Letošním vrcholem bude bezesporu 23. Mistrovství světa v LOB, které se bude konat ve švédském městě Piteå. Přestože se zde budou rozdávat tituly až předposlední březnový týden, český tým pro MS bude znám již v polovině února. Nominačními závody totiž budou individuální disciplíny na ME. To se bude konat začátkem února v tureckém Sarıkamış, nominovat na tuto akci se bude dle výsledků prvních čtyř etap Ski-O Tour, která se jede v polovině ledna v Rakousku. Tento koncept nominací je znám již déle (viz kalendář akcí), nyní se však v nominačních kritériích můžete dočíst podrobnosti. O způsobu nominace na zimní světovou univerziádu, která se bude konat začátkem března na Sibiři, se dočtete zde.
Na tradiční prosincové soustředění letos do Alp
Čtyřikrát jsme byli na severu, loni nám zázemí poskytla Černá hora a nyní jsme za prosincovou dřinou vyrazili netradičně do Alp. Stěžejní soustředění na sklonku nové sezony jsme absolvovali na rakouské jezerní náhorní plošině Tauplitzalm v termínu od pátku 7. do neděle 16. prosince. Zázemí se vším potřebným nám poskytl Naturfreundehaus, pouze co se množství jídla týče to bylo občas hraniční. Chata se nacházela přímo na místní síti něco přes 10 km stop s náročným profilem. Soustředění se zúčastnila většina reprezentantů – šest mužů (Radek Laciga, Jakub Škoda, Petr Horvát, Ondřej Vystavěl, Vojtěch Bartoš i Vojtěch Matuš) a tři ženy (Lenka Mechlová, Kateřina Neumannová a Petra Hančová) pod vedením Richarda Klecha.
P
ři příjezdu byla sice sněhová situace kritická, poté však započalo sněžení doprovázené bohužel i větrem, které během následujících pěti dní zajistilo skoro dvoumetrovou vrstvu sněhu. Mohli jsme se tak plně soustředit na trénink, neboť focení a kochání toto počasí neumožňovalo. Během těchto dní jsme se věnovali převážně objemovým tréninkům. Ve druhé části soustředění byly zařazeny i mapové tréninky, došlo i na intervaly. Trénovali jsme samozřejmě i rychlost, obratnost a techniku.
Za prvním sněhem jsme se opět vydali na Tauplitzalm
Ve středu 28. listopadu jsme se vypravili na rakouskou náhorní plošinu Tauplitzalm nabírat první kilometry na sněhu, který se zde objevil teprve začátkem téhož týdne. Do neděle 2. prosince, kdy dorazila likvidační obleva, jsme tedy v nadmořské výšce okolo 1 600 m n. m. a v pohodové atmosféře a nádherné alpské přírodě obnovovali naše lyžařské schopnosti. Soustředění s perfektním zázemím české chaty Hausalpin bylo jako první akce na sněhu zařazeno již počtvrté. 
Sněhové podmínky nebyly ideální, chyběl sněhový podklad a lezly kameny, nicméně v tréninku na starších lyžích nás to nijak neomezovalo. Soustředění se zúčastnili kvůli studijním a pracovním povinnostem pouze čtyři z nás – Lenka, Petra, VojtaM a Petr. Ostatní samozřejmě trénovali taky, např. Kládin lyžoval na Šumavě.
Nový metodický materiál pro LOB!
Česká sportovní literatura již má i metodický materiál pro lyžařský orientační běh! Tréninková příručka pro LOB vznikla na základě překladu Jakuba Škody anglického metodického materiálu, jehož autorem je úspěšný bývalý norský reprezentant Hans Jørgen Kvåle, který se v něm věnuje především zlepšení mapových dovedností. Současní trenéři reprezentačních týmů materiál obohatili o další kapitoly zabývající se komplexním pohledem na trénink lyžařských orientačních běžců. Richard Klech, Roman Horyna a Ondřej Vodrážka se zabývají tréninkem pohybových schopností a dovedností pro tento sport a připomínají obecné i specifické zásady sportovního tréninku aplikované právě na LOB. Příručka je určena trenérům i závodníkům, kteří se věnují lyžařskému orientačnímu běhu na výkonnostní i vrcholové úrovni a chtějí zdokonalit své znalosti a dovednosti v oblasti tréninku a přípravy na závody v tomto sportu.
