně zapracovat Zuzka, Radek, Michal a Lukáš, na koncentraci a mapové jistotě Hanka,Lauič a Jirka.Vyladit dobrý základ potřebuje Helena  s Ondrou  veřím, že se ve Švýcarsku na ME popereme o velkou bednu nejen při štafetách.

Počasí na severu se umoudřilo a taky jim tam konečně napadl nějaký sníh, takže ve středu v ranních hodinách odjíždíme do Švédska na JWOC 2009 camp a první kolo SP. Po trénincích ve čtvrtek a pátek pojedeme o víkendu přípravné závody v Orsa Grönklit- v sobotu 8.12. večer noční štafety a v neděli krátkou trať následovanou sprintem s handicapovým startem podle výsledků dopolední KT.
V pondělí následuje přesun do Idre na SP. Program je následující: úterý 11.12. middle s hromadným startem, čtvrtek 13.12. long (intervalový start), pátek 14.12. štafety.

Ondra Vodrážka byl v Prostějově vyhlášen nejlepším LOB závodníkem uplynulé sezony. Druhé místo obsadila Hanka Hančíková, třetí skončil Honza Lauerman.

Účast: ME LOB 2008 (14.-20.1.2008 , Švýcarsko) se zúčastní 5 mužů a 3 ženy.

Muži:

Všichni závodníci usilující o nominaci pojedou  dne 23.12. 2007 hladký závod v rámci ČP na Horních Mísečkách (15 km skate). 

1. Tři  nejlepší  závodníci z nominačního žebříčku kategorie HE,  do kterého se  započítávají tyto závody: middle a klasika  na SP SWE  11.-13.12.2007, CŽ  5.-6.1. DOB.  Do nominačního žebříčku se počítají  3 nejlepší výsledky. Vítěz závodu obdrží 100 bodů, další dle procentuální ztráty na vítěze. V případě nekonání se některého ze závodů či jeho neregulérnosti budou započítávány 2 ze 3 závodů , 2 ze 2 závodů. Výsledky z SP do žebříčku – počítají se jen  čeští závodníci.

2. Další dva závodníci na divokou kartu trenéra RD (s přihlédnutím k výsledkům hladkého závodu na Horních Mísečkách).

Ženy:

1. Vítězka nominačního žebříčku v kategorii DE, do kterého se započítávají tyto 4 závody:

     SP SWE 11.-13.12  2007 , CŽ 5.-6.1.2008 DOB. Výpočet žebříčku analogicky jako v kategorii mužů

2. Další dvě závodnice na divokou kartu trenéra RD.

nominační kritéria byla schválena komisí reprezentace  5.11.2007.