V úterý odlétá Ondra Vodrážka s Honzou Lauermanem do bulharského Dospatu (Rodopy) na další kolo SP. Složení závodů je následující:
čtvrtek 14.2 sprint
pátek 15.2. long hromadný start
neděle 17.2. middle
pondělí 18.2. štafety
Hodnocení účasti české reprezentace LOB na ME ve Švýcarsku
Všechny závody proběhly nedaleko vesnice S-chanf v engadinském údolí (cca 1600 m n. m.). Start i cíl byl na lyžařském stadionu, ve kterém finišuje vždy druhý březnový víkend světoznámý Engadin skimaraton.
Sprint 15.1.2008
Díky měřítku 1:5000 nejčitelnější závod celého mistrovství nám přinesl první‘‘ placku‘‘, i když jen bramborovou – Ondra zajel výborně a pouze 3 vteřiny jej dělily od vysněné skutečné medaile.Do minuty za vítězem se ještě vešel Lauič, ostatní chybovali převážně v úvodu tratě.
Převahu slavila zkušenost nad mládím – v mužích 1.Löfgren 2.Keskinarkaus 3. Arnesson, v ženách 1.Vlasova 2.Kozlova 3.Anttila
4. Vodrážka +0:19
16.Lauerman +0:58
30.Bouchal +2:20
32.Tomeček +2:43
59.Laciga +7:10
19.Hančíková +2:54
23.Randáková +3:32
26.Stehnová +6:18
Klasika 16.1.2008
Závod s neuvěřitelným počtem kontrol (muži 47, ženy 44), hromadným startem a dosti brutální stavbou tratí nám ve výsledcích žádnou slávu nepřinesl. Helča byla z osmého místa diskvalifikována pro vynechanou kontrolu, Ondra vinou pádů do hlubokého sněhu ztratil v posledním pytli medailové ambice,Lauič chybou na předsběrce čtyři místa….a zbytek našich bojoval s opravdu netypickou klasikou a ubývajícími silami na úzkých čárkách vedoucích nemilosrdně kolmo na vrstevnice nahoru i dolů.V závěrečném okruhu se více ztrácelo ve sjezdech než výjezdech, nechejte si vyprávět…
Závod ovládli Švédové (1.Rost 2.Arneson 3. Löfgren), v ženách kralovala fyzicky dominující Vlasova pře dvojicí Finek – 2. Anttila 3.Pesu.
18.Lauerman + 4:57
23.Vodrážka + 6:05
36.Bouchal +17:33
37.Tomeček +18:36
40.Laciga +21:36
19.Hančíková +14:36
20.Stehnová +14:53
Randáková DISK
Middle 18.1.2008
Den s velkým D pro český seniorský LOB ! Počasí se ukázalo přesně podle prospektů (azzuro, ráno – 10 stupňů) a Ondra famózním výkonem potvrdil příslušnost k nejužší světové špičce vysněným stříbrem, ke kterému ho dotáhla fazoška jako z učebnice, zkušenosti dlouholetého harcovníka světového LOBu, lyže skoro jako od mistra Pešiny a síla paží, jíž odolal pouze ruský dřevorubec Andrej Gruzdev. Lauič 17. místem potvrdil vyrovnanou vysokou výkonnost , Mlátil i Tomíno dost ztráceli na mapě, Radek i fyzicky.
Holky se nedokázaly srovnat se čtením mapy v závodní rychlosti a Hanka si popletla pořadí kontrol,takže se musela vracet….
2.Vodrážka +0:12
17.Lauerman +2:53
28.Bouchal +4:27
33.Tomeček +6:10
43.Laciga +8:46
23.Randáková +6:21
25.Stehnová +8:54
26.Hančíková +9:41
Štafety 19.1.2008
Ve stejném prostoru jako middle se jel poslední závod ME a nám přinesl dvě pátá místa (v redukovaném pořadí), což je splnění bodovaného umístění, ale mírně za mým očekáváním, protože věřím, že i ve štafetách se můžeme posunout o jednu příčku výš a při souhře okolností bojovat o medaile (zatím hlavně kluci). První úseky (Mlátil a Helena ) bohužel ztratily kontakt se špicí závodu a ostatním tak zbýval pouze samostatný boj a porovnávání ztrát na švýcarské štafety, které se staly po mírně překvapivém výkonu Norů našim hlavním soupeřem.