Tato tréninková příručka byla poprvé představena na Semináři trenérů a rozhodčích v Plzni 25. listopadu. Na semináři proběhla řada zajímavých přednášek včetně přednášky Richarda Klecha o nových trendech v LOB, Romana Horyny o LOB jako tréninkovém prostředku pro o-běžce a Ondřej Vodrážka provedl praktickou ukázku posilování do čárek.
Nejlepším lyžařským orientačním běžcem letos zvolen Jakub Škoda!
Poslední listopadovou sobotu proběhlo v Plzni tradiční vyhlášení ankety o nejlepší orientační sportovce a ples O-gala. Nejúspěšnějším z nás byl bezesporu Jakub Škoda, který na ME jako druhý Čech v historii dokázal vybojovat první desítku – na klasické trati dojel na 9. místě. Fanoušci rovněž dlouho nezapomenou ani na 4. místo z krátké trati na SP v zámoří. Druhé místo patřilo Lence Mechlové, která svou první sezonu v dospělé reprezentaci přetavila hned do 9. místa na klasické trati na ME a stala se tak teprve třetí Češkou, která to na ME dotáhla na TOP10. Třetí místo obsadila stejně jako loni Petra Hančová, vděčí za to 12. místu z klasické trati na ME i 8. místu ze sprintu na akademickém MS. Ani prvenství v juniorech nemohlo nikoho překvapit, zvítězil Jan Hašek se svým 7. místem ze sprintu na MSJ, po deseti letech tak Čech opět pronikl do elitní desítky a navíc pouze dva výkony hochů v historii české juniorské reprezentace jsou hodnotnější. 
Druhé místo obsadil Vojtěch Bartoš, který dojel 10. na MSJ na krátké trati. Třetí skončil Ondřej Hlaváč. Vítězství v dorostu patřilo Rozálii Kuchařové, autorce jediného umístění v elitní desítce na ME dorostu – 10. místa na klasické trati. Na sklonku zimy jsme si tak připomenuli sezonu s hromadou nádherných umístění podtržených dvěma zlatými medailemi z veteránského MS. Reprezentační týmy bohužel po čtyřech medailových sezonách žádný kov nedovezly, snad je to jen klid před bouří. Kadeho fotky z vyhlášení najdete zde, odkaz na další fotky a kompletní výsledky najdete v tomto článku.
NMNM: drsně a spravedlivě
Tradiční testování členů týmu proběhlo o víkendu 6.–7. října netradičně v Novém Městě na Moravě. Jednalo se pouze o anomálii z důvodu kolize v termínovce, příští rok bychom se měli vrátit na jablonecké testovací okruhy. Ubytování a stravování jsme měli zajištěné společně s RDJ a VD na Třech Studních. Snahou bylo v této alternativní lokalitě nalézt tratě podobných parametrů, jako v Jablonci. Na programu byl klasicky v pátek večer meeting k sezoně a v sobotu dopoledne výběhy kopců, které byly o chlup kratší, s větším převýšením, kořenitou podložkou a prakticky konstantním sklonem. Ve výsledku to bylo pomalejší asi o více než půlminutu na kopec. 
Odpoledne se jely soupaže, bylo to delší a do většího kopce než obvykle, zejména prďák v závěru všechny řádně prověřil. K tomu se přidal protivítr a rázem se časy navýšily až o polovinu, někteří tak měli problém stíhat start. Letošní novinkou byly stejné lyže pro všechny, možnost vyzkoušet si je byla v pátek odpoledne ve Vysočina Areně. V neděli testy zakončil kros, parametry se Jablonci blížily nejvíc. Kolo však bylo poloviční, a tak holky vyfasovaly 7,5 km namísto tradiční pětky. Počasí vyšlo skvěle, bylo relativně teplo a dohlíželo na nás slunko, jak je vidět např. na fotkách od Romana či od Jany. Vše ohledně map testovacích okruhů, výsledků i jejich historie od roku 2005 hledejte v dokumentech.
Mužská část týmu se zúčastnila stejně jako loni kompletní, ženy na tom byly opět bídně – dojela jen Petra s Katkou, Johanka je na erasmu ve Finsku a Lenka bojovala na o-svěťácích (životní výsledek, 20. místo na krátké trati, je vcelku dobrou omluvenkou). Petra, která stále nemá koleno 100%, tentokrát vyhrála všechny testy, nejvíc dala Katce na soupažích (a dávala nejen Katce, někteří hoši by se měli nad sebou zamyslet). Kopce vyhrál opět (tentokrát drtivě) Argi, přilepšil si i Dram. Trochu si pohoršil Petr s Kládinem. Solidně zaběhl premiérové kopce i třetí Ondris, kterého těsně překonal Vojta M. Soupaže vyhrál Petr, učebnicovou vyrovnanost předvedl druhý Dram. Dobře ještě zajeli Vojta B, Argi a Škodík, ostatní už byli bohužel v kanále. Osm úseků si střihl i junior Jan Hašek, na svých lyžích nestačil jen na Petra a Drama. 
