Letošní sezona SP opět nebyla moc bohatá, světová elita se sešla jen dvakrát – tři kola měl SP naposledy v sezoně 2017/2018. Jelo se šest individuálních závodů, do celkových výsledků se počítalo nejlepších pět. Pořadí se letos nově dělalo i pro závodníky do 23 let. Do týmových výsledků se počítaly všechny čtyři štafety (jedny štafety a dvoje mixy). Česko se i přes vyřazení Ruska ze soutěží IOF kvůli válce umístilo až na 7. místě za Bulhary, na které nám chyběly body z ženských štafet na ME.

Nejlépe v SP skončil Petr. 15. místo je třetí nejlepší výsledek v mužích v historii samostatné ČR hned za 6. a 15. místem Ondry Vodrážky (2008 a 2003) a 14. místem Kuby Škody (2018). Petr škrtal 21. místo ze sprintu na MS. Sprint na ME pak škrtal Nagano i Anežka, Kládin zase škrtal krátkou trať na ME. Kolik bodů se nám tedy podařilo nasbírat?

21. Petra Fiala (85 b.)
25. Anežka Hlaváčová (66 b.)
47. Tereza Chrástová (4 b.)

15. Petr Horvát (124 b.)
25. Radek Laciga (67 b.)
28. Josef Nagy (65 b.)
38. Jakub Škoda (41 b.)
48. Kryštof Průša (13 b.)
49. Vojtěch Bartoš (9 b.)
55. Jan Hašek (2 b.)

Hezké výsledky nám přineslo i hodnocení SP do 23 let. U našich se škrtal sprint či krátká trať na ME.

7. Anežka Hlaváčová (163 b.)
20. Tereza Chrástová (61 b.)

10. Josef Nagy (143 b.)
18. Jan Hašek (106 b.)
24. Kryštof Průša (70 b.)

MS se do Finska vrátilo po dlouhých 17 letech – tehdy zde Ondřej Vodrážka zajel na krátké trati 4. místo (stejně jako v roce 1992 Jan Pecka ve Francii), což jsou historicky nejlepší individuální výsledky českých mužů na MS. Letos pořadatelé závodníkům nabídli zajímavý terén na severu Botnického zálivu. Výborné sněhové podmínky pořadatelé využili a připravili velmi kvalitní a zajímavé závody. V první polovině závodního týdne se teploty držely pod bodem mrazu, na závěr přišlo oteplení. Po nedělním lyžování bez mapy následoval pondělní model, kde pořadatelé nachystali dvě tratě, které jsme využili pro oživení mapových rutin.

Úterní sprint byl velmi rychlý. Volby byly dost vyrovnané a kvůli všudypřítomným standardkám se moc závodníci neztráceli (s výjimkou postupu v čárkách u kraje mapy, kde vyjetí z mapy znamenalo klidně 10 minut), a tak rozhodovala hlavně plynulost navigace a drobné chyby v řádu jednotek vteřin. O vyrovnanosti svědčí fakt, že rozdíl mezi zlatem a bronzem byl v mužích 3 vteřiny a v ženách pouhá vteřina, 40. muž ztratil jen 2 minuty na vítěze. Petr dojel na 21. místě (+59), Nagano na 24. místě (+66) a Kládin na 30. místě (+88). Hašan, Vojta a Kryštof se seřadili na 43.-45. místě. Celý závod se pohybovala ve druhé desítce Petra, které v cíli patřilo 18. místo (+67). Anežka při své premiéře na MS skončila třicátá. V SP do 23 let se nejlépe vedlo 10. Nagánovi, Anežka byla 12. a Hašan s Kryštofem uzavřeli TOP20.

Středeční stíhací závod na zkrácené klasické trati přinesl z celého závodního týdne nejvíce chyb. Našim ženám se ale dařilo skvěle! Petra si polepšila na 14. místo a skokankou dne se stala Anežka, když stáhla 10 míst a uzavřela elitní dvacítku! Výborně zajel i Petr, 14. čas dne (+3:16) jej posunul na 16. místo, které mu po prohraném finiši s Jaamou připadlo. Polepšit si i přes pár chybek na 25. místo dokázal Kládin. 33. dojel Nagáno, 35. Kryštof, 42. Vojta a 45. Hašan. V SP do 23 let Anežka obsadila skvělé 5. místo, Nagáno byl 15., Kryštof 16. a Hašan 20.