V mužích potvrdili roli favoritů Švédové a po celý závod vedli, stříbro vybojovali Finové a bronz Norové, kteří odsunuli po dlouhé době z medailových pozic Rusy.
V ženách rozhodla Lisa Anttila na poslením pytli o vítězství Finek před Ruskami, s odstupem dojely třetí omlazené Švédky.
5.(7.) Bouchal 38:59
Lauerman 34:46
Vodrážka 30:08
- Tomeček 39:06
Laciga 38:23
Venhoda 35:31
5.(8.) Randáková 40:01
Stehnová 37:50
Hančíková 39:23
Dvakrát 5. místo ze štafet
Včerejšími štafetami skončilo ME ve Švýcarsku. Obě naše štafety ve složení Randáková, Stehnová, Hančíková a Bouchal, Lauerman, Vodrážka vybojovaly v redukovaném pořadí 5. místo. V ženách vyhrály Finky před Ruskami a Švédkami, v mužích zvítězili Švédi před Finskem a Norskem. Rusko na 4. místě zůstalo v mužích bez medaile, na doma výborně jezdící Švýcary zbylo 6. místo.
ME bylo zároveň druhým kolem letošního světového poháru. Vodr se výbornými výsledky posunul na průběžné třetí místo za Švédy Arnessona a Rosta, Lauič je 17., Mlátil 33., Tomíno 43. a Kládin 46. V ženách vede Ruska Tatiana Vlasova, Hanka je 17., Helča 22. a Zuzka 26.
Ondřej Vodrážka má stříbrnou medaili z krátké trati!
Na dnešním middlu na ME vybojoval Ondra Vodrážka historicky první stříbrnou medaili z individuálního závodu na seniorské světové akci LOB. V cíli zaostal za vítězným Rusem Gruzděvem o 12 vteřin, na 3. místě se dalších 12 vteřin za Vodrem srovnali Švédi Rost a Löfgren. Lauič dofinišoval na výborném 17. místě, Mlátil 28., Tomíno 33., Kládin 45. V ženách již potřetí vyhrála Ruska Tatiana Vlasova, naše holky dojely všechny ve 3. desítce: Helča 23., Zuzka 25., Hanka 26.
Ani nevím jak dneska začít. Rozhodně se mi nechce popisovat dnešní závod kontrolu po kontrole. ani bych to bez mapy nedokázal. Trať se totiž kroutila jak žížala na rozpáleným betonu a kontrol bylo požehnaně. Bylo to orientačně těžký. I seveřani si „stěžovali“. Myslím, že jsem udělal jenom jednu chybu (10 sek) a samozřejmě další zářez do místního prašanu. Vycouval jsem z něj sice relativně rychle, ale mapník „made by Lauič“ byl rázem plnej sněhu. Než jsem to očistil a zase se v mapě našel, tak jsem se úplně, v pohodě stačil na sebe nasrat, dámy prominou. Hlavně jsem téměř po celou dobu závodu čuměl do mapy a měl pocit, že jedu nějak pomalu, odhadoval jsem kolem desítky. Na průjezdu stadionem, asi 4 minuty před cílem, byl docela řev, což mě trochu povzbudilo, ale jelikož řvali jeden přes druhého a ještě k tomu dost neartikulovaně, nerozuměl jsem ani slovo. Od sběrky do cíle jsem nechal v plné parádě vyniknout můj dlouhý ladný skluz podpořen kurevskou silou v prackách.
