Petr

IOF vydala nová pravidla pro všechny orientační sporty, nová pravidla pro mezinárodní závody LOB platí od 1.11.2013. Změny jsou v pravidlech označeny (a na konci je ještě stručný přehled všech změn), vesměs se jedná o upřesnění a drobná doplnění. Z těch zásadnějších změn lze zmínit zrušení omezení počtu členů výpravy MS, zákaz používání oblečení cizích federací, zákaz sázení účastníků na výsledky závodu, zvýšení počtu závodů veteránského MS na tři (2x middle + 1x long, jiné počítání výsledků), výdej map jen 15 vteřin před startem.

Nejlepší LOBáci Evropy si dali dostaveníčko ve středisku Sjusjoen (kousek od Lillehammeru). Centrem se stal biatlonový areál, na kterém se odehrálo vše důležité. Vzhledem k nabité termínové listině jsme zvolili kombinaci letecké (závodníci) a mikrobusové (bafíci + materiál) dopravy. Vzhledem k cenám v Norsku jsme také byli nuceni vařit ze svých zásob (naštěstí jsem provezli úplně všechno …)

V pondělí večer se scházíme v kompletním složení a ladíme detaily našeho účinkování na tomto šampionátu. Úterní modelový trénink je ochutnávkou dezertu připraveného pořadateli – síť stop je v měřítku 1:15 000 jen velmi obtížně čitelná a je potřeba velkého soustředění na každé křižovatce v hustší oblasti ke správnému rozhodnutí. Napadají mě slova Jardy Jágra o tom, že hokej na kluzišti evropských rozměrů je jiná hra než v NHL, protože i LOB ve Skandinávii je jiné kafe než ve střední Evropě. Máme se opravdu na co těšit.

Program ME startuje závodem na klasické trati (po dlouhé době intervalovým startem) a už při průjezdu stadionem (80% trati) je poznat, že závod to je opravdu těžký. Dlouho se při průjezdu nemůže nikdo dostat pod 100 minut (ani ženy) a spolu s finským trenérem konstatujem, že hlavně pro ženy to bude velmi dlouhý boj. Hlasatel mluví víc norsky než anglicky, ale i přesto registrujeme Ondrovy výborné mezičasy – vypadá to, že mu závod sednul. Finišuje na prozatím vedoucí pozici a v cíli líčí zážitky ze 100 minutového boje. Velice solidně jede i Mlátil, který hodně ztratil v první polovině,ale pak se dostal do tempa a finišuje na konečném 19. místě. V ženské kategorii by měl závod vyhovovat především Helče a ta cíluje jako 11. , kousek před Hankou na 13.místě.

V cílové aréně je poněkud mrtvo, nefunguje výsledková tabule a i vyvěšování průběžných výsledků je tragicky pomalé. S přehledem vítězí Stafan Tunis (ve vedení snad od 1.kontroly) a Helene Söderlund ( s krvavým šrámem na zadní straně stehna – 7 stehů). Ostatní z naší výpravy zpytují svědomí za mapové chyby nebo rychle míří do chaty doplnit ztracenou energii. Ze zveřejněných výsledků nakonec vyplývá toto: Ondrovi chybí k medaili 44 vteřin, které se pokoušíme najít při drobných zaváháních, přejetí odbočky ve sjezdu či pádu do hlubočáku. I tak je 5. místo nejlepší český mužský výsledek na klasice při ME.

Čtvrtek je volným dnem,takže tradičně vyrážíme na krátkou projížďku klasickým stylem. Odpoledne rozebíráme na netu zveřejněné GPS sledování při klasice.

Páteční sprint se startem, výměnou mapy ( !?) i cílem na stadionu je opět něčím novým v kolotoči vrcholných akcí. Na miniaturním prostoru je postaven překvapivě náročný i ve výsledku odstupu….závod. Naši borci nedokážou při závodním tempu odhalit správnou variantu při dvou delších postupech a ztrácejí tak cenné vteřiny, což ve výsledku znamená umístění až ve třetí desítce u mužů, spokojenost panuje pouze s výsledkem Hanky – 16.místo.