Po dni volna stráveném na modelu či návštěvou Kemi a zamrzlého moře přišla na řadu krátká trať. Petra podala opět mapově výborný výkon, a tak se i přes covidový tréninkový výpadek probojovala do nejlepší desítky, skončila osmá (+3:11) a udělala si tak svůj bodový osobáček ve SP! Anežka dojela na 25. místě. V mužích se blýskl Kládin, když si takřka bezchybným výkonem dojel pro 17. místo (+3:14), na 11. místo mu chybělo 31 vteřin, zatímco za sebou měl 53 vteřin díru. Petr uzavřel nejlepší dvacítku, přičemž měl 3 vteřiny před sebou dvojici Švédů a za sebou 37 vteřin díru. A podobnou smůlu měl i 24. Nagáno, když měl před sebou v 7 vteřinách 3 závodníky a za sebou téměř půl minuty nikoho. Kryštof dojel 34. Vojta 38. a Hašan 39. Hezké výsledky jsme zaznamenali i na SP do 23 let, kde patřilo Anežce 8. a Naganovi 9. místo. Kryštof dojel 17. a Hašan 19.

V sobotu sezonu zakončily smíšené sprintové štafety. Jednalo se o velmi rychlý a vyrovnaný závod, kdy rozhodovala zejména rychlost lyžování. Áčko jela Petra s Petrou a velmi brzy bylo jasné, že na Nory, Švédy, Finy, Estonce ani Švýcary to stačit nebude. Bohužel ani souboje ve druhé půli první desítky se pro nás zpočátku nevyvíjely příznivě. Itálie nám v polovině závodu dávala minutu, kterou se nakonec povedlo stáhnout a Italy nechat v cíli 17 vteřin za sebou. Napínavý byl i souboj s Litvou, který jsme sice zdánlivě stejně jako v Bulharsku o pár vteřin prohráli, nicméně tentokrát se ukázalo, že si to vítězka SP do 23 let o jednu kontrolu zkrátila a štafeta byla diskvalifikována. Nestačili jsme ale na Bulhary, kteří byli celou dobu o krok napřed, v cíli nám na ně chybělo 17 vteřin a museli jsme se tak spokojit s nepopulárním 7. místem. Skvěle v naši B štafetě zajela Anežka, když měla časy jen o 24 vteřin horší, než Petra. S Kládinem se jim tak povedlo porazit Rakousko, které na ME taktéž ukázalo, že je třeba jej jako soupeře brát vážně.

Fotky najdete v repregalerii. Další informace o závodech včetně mezičasů a fotek jsou na webu závodu, GPS hledejte zde. Sezona je za námi, nezbývá než poděkovat všem, co nás podporovali, ať již finančně, materiálově či nám prostě drželi palce! Bez Vás by to nešlo, děkujeme!

Na základě nominačních kritérií byl schválen tým pro MS ve Finsku:

Anežka Hlaváčová (TBM)
Petra Fiala (LPU)

Petr Horvát (SSU)
Jakub Škoda (VLI)
Josef Nagy (TJN)
Vojtěch Bartoš (MLA)
Jan Hašek (VPM)
Radek Laciga (SZP)
Kryštof Průša (VSP)

Průša nahradil v sestavě Škodu, kterému vyšel pozitivní test na covid-19. Realizační tým tvoří Richard Klech a Radek Peňáz. Český tým odlétá v sobotu 12. března a vrací se v pondělí 21. března. MS se účastní 58 mužů a 40 žen z 15 zemí (včetně Japonska a USA, kvůli válce se neúčastní Rusko). Letos se MS poprvé v historii počítá do SP, a navíc i do SP do 23 let, a tak smí každá země nasadit až 8 startujících, maximálně však 6 starších 23 let. Program MS je následující:

Akademické MS zahájil v pondělí model, který ukázal temnou stránku českého LOB, když po oblevě v lese ležel zmrzlý tvrdý sníh špinavý od jehličí, větviček a šišek, ve kterém byly stopy projeté skútrem jen velmi málo patrné. V noci na další den však v závodním prostoru nasněžilo a závodníci si tak po celý týden mohli užívat skvělých podmínek: hustá síť skútrovek, dostatek sněhu, teploty okolo nuly, ražení na vzdálenost 1,5 metru a tvrdo pod hůlkami i při fikání. Zajímavé bylo, že každý dostal startovní číslo, který měl na všech závodech stejné. Stejně jako např. na ME ve Finsku před 5 lety se pořadatelé rozhodli mapu sprintu zveřejnit až po dalším závodě.