Z cíle si toho moc nepamatuju, ale když spíkr hlásil, že: sure medal for Czech Republic, začal jsem mít celkem příjemnej pocit. Ba dokonce se dá říct, že jsem byl v tu chvíli šťastnej. Oni tam totiž za mnou přijeli moje Katka, moje mamka, moje švagrová Eva, moje tchyně Anička a Stenly. Takže jsem se hned měl možnost se o radost s nima podělit. A samozřejmě, že to všechno pozoroval starej Wavok a je tam nahoře náležitě hrdej…
Dojmy z klasiky na ME
Výsledky z dnešní náročné klasiky jsou již on-line. A o tom, že to dneska fakt nebylo zadarmo, si můžete přečíst ve vyčerpávajícím článku od Vodra:
Dneska byl na programu ME závod na klasické trati s hromadným startem. Očekávaný čas vítěze u mužů 75 – 80 minut. Obvykle se takové závody jezdí systémem 2 až 3 okruhů s rozfarstovanou tratí. Tady ne. Tady to vypadalo takto: hromadný start 72 mužů, společná 1. kontrola, krátkej motýlek, společný pětikontrolový úsek pro všechny, 2 patnáctimutový okruhy, společnej šestikilometrovém úsek pro všechny, výměna mapy, společná jedna kontrola, krátkej motýlek, a závěrečnej společnej pytel pro všechny stejnej. Cca 47 kontrol.
A teď moje pocity a dojmy: začátek nebyl úplně ideální, na první kontrolu jsem dorazil podle odhadu tak 30., ale z motýlku i přes jednu chybu jsem odjížděl na nějakém 15. – 20. Na společném úseku jsem si držel svoji pozici, ono to bylo celý po čárkách a tam se předjíždět vůbec nevyplácí. V další části (2 okruhy) jsem vůbec neměl přehled jak ne tom jsem, chvilku jsem jel sám, chvilku s Finem, chvilku s Norem, ale chybu jsem neudělal. Na první společný kontrole po těchto okruzích jsem dojel kamaráda Lofgrena (včera vyhrál a před dvěma lety 4krát mistr Evropy), tak jsem si řek, že vcelku dobrý. Dalších 6 kontrol bylo společných, tak jsem ho jistil zezadu a pomalu jsme se přibližovali skupince asi půl minuty před náma. A kdyby ten kokot neudělal chybu, tak jsme na výměnu mapy (po 60 min) dojeli před tou skupinkou. Takhle jsme ji akorát dojeli. Výměna mapy, občerstvení, dostávám informaci, že jedem o 5 až 10. místo. Cítil jsem se v ten moment dobře. Opět krátkej motýlek a první trhlina v dnešním závodě. Ve sjezdu na louce jsem příliš rychlej, nevešel jsem se do zatáčky a házím sněžného tygra č. 1, ztrácím mapu z mapníku, naštěstí jsem ji hned našel, ale než se vyhrabu a zastrčím mapu zpátky – ztráta 40 sek, skupinka 5 – 10 mi ujela a zařadil jsem se nakonec skupinky 11 – 15. Už nás čeká „jenom“ poslední pytel, celej po loukách, chvíli po plnej (tam předjíždím dva mátožné Nory a jednoho mátožného Fina) a pak 2 kontoly dost do kopce, stopa úzká, sníh měkký, únava prostupuje celým tělem, neustále chytám špičky lyží do sněhu, následné vytahování stojí spoustu sil. Ke kontrole sjezd a přichází, či spíše přilétá sněžný tygr č. 2. Teď si to představte: Jste těsně před rupnutím, ke stopě necelý 4 metry, při jakémkoliv pokusu o vstání se vám ruce, hůlky boří, berou vás křeče. Když se konečně zvednete, vůbec se nemůže pohybovat dopředu, špičky lyží se vám zabořujou pořád níž a níž, takže