Sobotní middle s hromadným startem je snad až příliš kontaktním závodem (Ondra: dostal jsem hodně bodyčeků…). Po startu následuje společná první uzlová kontrola (bohužel tam není tolik prostoru jak slibovali pořadatelé) a tři větve prvního motýlku, kde se ale nedá příliš předjíždět (převážně úzké čárky, vracečky) po oražení uzlovky se had závodníků valí přes tři kontroly na výměnu mapy a hurá na další uzlovku a dvouvětvového motýlku, poslední tři společné kontroly a finiš do cíle. V mužské kategorii postupně zvyšovali na čele svůj náskok Tunis s Rostem, za nimi bojuje o bronz pětičlenná skupinka a v dalším balíku (cca 10 borců) se rve Ondra s Mlátilem, ten bohužel v záverečné části odpadl.
Můžeme jen spekulovat, jak by závod dopadl při intervalovém startu.

V ženské kategorii pouze Hanka drží statečně náš prapor a po slibném začátku finišuje jako dvanáctá.

Program ME završují tradičně štafety. Stavíme dvě mužské (Mlátil, Lauič, Ondra a Dram, Škodík a Kládin) a jednu ženskou (Hanka,Simča,Helča). Rozjíždeč Mlátil chybuje po průjezdu stadionem (vynechává kontrolu) a odsuzuje tak naši papírově první štafetu do role turistů. Na druhém úseku navíc obrovsky chybuje Lauič a proto Ondra přebírá štafetu až po Kládinovi s jasným úkolem potáhnout reprezentačního parťáka k solidnímu výkonu. Nakonec finišujeme v redukovaném pořadí jako šestí a musíme zkousnout po čtyřech letech porážku od Švýcarů. Ženskou štafetu rozjíždí solidně Hanka, na dalších úsecích však již naše holky nestačí tempu seveřanek a Rusek, takže cílujeme v redukovaném pořadí na pátém místě s velkým odstupem.

Při posledních dvou závodech už bezvadně funguje velkoplošná obrazovka, na kterou byly promítány klíčové okamžiky závodů (červená skupina a finišmani při štafetách jezdili s GPS) a diváci si tak mohli vychutnat třeba superkiks finišmanky ruské štafety i další výlety mimo optimální postupy …

Po závodech je konečně čas a možnost vyzkoušet si na vlastní kůži závodní prostor a můžu říct, že to byl opravdový mazec a plně se potvrdila slova o tom, že při zdejších závodech člověk při postupu na první kontrolu projede víc křižovatek než při našich lobech za celý závod … Zkrátka musíme trénovat na jiném hřišti, pokud chceme uspět.

Výsledková část české repre:
2. února 2011 klasika
5.Vodrážka + 3:18
19.Bouchal + 9:17
32.Lauerman + 19:41
33.Drobník + 20:49
34.Škoda + 21:58
38.Laciga + 28:28

11.Randáková +10:46
13.Hančíková +12:40
23.Karochová +23:47
26.Bochenková +26:28

4. února 2011 sprint
25.Vodrážka + 2:33
26.Bouchal + 2:49
32.Škoda + 3:54
34.Lauerman + 4:08
35.Drobník + 4:14
47.Laciga + 6:24

16.Hančíková + 2:13
22.Randáková + 2:46
24.Bochenková + 3:45
26.Karochová + 4:05

5. února 2011 middle s hromadným startem
13.Vodrážka + 2:22
26.Bouchal + 5:04
31.Lauerman + 6:19
43.Škoda + 10:59
45.Drobník + 11:47
54.Laciga + 23:20

12.Hančíková + 3:36
18.Randáková + 6:52
23.Karochová + 9:07
28.Bochenková + 12:15

6. února 2011 štafety
6. Drobník 36:07
Škoda 36:11
Laciga 35:32

Disk Bouchal 35:17
Lauerman 39:05
Vodrážka 32:51

5. Hančíková 31:27
Karochová 33:58
Randáková 36:35

Mistrovství světa se konalo od 2. do 6. února ve finském Kuopiu. Svou premiéru zde zažila krátká trať, závodníci při ní použili klasický styl.