Výborně do závodu ve sprintu vstoupil Vojta. Dlouho jel v kontaktu s medailí – po první polovině ztrácel pouhých 7 vteřin na bronz. Pak ale přišly drobnější chybky a propad na dělené 9. místo (+1:20) minutu za medailí. Nagáno naopak nezačal nejlépe a pak postupně své pořadí zlepšoval, drobnými chybami se sice připravil o lepší umístění, ale i 14. místo (+1:52) je dobrým výsledkem. Hašan se po dvacetivteřinové chybce na 4. kontrole pohyboval na konci TOP20, kterou udržel – skončil 19. (+2:10). Ondra (Hlaváč) dojel na 24. místě. 26. Kryštof a 30. Ondrys (Vystavěl) pak trochu doplatili na brzký start, kdy museli najíždět fikačky. Anežka dojela na 18. místě (+1:52), o nejlepší dvacítku dlouho bojovala i Maky, chyby v závěru ji však odsunuly na 22. místo. Terka dojela na 29. místě.

Stíhací závod (na rozdíl od klasického MS zkrácená krátká trať, a nikoliv zkrácená klasická trať) byl velmi kontaktní, neboť na trati byl jen jeden motýlek a zbytek měli všichni stejný. Opět se dařilo Vojtovi, do společné části trati, která ještě trvala téměř dvacet minut, vjížděl Vojta v početné skupince bojující o 4. místo. Část skupinky mu bohužel ujela – cílem projel desátý (s 11. časem dne), necelou minutu za pětičlennou skupinkou finišující o bramboru. Nagáno skončil díky 14. času dne opět na 14. místě. Výborně jel Ondra, když se propracoval až do skupinky bojující o 15. místo, téměř o minutu horší volbou na 10. kontrolu však skupinku ztratil a dojel na 17. místě. Polepšil si i Kryštof, přestože prohrál ve finiši s ruským závodníkem, skončil na 19. místě. V závěru Kryštof bojoval i s Hašanem, ten však byl kvůli chybnému ražení diskvalifikován. Ondrys finišoval na 27. místě. Anežka si bohužel polepšit nedokázala a skončila opět na 18. místě. Výborně začala Maky, když dojela Anežku. Na šestou kontrolu však udělala minutovou chybu, která ji zavřela dveře do nejlepší dvacítky. Finišovala společně se Švýcarkou třetí v pětičlenné skupině bojující o 21. místo. Terka dojela opět na 29. místě.

Po dni volna přišly na řadu smíšené sprintové štafety na Jahodové louce. Pořadatelé opět připravili hustou síť stop, která spolu s napjatou závodní atmosférou stála za řadou chyb. Bohužel se to nevyhnulo ani českým barvám, když Vojta na prvním úseku udělal dvě minutové chyby za sebou. Nagáno sice béčko rozjel na čtvrtém místě, ale na druhém úseku nám přesto ti nejlepší hned ujeli. Maky nakonec finišovala B štafetu na 10. místě a Anežka A štafetu na 12. místě.

Krátká trať s hromadným startem, která zakončila akademický šampionát, se jela bez přítomnosti Rusů. Start jim sice nikdo skrz válečný konflikt ještě nezakázal, avšak po závodě by již měli minimální šanci se dostat letecky domů kvůli zavírání vzdušných prostorů. Závod bohužel opět nezačal dobře Vojta, chyboval a vypadl z hlavní skupinky. Ve snaze ztrátu dohnat bohužel vynechal kontrolu a byl diskvalifikován. Svůj den neměl ani Nagáno, hned po startu upadl, navíc při závodě zlomil lyži a závod se rozhodl nedokončit. Za favority však plnohodnotně zaskočili kluci mimo kádr dospělé repre, když Ondra dojel na 10. místě (+3:58). Skvěle jel i Kryštof, bohužel však prohrál finiš o 12. místo a skončil na 14. místě (+4:34). Do dvacítky se vešel i 17. Hašan a poprvé ve své kariéře na světové akci i 19. Ondrys! Výborně do závodu žen vstoupila Anežka, bohužel ji zradilo poutko a půlminutka strávená na materiálové kontrole odpovídala její ztrátě na nejlepší desítku. Cílem projela na 12. místě (+2:21). Velmi dobře zajela i 17. Maky (+4:16). Nejlepší výsledek z celého týdne si připsala i 22. Terka.