s nima musíte vycouvávat a vší silou vytahovat skrz půlmetrovou vrstvu sněhu, takže vás zase chytaj křeče. A během toho boje vás míjí dva mátožní Norové, jeden mátožnej Fin, nějakej Rus, Švýcaři, Švéd, Lauič a další 2 mátožní Norové, možná ještě někdo, čímž jsem klesl asi na 20. místo. Další kontrola opět do kopce, Přemýšlím jak se tam dostanu, ale nic nevymyslím. Vyškrábu v mých naposilovaných tricákách ještě trochu sil a dokážu to, nicméně nezabráním Švédovi a Finovi (co byl včera 2.) aby mě neodsunuli o další 2 fleky. Opět sjezd a ostrá pravá, zkouším plužit, ale jednak v nohách nemám brzdící sílu a jednak mě berou křeče, takže už asi tušíte co bude následovat. Ano vážení přátelé, potřetí se vrhám po hlavě do nádherně měkké, ale hluboké sněhové duchny, tentokrát salto vpřed dokončuji dotažené až na záda, s výhledem do údolí, na cílovou arénu, hlášení spíkra slyším zcela zřetelně. Asi 15 sekund jen tak ležím, zkouším se pohnout, ale nejde to. Od stopy jsem tentokrát 3 metry, ale do kopce. Nevím jak, ale nějak jsem se na ni doplácal, když kolem mě prosvištěl ten nejmátožnější Nor. Jsem zdeptán, unaven. Jsem hrozně unaven a hrozně zdeptán. Do cíle zbývá 1 kontrola a sběrka. Už neupadnu (nejsem dřevák), 300 m před sběrkou se otáčím, HA Rusák dvacet metrů za mnou, 100 metrů před sběrkou se otáčím, HA HA dva rusáci 10 metrů za mnou, sběrku razím těsně před nima a ve finiši mě nějaká vnitřní síla žene neuvěřitelnou rychlostí do cíle a po ukázkovém telemarku už mě nikdo nepředjede. 24. místo. Pak jsem si lehnul. Trochu to studilo, ale bylo to celkem příjemné. Ležel jsem asi dvě minuty, už to studilo trochu víc, ale pořád to bylo příjemné. Možná bych tam ležel ještě teď, ale přišel Kiril Veselov, to je Rus, bydlí v Rusku, v zemi, kterou jak už jste si všimli nemám moc rád. A ten, přesto že jsem ho porazil, ke mně došel, chytnul mě, zvednul mě, probudil mě a doved mě k ionťáku a šel pryč. Možná v tom Rusku jsou i dobří lidé.
Teď je 17,22 ležím v betli a končím s psaním této zprávy (při které mě chytla křeč pouze jednou). Zase jsem o něco zkušenější, ale jedno vím jistě. Byl to těžkej arbajt.
ME: sprint za námi
Dnes jsme jeli první závod na ME – sprint. Trať byla fyzicky (nadmořská výška 1700m) a mapově náročná, na měkkém podkladu se dost bořily hole. Ačkoliv sprint není naše nejsilnější disciplína, Vodr zajel v konkurenci 72 borců výborné 4. místo, pouhé 3 vteřiny ho dělily od bronzu. Vyhrál Thomas Löfgren (SWE), 2. Matti Keskinarkaus (FIN), 3. Peter Arnesson (SWE). Lauič zajel taky pěkně, ztráta necelá minuta a 16. místo. Mlátil byl se svým výkonem v cíli spokojen, s celkovým 30. místem pak už méně. Tomíno skončil 32., Kládin poté, co utrhl na jedničce poutko a následně vyrobil několik chyb, dokončil na 59. místě. V ženách vyhrála rozdílem třídy Tatiana Vlasova, 2.-3. Tatiana Kozlova (obě RUS) a Liisa Anttila (FIN). Z našich holek zajela nejlépe Hanka na 19. místě, Helča po více jak minutové chybě na jedničku skončila 23. a Zuzka 26. Zítra následuje klasika s hromadným startem.
