LOB to skončil, LOB to začal. Dlouhých 11 měsíců čekání na akci pod hlavičkou IOF poslední únorový týden ukončili velkolepě Estonci. Historicky první MS v Pobaltí nabídlo dramatické, férové a po všech stránkách náročné závody podle nového programu disciplín. Světová elita Pobaltí ochutnala již před 8 lety při ME v Lotyšsku, Estonsko z mistrovských závodů hostilo jen AMS před 3 lety a JMS a MED před 7 lety. Lze tedy říct, že se jedná o netradiční, přesto značně atraktivní destinaci pro LOB. Členitý terén zaručuje fyzickou náročnost, zarostlý les zase většinou brání fikání a nízký stupeň ochrany přírody a nadšení organizátoři zase zajišťují hustou síť stop. V čem je háček? V počasí. Sněhové nadílky jsou skromné a může přijít řada teplých dní a je po sněhu. Navíc překládat Estonci moc nemají kam, nejbližší hory mají skoro tisíc kilometrů daleko. Letos měli naštěstí sněhu dost, a tak i přes oblevu během celého závodního týdne bylo i o víkendu na čem závodit.
A co covid-19? Pro závodníky to znamenalo test před odjezdem, test po příjezdu a hygienická opatření na místě. Náš desetičlenný tým byl rozdělen na čtyři skupinky, které spolu cestovaly i spaly, abychom minimalizovali riziko uvrhnutí celého týmu do karantény. Všichni naštěstí byli v pohodě, přestože místní poctivé odběry z nitra lebky u některých nakonec odhalily i zbytky viru po několika měsících. Na rozdíl od juniorských a dorosteneckých kategorií se v dospělých sešla maximální možná konkurence, oproti minulým MS dokonce početnější, jelikož se změnil povolený počet startujících z národního týmu ze 4 na 6. Naopak jistý úbytek bylo bohužel možné pozorovat v účasti exotičtějších národů, některé nestartovaly vůbec (Kazachstán, Polsko, Slovensko, Ukrajina, Bělorusko, USA, …).
Cestu do Kääriku dlouhou téměř tisíc mil jsme si rozložili do dvou dnů. Přespali jsme na chatě Baby Jagi u polských Suwalek. Celé pondělí jsme pak strávili na hostelu v Kääriku v karanténě, ze které nás pustili až chvíli před večeří, kterou nám i tak donesli stejně jako snídani i oběd rovnou do postele. Dobře připravené měli pořadatelé nejen závodní tratě, ale i model. Závodníci se tu mohli nechat rozhodit drsnými sjezdy, kterým se však závodní tratě citlivě vyhýbaly. Na večerní zahájení jsme do Otepää nakonec nejeli, neboť celý den pršelo, což se při asi -5 °C postaralo o solidní ledovku. Byli jsme rádi, že jsme ve zdraví přežili vycházku na obhlídku závodního stadionu. Noční obleva a ranní úprava stop však led odstranila a sprint se mohl bez problému uskutečnit.
Sprint byl dost kopcovatý, střídaly se typy terénu i hustota stop. Neustále bylo třeba řešit více či méně důležité volby postupů současně s jejich realizací (muži za cca 17 minut projeli téměř 150 křižovatek). Solidně zajela Petra (+1:51), když obsadila 13. místo jen 40 vteřin za velkou bednou. Johanka dost kazila volby, v cíli uzavřela třetí desítku. V mužích se nejvíce dařilo Kubovi a Petrovi, dojeli na 22. (+2:27) a 24. (+2:38) místě, přičemž za 8. místem byl Petr přesně minutu. Kládin si zapomenul číslo v batohu a bez GPS dojel 31., Nagáno to po slibném úvodu začal kazit a skončil 42. před 44. Vojtou B. a 46. Vojtou M.