Mazali, koučovali a pohodovou atmosféru držel realizační tým Háša, Škodík a Jindřiška. Naše akademiky na FISU akci tradičně vyslal ČAUS namísto ČSOS. RD však mj. poskytla vosky a další potřebný materiál díky ochotě Richa, který stejně jako na minulých akademických akcích v realizačním týmu chyběl, přesto průběh posledního závodu sledoval přímo v aréně. Veškeré podrobnosti (oficiální výsledky, mezičasy, fotky, mapy, GPS tracking) jsou na webu akce. Extrahované fotky Čechů z fotoalb Tomáše Bubely, Keishi Kimury a Markéty Štenclové najdete v repregalerii.

Historicky třetí AMS se uskuteční na konci února v Krušných horách, a tak se po dlouhých dvaceti letech bude konat významná mezinárodní akce opět na českém území! Poslední větší akcí v našem sportu bylo MS juniorů v Jablonci a Harrachově. Přesto není pro světovou LOB komunitu lokalita AMS překvapením – jen pár kilometrů daleko před 6 lety Německo uspořádalo kolo světového poháru. Závodní program zahájí v úterý 22. 2. 2022 ještě před 2. hodinou odpolední sprint ve sportovním areálu Eduard, který před 6 lety hostil MČR na krátké trati a před 2 lety ZODM. Hned druhý den dopoledne se na stejném místě pojede stíhací závod. Na páteční dopoledne jsou naplánovány smíšené sprintové štafety na Jahodové louce, kde se jelo před 19 lety MČR na krátké trati. V sobotu dopoledne se centrum dění vrátí opět na Eduard, kde proběhne krátká trať s hromadným startem.

Zúčastnit by se mělo podobně jako AMS v Estonsku 38 mužů a 33 žen ze 12 zemí. Podaří se našim navázat v domácím prostředí na bronz Jakuba Škody z prvního AMS v Rusku 2016 či alespoň na zisk čtyř diplomů na druhém AMS v Estonsku 2018? Český tým čítá 9 reprezentantů: Markéta Firešová (DCE/VFU Brno), Anežka Hlaváčová (TBM/MU Brno), Tereza Chrástová (STH/U Hradec Králové) a Vojtěch Bartoš (MLA/TU Liberec), Jan Hašek (VPM/VUT Brno), Ondřej Hlaváč (DCE/UK Praha), Josef Nagy (TJN/ČVUT Praha), Kryštof Průša (VSP/UK Praha), Ondřej Vystavěl (JPV/VUT Brno). Klára Nechanická (TBM/VUT Brno) se bohužel nezúčastní kvůli slabě pozitivnímu RT-PCR testu na covid-19. Realizační tým tvoří Ondřej Hašek, Jakub Škoda a Jindřiška Milánová.

Pořadatelé připravili pro diváky speciální bulletin, kde mj. představují český tým. Více informací najdete na webu akce či na instagramu.

Výsledky ankety o nejlepší lyžařské orientační běžce minulé sezony jsou již nějaký ten pátek známy, nicméně vzhledem ke zrušení plesu O-gala došlo na vyhlášení výsledků až nyní, při vyhlášení vítězů MČR na klasické trati na Rejvíze. Nejlepší z nás byla bezesporu Petra Fiala, když na MS v Estonsku předvedla tři stabilní výkony (tehdy ještě jako Petra Hančová) – 13., 14. a 15. místo korunované 6. místem ve smíšených sprintových štafetách. Vyhrála i oba domácí závody. Druhé místo patřilo stejně jako loni Jakubu Škodovi, který v Estonsku jel s Hančovou štafetu, v individuálních závodech MS skončil 17. a 22. a v Čechách skončil dvakrát druhý. Jako třetí byl vyhlášen Petr Horvát, který si z Estonska odvezl 16., 24. a 28. místo, na domácích závodech byl první a čtvrtý. Nejlepší juniorkou se po zásluze stala Anežka Hlaváčová, když v Estonsku vybojovala juniorský světový bronz na klasické trati s hromadným startem. Na stupních ji stejně jako Petru doprovodili dva pánové – druhý Vojtěch Peňáz a třetí Matyáš Štregl, kteří na MSJ s Radkem Peňázem vybojovali 4. místo ve štafetě. Nejlepší v dorostu byla Adéla Randáková, na MED v Estonsku kromě zlata ve štafetách získala 5. a 7. místo v individuálních startech.