Vodrovo hodnocení: Výsledek hodnotím pozitivně, protože ve sprintu je to moje nejlepší umístění. A taky jsem vyrovnal Peciše na sprintu z Francie 92. Long a middle bývávají pro mě silnější disciplíny, tak uvidíme. Hned zítra klasika s hromadným startem, uvidíme jak se na dlouhým závodě projeví nadmořská výška. I když v tomto směru bych měl být v mírné výhodě, protože jsem minulý týden pobýval v St. Catarině v Itálii, a to je taky 1700 nad mořem. A to jsem se několikrát za den dostal až do 2880 m n. m. V takové výšce v podstatě stačí jenom tak zevlovat a je to stejný, jako kdybych v Čechách točil jako vzteklej. Takže jsem tam jenom tak postával a vozil se z kopce dolů na tlustejch prknech – Blizard SXP – R 14 m. Docela dobrý obřačky, na můj agresivní styl jízdy trochu měkký, ale jelikož byl čerstvý prašan, tak mi to zas tak nevadilo, navíc jsem přece jen jezdil opatrně, abych se před ME nějak nezranil nebo přespříliš nevyčerpal. A ty sjezdy se tady budou ještě hodit…
Vrchol sezony je tu!
V neděli odjíždíme do švýcarského S-chanfu na ME a SP v LOB. Program je následující:
úterý 15.1. sprint
středa 16.1. klasika hromadně
pátek 18.1. middle
sobota 19.1. štafety
Na webové stránce ME najdete vše podstatné o závodech – startovky, on-line výsledky (i z radio kontrol v lese), mezičasy, mapy, fotky, komentáře. Pokud budeme mít přístup na internet, pokusíme se aktualizovat i tento web.
Nominováno na ME
V souladu s nominačními kritérii byli na ME LOB (14.-20.1. 2008 Švýcarsko) nominováni tito závodníci:
v ženách vítězka nominačního žebříčku Helena Randáková, na divokou kartu trenéra Hana Hančíková a Zuzana Stehnová (Barbora Chudíková se omluvila z pracovních důvodů).
V mužích: první tři z nominačnho žebříčku – Jan Lauerman, Jiří Bouchal a Radek Laciga,
na divokou kartu naše jednička Ondra Vodrážka (už se připravuje ve vysokohorských podmínkách) a comeback slavící Lubomír Tomeček, který dostal přednost před dvojicí mladých eliťáků Drobníkem a Váňou (nespřesvědčivé výkony na SP, diskvalifikace, velmi slabá klasika 6.1.2008- to jsou hlavní argumenty ).
Celkově jsem se snažil zařadit do nominačních počtů co největší počet lidí z důvodu rozšíření konkurence v mančaftu i s výhledem na příští MS LOB (3.-8.3.2009 Japonsko,Sapporo).
Věřím, že hlavně mladším bude tato nominace (či nenominace) impulzem k výraznějšímu nástupu tréninkového úsilí a většímu získávání závodnických zkušeností.
Hodnocení 1. série SP ve švédském Idre
Samotné první části SP předcházel tréninkový kemp v lyžařském středisku Orsa-Grönklit. Zde jsme absolvovali čtyři mapové tréninky a tři závody (noční štafety dvojic, middle a stíhací sprint).
Middle s hromadným startem 11. 12. 2007
6. Vodrážka + 1:19
20.Lauerman + 4:31
26.Bouchal + 7:53
32.Laciga +12:28
34.Drobník +12:32
42. Váňa +17:57
Krásný zážitek připravili pořadatelé úvodního závodu celého seriálu SP – tři farstovaná kola s průjezdem stadionu umožňovala mít detailní přehled o postavení našich borců ve startovním poli.Ondra Vodrážka se od začátku držel ve vedoucí skupině a ve finiši vybojoval 6.místo. Suveréně zvítězil Peter Arnesson, který jezdil s lehkým náskokem před smečkou pronásledovatelů. Ostatní naši borci se po nadějném začátku postupně propadli do třetí desítky.