Stíhací závod začal motýlkem náročným na realizaci postupů, což našim vůbec nechutnalo, následovala série dlouhých postupů a závěrečná farstovaná část, která se jela částečně ve sprintovém prostoru. Nejlépe opět skončila Petra, tentokrát na 15. místě (+8:50), když na trati strávila přes 70 minut. Johanka nezvládla úvodní desetiminutovku, kdy se propadla na 34. místo. Následující téměř hodinu však zvládla zajet jako 12. nejrychlejší, na čelo závodu ztratila jen dvě minuty, což ji vyneslo až na 18. místo! V mužích jel skvěle Kuba. V první části se dotáhnul na velkou skupinu před ním, ve které vydržel dlouhé nefarstované postupy. V závěru odhalil správné volby a v cíli mu díky 12. nejrychlejšímu času dne patřilo 17. místo (+5:23). Petr se bohužel v motýlku neudržel balíku před ním a ve snaze dohnat skupinu to zpečetil špatnou volbou. Ve zbytku závodu bojoval se stabilně jedoucím Kládinem, kterého nakonec přefinišoval, bylo z toho 28. a 29. místo. Zbylí tři Češi po hrubkách v motýlku absolvovali dlouhé postupy společně. Rozdělily je až chyby ve farstovaném závěru. Nagáno dojel 41., Vojta B. 42. a Vojta M. 44.
Den volna většina z nás strávila návštěvou lyžařského stadionu v nedaleké Otepää.
Krátká trať opět nedala nikomu ani na chvilku nic zadarmo, navíc byla poměrně dlouhá, pod 50 minut to nikdo nedal. Nejlepší z nás byla i tentokrát Petra, postupku zkompletovala výkonem bez větších chyb, 14. místem (+6:02), na první desítku ji chyběla minuta. O dvě minuty pomalejší byla 22. Johanka. V mužích sváděl stejně jako při sprintu vyrovnaný souboj na dálku Petr s Kubou. Petr po první dvacetiminutovce stále atakoval první desítku, pak ale přišly chyby. Záchranné lano mu hodil Linus Rapp, toho se ale neudržel a dojel na 16. místě (+5:36) 5 vteřin před Kubou, který byl nakonec kvůli přejetí zakázané (zazmijované) silnice diskvalifikován stejně jako pár dalších světových jmen. I Kládin se nakonec podíval do dvacítky, dojel na 18. místě (+7:01). Nagáno první čtvrt hodinu kazil, co se dalo, zbytek však objel stejně rychle jako Petr a dojel si pro 25. místo (+7:51). Vojta M. a Vojta B. dojeli na 35. a 36. místě.
Smíšené sprintové štafety na závěr nakonec žádné drama ohledně našeho výsledku nepřinesly. Silná čtyřka i Estonci nám ujeli a ostatní národy, které v týdnu vystrkovaly růžky, jsme nechali za sebou. Petra s Kubou si tak dojeli pro krásné 6. místo! Od letoška mohl každý tým nasadit štafety dvě, přičemž ta horší se nepočítá. Naše béčko jela Johanka s Petrem. Za áčkem však mírně zaostávali, navíc Johanka ve svém posledním kole upadla, propíchla si nohu, narazila koleno a zlomila hůl. Závod však přesto dokončila.
Navýšení kvót spolu s poctivou přípravou ze strany Švýcarů i Pobaltí nám přineslo na MS nezvykle kvalitní konkurenci zejména za hranou elitní dvacítky, kde se chyby do pořadí promítaly víc než kdy dřív. Nikdo z šesti našich zkušených závodníků si bohužel nedokázal vylepšit své umístění na MS z minulosti. Ze štafet máme velkou bednu a vezeme 7 individuálních umístění ve druhé desítce: 13., 14. a 15. Petra, 16. Petr, 17. Kuba, 18. Kládin a 18. Johanka, 7 ve třetí desítce, 3 ve čtvrté a bohužel 6 v páté a 1 disk.
Hodnocení trenéra: Pořadatelé připravili velice pěkné závody, které mnohé závodníky překvapily svou mapovou náročností. Vzhledem k podmínkám se téměř nejezdilo zkratkami, takže i závodníci z první poloviny startovního pole měli velkou šanci uspět (viz Švýcar Müller na middlu). Dle mého názoru jsme se nepotkali s úplně vrcholnou formou, takže jsme ztráceli cenné sekundy na každém kilometru tratě. Pomalý sníh ještě zvyšoval rozdíly v rychlosti jízdy našich závodníků a těch nejlepších. Bez umístění v první desítce nemůžu být s dosaženými výsledky spokojený. Nastává čas hodnocení, plánování a změn v přípravě pro další sezónu, v níž se doufám uskuteční více vrcholných akcí než v té uplynulé.