Koncem ledna se v bulharském Čepelare v Rodopech konalo ME, které bylo zároveň úvodním kolem SP, neboť náhrada za zrušené SP v Rakousku nebyla nalezena. ME se do Bulharska vrátilo už po 4 letech. Tenkrát bylo skvělým úspěchem 9. místo Lenky Mechlové i Jakuba Škody na klasické trati (přehled nejlepších českých výsledků na všech ME najdete v sekci úspěchy). Šampionát i letos nabídl velmi kopcovitý částečně zalesněný terén (1600-1800 m n. m.). V prostoru bylo dostatek sněhu, během závodního týdne navíc několikrát sněžilo. Závodilo se za větrného počasí a často i drobného sněžení při cca -10 °C, na krátkou trať bylo dokonce -15 °C. Stejně nízká teplota byla i během sprintových štafet, kdy ale nefoukalo a svítilo slunce.

Do Bulharska jsme odcestovali ve čtvrtek dvěma mikrobusy ve složení Jakub Škoda (VLI), Petr Horvát (SSU), Radek Laciga (SZP), Vojtěch Bartoš (MLA), Jan Hašek (VPM), Josef Nagy (TJN), Anežka Hlaváčová (TBM) a Tereza Chrástová (STH). Realizační tým tvořil Richo a kuchař Ivoš. Do nominace bohužel zasáhl i covid-19. Sprint i klasická trať byla vypsána jako MS do 23 let, což se týkalo Háši, Nagána, Anežky i Terky. Letos se i nově počítá vedle klasického SP i SP do 23 let, a tak mohla každá země nasadit až 8 startujících, maximálně však 6 starších 23 let, sešla se tudíž solidní konkurence. Jelikož všichni museli přijet do Bulharska s negativním PCR testem, covid-19 se na průběhu ME prakticky nepodepsal – všechny PCR testy po příjezdu byly negativní stejně jako antigenní testy v den sprintových štafet.

V pátek jsme se vydali do arény, kde jsme vytestovali lyže a projeli si model, který byl připraven v prostoru bulharského mistrovství přímo sousedícího s prostorem ME. Terén byl převážně otevřený s mnoha skútrovkami. Sněhová situace zde však byla horší než v prostoru ME.

Sobotní sprint se jel v husté síti skútrových stop, závod důkladně prověřil navigační schopnosti závodníků. Muži například projeli téměř sto křižovatek, navíc se občas i fikalo. Trať nabídla samozřejmě i volby postupů a díky kopcům byla i fyzicky náročná. Řada závodníků to neustála a zásadně chybovala. Toho využil 13. Petr, když si připsal druhý nejlepší individuální výsledek v dospělých v kariéře (po 11. místě z krátké na ME 2019 v Turecku). Ostatní kluci bohužel dělali větší chyby. Kuba byl o dvě minuty dojet Petrem a skončil na 26. místě. Kládin dojel 29., Nagano po ztrátě košíčku v závěru obsadil 35. místo. Vojta skončil 42. (resp. 43. ve SP) a Háša 48. (49. ve SP). V ženách zajela nejlépe 34. Anežka, Terka dojela 45. V hodnocení MS do 23 let se do dvacítky vešel 16. Nagano i 17. Anežka. Háša byl 21. a Terka 24.

Po neplánovaném dni volna přišla na řadu krátká trať, jejíž start se kvůli novému sněhu o hodinu odkládal. Jelo se v prostoru sprintu rozšířeném o méně hustou síť stop. Parametry připomínaly klasický orienťák – pánové jeli 7 km / 390 m, dámy 5,2 km / 290 m. Volby postupů, strmá stoupání – byl to drsný závod. Nejednou bylo výhodné kopce zdolávat s lyžemi v rukou. Nejlépe z našich zajel opět 15. Petr. Ač se závod Kubovi povedl více než sprint, skončil opět na 26. místě. Kládin dojel až 38. (39. v SP). Ostatní si vedli lépe než při sprintu. Nagáno dojel 33., Vojta 35. a Háša 44. (45. v SP). Anežka skončila 31. a Terka 39. V hodnocení SP do 23 let zaznamenala Anežka solidní 12. místo (16. opět Nagáno, 19. Terka, 22. Háša).