11.Hančíková + 2:38
18.Randáková + 4:32
29.Stehnová +11:01
Po prvním ze dvou okruhů ženského závod to vypadalo fantasticky – Hanka Hančíková přivedla na stadion první skupinu a vypadalo to,že s přehledem zvládá náročnou trať.Ve druhém okruhu ji ale drobné chyby připravili o místo v první desítce, přesto je 11.místo při premiéře v SP pěkným výsledkem.Velmi dobře zajela i Helena Randáková a ve druhém okruhu se probojovala do první patnáctky, Zuzka neukormidlovala začátek závodu a pak se již nedostala do kontaktu s ostatními závodnicemi.
Klasika 13.12.2007
9.Vodrážka + 4:44
22.Lauerman + 9:29
27.Bouchal +12:52
34.Váňa +17:20
35.Laciga +17:35
Drobník disk
Mezi muži potvrdil výbornou připravenost Švéd Arneson a nedal nikomu šanci v boji o prvenství.Ondra jel první kolo výborně, v druhém však vyrobil několik drobných chyb a ty ho připravily o umístění na velké bedně.Opačně začal Lauič, který chyboval v úvodu a ve druhém kole vylepšoval svou pozici až na 22. místo
13.Randáková + 6:36
22.Stehnová +10:38
25.Hančíková +12:27
Ženský závod ovládla mladá Ruska Kozlova, naše ženy zachraňovala Helena, pro kterou je 13. místo po úvodních chybách pěkným výsledkem potvrzujícíchm velmi slušnou fyzickou připravenost. Hanka to neukočírovala a jedna velká chyba ji poslala až na 25. místo.
Štafety 14.12.2007
ženy 8.(5.)
Randáková 24:48
Stehnová 28:49
Hančíková 32:21
Výborný rozjezd Heleny byl bohužel jediným světlým okamžikem výkonu naší ženské štafety, potom už jsem se jen propadali a neúspěšně bojovali se Švýcarkami o redukované 4. místo.
muži 7.(4.)
Bouchal 34:14
Lauerman 34:53
Vodrážka 30:21
Laciga 43:27
Drobník 36:59
Váňa 38:14
Rozpačitý rozjezd Jirky Bouchala,chyby Honzy Lauermana a famózní finiš Ondry Vodrážky ( 2. čas dne) charakterizují výkon kluků. Druhou štafetu rozjel o jedné holi Radek Laciga, bohužel ani Michal Drobník s Lukášem Váňou svými výkony ( a hlavně odstupem na tak krátkém závodě) nenadchli.
Optikou školního hodnocení to na začátku závodní sezóny vidím takto:
Ondra 1
Helena 1-
Hanka 2-
Lauič 2-
Mlátil 2-
Zuzka 3
Radek 3
Michal 3-
Lukáš 3-
Tolik ve stručnosti mé hodnocení první serie SP. Máme teď cca 1 měsíc do vrcholu sezóny (13.-20.ledna 2008) a před sebou spoustu práce – na rychlosti svého pohybu musí výrazně zapracovat Zuzka, Radek, Michal a Lukáš, na koncentraci a mapové jistotě Hanka,Lauič a Jirka.Vyladit dobrý základ potřebuje Helena s Ondrou veřím, že se ve Švýcarsku na ME popereme o velkou bednu nejen při štafetách.
Jedeme zahájit sezonu na sever!
Počasí na severu se umoudřilo a taky jim tam konečně napadl nějaký sníh, takže ve středu v ranních hodinách odjíždíme do Švédska na JWOC 2009 camp a první kolo SP. Po trénincích ve čtvrtek a pátek pojedeme o víkendu přípravné závody v Orsa Grönklit- v sobotu 8.12. večer noční štafety a v neděli krátkou trať následovanou sprintem s handicapovým startem podle výsledků dopolední KT.
V pondělí následuje přesun do Idre na SP. Program je následující: úterý 11.12. middle s hromadným startem, čtvrtek 13.12. long (intervalový start), pátek 14.12. štafety.