Odkazy: TV přenosy, GPS záznamy, výsledky a mezičasy, fotky na webu akce a naše fotoalbum s nimi zde.
S blížící se Univerziádou (bohužel nakonec zrušenou) se akademická část týmu vypravila na závody za polární kruh, do finského Ylläs. O víkendu 4.–5. prosince se tam konaly závody světového rankingu (WRE), které bylo v plánu využít jako finální mapovou přípravu před na poslední chvíli zrušenou Světovou Univerziádu. Čtyřčlenná výprava (Jan Hašek, Josef Nagy, Vojtěch Matuš, Vojtěch Bartoš) tak položila alespoň velmi kvalitní základ mapové přípravy pro tuto zimu.
Vyrazili jsme ve čtvrtek 2. prosince z pražského letiště letecky směr Luleå (Švédsko). S přestupem ve Stockholmu a zpožděním letadla jsme dorazili kolem 23:00 do Luleå. Po přespání v nedalekém kempu jsme vyrazili půjčeným autem na sever. Cesta po zledovatělých silnicích a v naprosté severské tmě neubíhala nejrychleji, ale ve večerních hodinách jsme bezpečně dorazili do místa ubytování. Ubytování bylo zamluveno v rozlehlé chatové osadě asi 10 km od centra závodu. Srub byl pohodlný a teplý, vybaven kuchyní, obývací místností s krbem, a jak je ve Finsku zvykem, také saunou. Osvícené, 30 km upravované stopy procházely přímo vedle srubu. Ideální podmínka.
Na závody se sešla velice slušná konkurence. Mimo nás dorazily do mrazivého Laponska také výpravy Švédska, Estonska, Švýcarska, Litvy a Lotyšska. Na startu samozřejmě nechyběli domácí Finové. Teploty se celý víkend pohybovaly na hranici –20 °C (v noci a nad ránem přesahovaly i –25 °C). Dle pravidel se závody nesmí uskutečnit, pokud teplota poklesne pod tuto hranici. Pořadatelé proto každé ráno na webu informovali o současné teplotě v místě závodu a zároveň s tím o tom, jestli se závod uskuteční, nebo ne. Naštěstí vše vyšlo a oba závody se bez větších problémů uskutečnily v příjemných -16 °C. Oba dny se závodilo na krátké trati, s obdobnými parametry kolem 12 km nejkratší trasou. V závodním prostoru bylo připraveno 40 km stop, z nichž pouze 6 km bylo upraveno rolbou. Zbylých 34 km byly stopy úzké (na šířku skútru). Opět se ukázalo, že naše středoevropské LOBy mají do těch skandinávských opravdu daleko.
V sobotním závodě zvítězil Švéd Linus Rapp, který závod proletěl v čase 42:23. Za ním se seřadili dva domácí závodníci Tuomas Kotro (+0:40) a Eevert Toivonen (+0:59). Z našich se nejlépe dařilo Naganovi, který obsadil konečné 28. místo, když na vítěze ztratil necelých 10 minut. Vojta M. dojel 33. (+10:32), Háša 38. (+11:54) a Vojta B., který se v lese spíše rozkoukával, než závodil, dojel na 47. místě (+20:23). V ženách zvítězila úřadující Mistryně světa Daisy Kudre z Estonska (39:05), 2. Sonja Morsky – Finsko (+0:55), 3. Evelina Wickbom – Švédsko (+1:20). Kompletní výsledky zde.
V nedělním mrazivém závodě se z vítězství radoval domácí Tuomas Kotro (41:25), který těsně porazil týmového kolegu Misa Tuomalu (+0:12). Radost z hattricku Finům zkazil Švýcar Gion Schnyder (+0:36). Z naší výpravy dojel nejlépe Vojta B., který si téměř bezchybným výkonem polepšil na 18. místo (+5:05). Hned za sebou na 34. a 35. místě se seřadili Vojta M. (+10:35) a Nagano (+11:03). Háša obsadil 38. místo (+13:00). V ženách opět zvítězila Estonka Daisy Kudre (33:29), 2. Magdalena Olsson – Švédsko (+1:12), 3. Salla Koskela – Finsko (+1:19). Kompletní výsledky zde.