V úterý se jely odložené smíšené sprintové štafety, jelikož v neděli ráno pořadatelé usoudili, že kvůli silnému větru a sněžení nelze závod uspořádat. Jelo se v prostoru kompletně odtajněném při předchozích závodech, přesto se chyby dělaly. Hned na úvod každého úseku totiž na každého čekal pořádný kopec v maximální intenzitě. Obě naše štafety do závodu vstoupily skvěle, poté však bohužel přišly horší farsty a postupný propad pořadím. Áčko (Petr a Anežka) projelo cílem jako patnáctá štafeta, což znamenalo 8. místo v oficiálním pořadí ME i SP. Béčko (Kuba a Terka) finišovalo jako 21. štafeta, do výsledků ME ani SP se tedy nepočítá.

Ve středu se jela klasická trať s hromadným startem. Stavitel tratí to trochu přestřelil, ženy vyhrála Kechkina za 106 minut a muže Baklid za 125 minut. Prostor byl rozšířen na východ, kde byla řidší síť skútrovek, ale i širších stop a silnic. Závod bohužel poznamenala vypluhovaná silnice až na kameny (kterou ještě domorodci v jednom místě posypali), na které si prakticky všichni poškrábali lyže. Z našich nejlépe dopadl opět Petr, když ve sjezdu do arény předjel dva Rusáky a finišoval na 17. místě se ztrátou necelých 12 minut (najel 30 km a vystoupal 1110 m). Solidně zajel i Nagáno, když dojel na 26. místě před 29. Kubou (30. v SP), který v závěru odpadal – v závěru spadl asi 9krát. Kládin dojel 36. (37. v SP) a Háša po 168 minutách vybojoval 41. místo (42. v SP). Vojta to po prvním kole zabalil, zřejmě nadmořská výška mu nedělala dobře. V ženách byla opět nejlepší 33. Anežka. Terka, věkem ještě juniorka, na trati strávila o 12 minut déle, 156 minut, a obsadila 39. místo před 6 ženami, které závod nedokončily. Všechny 4 naše U23 si vylepšili pořadí z MS U23 ve sprintu! Nagáno byl 13., Anežka 16. a Terka i Háša byli na 20. místě.

Ve čtvrtek program ukončily štafety, které se jely v prostoru známém z předchozích závodů. Byl to velmi rychlý a neuvěřitelně nepřehledný závod, rozdíly mezi farstami byly až tříminutové, takže průběžné pořadí mělo smysl řešit až dvě kontroly před diváckou na posledním úseku. Naše áčko podalo stabilní výkon, každý tam vyrobil jen jeden cca 15vteřinový zásek, Nagáno pak ještě ztratil 20 vteřin, když mu neorazila dvojka. Ztrátu 3,5 minuty po úsecích Kuby a Nagána na Švýcary a Estonce tak Petr díky kratší farstě lehce smáznul a do závěrečné nefarstované osmiminutovky vjížděl již na 5. místě s 33vteřinovým náskokem na papírově slabší pronásledovatele, které za sebou udržel až do cíle. Čtvrtí Fini byli 3,5 minuty daleko, vítězné Rusko nám ujelo o 7,5 minuty. Béčko jel Vojta, Háša a Kládin, moc se jim však nedařilo, předjeli je i Bulhaři. Fotky nejen ze štafet najdete v repregalerii.

Nominační kritéria na MS a ME 2022 udávají, že stěžejní pro složení týmu na ME v Bulharsku, které se koná koncem ledna, budou výkony na víkendových závodech ČP na Rejvíze (či alternativa uspořádaná realizačním týmem v případě jejich zrušení) jen pár dní před odjezdem. Doprava na ME bude řešena mikrobusy (odjezd ve čtvrtek ráno), po pátečním modelu je na programu sprint, smíšené sprintové štafety a krátká trať. Po dni volna následuje klasická trať s hromadným startem a štafety. Vše se jede i jako SP, individuální závody jsou navíc vypsány jako SP do 23 let (1999 a mladší), sprint a klasická trať se jede jako MS do 23 let. Návrat do ČR bude v pátek večer.

Výkony na ME pak určí jádro týmu pro MS ve Finsku, které se jede jako finálové kolo SP. Finální soupiska bude doplněna i s přihlédnutím k výsledkům v únorových závodech. Odlet na akci bude již v sobotu, po pondělním modelu je na programu sprint a stíhací závod. Po dni volna následuje krátká trať a smíšené sprintové štafety. Návrat bude v pondělí.