Na klasické trati se nejvíce dařilo naši jediné ženě, 12. Jindře Pavelkové, na vítězku ztratila necelých 8 minut. V mužích byl z našich nejrychlejší 13. Ivan Šmaus, když na vítěze ztratil 8 minut. Radovan Kunc dojel na 21. místě, Zdeněk Zuzánek na 22. místě a Arno Fišera na 38. místě.

Na krátké trati měla Jindra větší ztrátu než na klasice a skončila na 18. místě. Ivan ztratil pouze 2 minuty a 6 vteřin a vybojoval krásné 10. místo. Zdeněk skončil opět za branami TOP20 na 21. místě. 44. Radovan Kunc i 46. Michal Hájek strávili na trati přes hodinu.

Naše ženská štafeta měla jen jeden úsek, muži ve složení Radovan, Arno, Ivan a Zdeněk obsadili 6. místo.

V celkovém hodnocení evropského poháru, který se sestával z pěti závodů (Československo, Rakousko, Itálie a dva závody ve Finsku), se na 11. místě umístil Ivan Šmaus i Jindra Kuderová. Patnáctý skončil Radovan Kunc.

Ve finském Heinävesi se konal od 27. února do 1. března mezinárodní meeting jako přípravná akce na MS, které Finsko hostí příští rok, a finále evropského poháru. Na klasické trati skončil nejlépe 26. Ivan Šmaus, mužská štafeta dojela na 5. místě.

První závod evropského poháru se jel za účasti závodníku z 10 zemí 25. ledna v Beskydech v kopcovatém terénu na Visalajích. V noci před závodem hustě sněžilo, úprava stop probíhala celou noc až do startu závodu. Závodníci byli s tratěmi a pořádáním spokojeni. Přestože již bylo běžné bruslit, naši zvolili klasický styl a slavili skvělá umístění. Zdeněk Zuzánek dojel čtvrtý, Radovan Kunc sedmý a Ivan Šmaus devátý.

Bulharsko uspořádalo od 21. do 23. února mistrovství světa v Bataku. Výsledkové listině opět dominovali seveřané, poprvé měli navrch Norové, když získali tři zlata. Klasický styl sice nahradilo bruslení, avšak závodníci zkoušeli mazat vnější hrany lyží stoupacím voskem, s úspěchem se tato taktika moc nesetkala, při bruslení to zpomalovalo a klasický odraz poměrně značně smekal.

O historicky první umístění v elitní desítce na MS v mužích pro Československo se postaral Ivan Šmaus, když dojel desátý. Na vítěze ztratil necelých 10 minut. Radovan Kunc obsadil 25. místo, Zdeněk Zuzánek 31. a Arno Fišera 35. místo. V ženách skončila nejlépe 17. Jindra Kunderová, Pavlína Bacílková dojela 23. a Jana Jakoubková 33.

Obě československé štafety skončily na pátém místě. Ženy jely ve složení Jana Jakoubková, Pavlína Bacílková a Jindra Kuderová a muži Radovan Kunc, Zdeněk Zuzánek, Arno Fišera a Ivan Šmaus.

V bulharském Bataku se konal mezinárodní meeting jako přípravná akce na MS, které Bulhaři hostí příští rok. Zúčastnili se naši muži, na tratích se dost bruslilo.

Italové uspořádali kvalitní mistrovství světa v krásném Lavarone od 30. ledna do 4. února. Jednalo se o poslední MS, na kterém závodníci jezdili klasicky, hojně však byly využívány jednostranné odšlapy (tzv. Siitonen). Výsledkové listině dominovali seveřané.

Na klasické trati se nejlépe umístil 13. Radovan Kunc se ztrátou přes 9 minut necelou minutu a půl před 16. Ivanem Šmausem. Jaromír Gorný dojel na 41. místě a Zdeněk Zuzánek byl diskvalifikován. V ženách dojela na 14. místě Jana Hlaváčová, 15. skončila Dana Ticháčková. Iva Kalibánová dojela na 24. místě a Helena Matoušová obsadila 31. příčku.

Ve štafetách obsadily naše ženy 4. místo ve složení Dana Ticháčková, Iva Kalibánová a Jana Hlaváčová. Muži dojeli na 7. místě ve složení Kunc, Zuzánek, Gorný a Šmaus.