S blížící se Univerziádou (bohužel nakonec zrušenou) se akademická část týmu vypravila na závody za polární kruh, do finského Ylläs. O víkendu 4.–5. prosince se tam konaly závody světového rankingu (WRE), které bylo v plánu využít jako finální mapovou přípravu před na poslední chvíli zrušenou Světovou Univerziádu. Čtyřčlenná výprava (Jan Hašek, Josef Nagy, Vojtěch Matuš, Vojtěch Bartoš) tak položila alespoň velmi kvalitní základ mapové přípravy pro tuto zimu.

Vyrazili jsme ve čtvrtek 2. prosince z pražského letiště letecky směr Luleå (Švédsko). S přestupem ve Stockholmu a zpožděním letadla jsme dorazili kolem 23:00 do Luleå. Po přespání v nedalekém kempu jsme vyrazili půjčeným autem na sever. Cesta po zledovatělých silnicích a v naprosté severské tmě neubíhala nejrychleji, ale ve večerních hodinách jsme bezpečně dorazili do místa ubytování. Ubytování bylo zamluveno v rozlehlé chatové osadě asi 10 km od centra závodu. Srub byl pohodlný a teplý, vybaven kuchyní, obývací místností s krbem, a jak je ve Finsku zvykem, také saunou. Osvícené, 30 km upravované stopy procházely přímo vedle srubu. Ideální podmínka.

Na závody se sešla velice slušná konkurence. Mimo nás dorazily do mrazivého Laponska také výpravy Švédska, Estonska, Švýcarska, Litvy a Lotyšska. Na startu samozřejmě nechyběli domácí Finové. Teploty se celý víkend pohybovaly na hranici –20 °C (v noci a nad ránem přesahovaly i –25 °C). Dle pravidel se závody nesmí uskutečnit, pokud teplota poklesne pod tuto hranici. Pořadatelé proto každé ráno na webu informovali o současné teplotě v místě závodu a zároveň s tím o tom, jestli se závod uskuteční, nebo ne. Naštěstí vše vyšlo a oba závody se bez větších problémů uskutečnily v příjemných -16 °C. Oba dny se závodilo na krátké trati, s obdobnými parametry kolem 12 km nejkratší trasou. V závodním prostoru bylo připraveno 40 km stop, z nichž pouze 6 km bylo upraveno rolbou. Zbylých 34 km byly stopy úzké (na šířku skútru). Opět se ukázalo, že naše středoevropské LOBy mají do těch skandinávských opravdu daleko.

V sobotním závodě zvítězil Švéd Linus Rapp, který závod proletěl v čase 42:23. Za ním se seřadili dva domácí závodníci Tuomas Kotro (+0:40) a Eevert Toivonen (+0:59). Z našich se nejlépe dařilo Naganovi, který obsadil konečné 28. místo, když na vítěze ztratil necelých 10 minut. Vojta M. dojel 33. (+10:32), Háša 38. (+11:54) a Vojta B., který se v lese spíše rozkoukával, než závodil, dojel na 47. místě (+20:23). V ženách zvítězila úřadující Mistryně světa Daisy Kudre z Estonska (39:05), 2. Sonja Morsky – Finsko (+0:55), 3. Evelina Wickbom – Švédsko (+1:20). Kompletní výsledky zde.

V nedělním mrazivém závodě se z vítězství radoval domácí Tuomas Kotro (41:25), který těsně porazil týmového kolegu Misa Tuomalu (+0:12). Radost z hattricku Finům zkazil Švýcar Gion Schnyder (+0:36). Z naší výpravy dojel nejlépe Vojta B., který si téměř bezchybným výkonem polepšil na 18. místo (+5:05). Hned za sebou na 34. a 35. místě se seřadili Vojta M. (+10:35) a Nagano (+11:03). Háša obsadil 38. místo (+13:00). V ženách opět zvítězila Estonka Daisy Kudre (33:29), 2. Magdalena Olsson – Švédsko (+1:12), 3. Salla Koskela – Finsko (+1:19). Kompletní výsledky zde.

Po nedělním závodě následoval opět přesun do švédské Luleå, odkud druhý den odlétalo letadlo směr Praha. S přestupy ve Stockholmu a Kodani se naše výprava do Prahy dostala kolem 22 hodiny. Zima velká, cesta složitá … ale stálo to za to!