Nedělní kros vyhrál Argi před Petrem a Ondrisem. Zatímco Argi, Dram a Kládin měli podobný čas, jako loni v Jablonci, Škodík, ale hlavně Petr a Vojta M si výrazně pohoršili. Závěr u mužů? Argi je na tom dobře, Petr taky, ale není i kvůli kotníku v TOP běžecké formě. Ondris dokázal v běhu držet krok, v soupažích to bylo horší. Škodík neměl špatné výkony, ale nijak nevyčníval – očividně se do přípravy na zimu ještě naplno neponořil. U Vojtů se projevily jejich nedávné podzimní rýmičky. Dram skvěle zajel kolce. Kládinova zimní příprava je kvůli bajkové sezoně a zranění ramene ještě v plenkách, čemuž odpovídaly i jeho výkony. Zkrátka s pořádným tréninkem zaměřeným na zimu už rozhodně není důvod na nic čekat, závodit začínáme za tři měsíce!
Testy v Jablonci – starý pojem, nový význam
Ve čtvrtek 6. a v pátek 7. září jsme byli na testech v Jablonci nad Nisou. Již termín napoví, že se nejednalo o absolvování tradiční testové baterie na Kolečku (ta se bude konat přesně o měsíc později výjimečně v Novém Městě na Moravě). Šlo o sportovní vyšetření na kolečkových lyžích na pásu, které nám umožnil biatlonový tým. Cílem bylo stanovit tréninkové zóny a další zajímavé a důležité parametry. Akce se zúčastnil Kuba, Petr, Ondra, Lenka a Katka. Obrazovou dokumentaci najdete v repregalerii.
Šichta na Moravě
Na letní soustředění jsme se tentokrát vypravili na Kladské sedlo ležící na česko-polské hranici nedaleko Králického Sněžníku či Paprsku. V pronajaté chatce jsme byli od pondělí 30. července do neděle 5. srpna. Zúčastnila se většina týmu (Johanka, Lenka, Petra, Katka, Petr, Kuba, Argi, Vojta i mlaďáci Vojta + Ondra), nedorazil jen na MS se připravující Kládin. Pracující Dram se stavil alespoň na víkend. Z realizačního týmu na nás dohlížel kauč Richo, fyzioterapeutka Jana a v kuchyni si své království rozbalil Ivoš, takže hlad neměl šanci. Přežít náročný program nám pomáhalo sypání od Enervitu. Během soustředění bylo v Česku teplé počasí, tak bylo fajn, že jsme to mohli přečkat v horách, kde bylo lépe.
V pondělí jsme program zahájili lehčím projetím se na kolcích a projetím termínovky. V úterý už ale šlo do tuhého, dopoledne jsme si odrovnali nohy na překážách, kopcích a imitacích (viz fotky od Janči), odpoledne jsme pak odepsali zbytek těla na soupažích. Večer jsme pak rozebrali techniku a možnosti těchto tréninkových metod. Ve středu jsme si dali výjezdy do sedla z polské i české strany, před večerní grilovačkou bylo ještě nekonečné posilování. Ve čtvrtek jsme měli podobně jako loni dlouhý trénink – nejprve běh, poté výjezd na Paprsek, následoval orienťák a doběh po hranici zpět na chatu. Odpoledne jsme se jeli koupat a nabrat síly na další fáze. Večer nás pak Jana učila tejpovat.
V pátek jsme běhali úseky s následným posilováním, odpoledne jsme pak strávili dost času na kolcích. Večer jsme se dozvěděli několik zajímavých informací z připravovaného metodického materiálu. Pro velký úspěch jsme si v sobotu zopakovali středeční výjezdy, tentokrát ještě doplněné o posilování. Odpoledne nás už pak čekal jen delší výběh (cílem byl Králičák). V neděli jsme před odjezdem stihli ještě odběhnout krásnou krátkou trať v kupkách na Kunčické hoře.
Soustředění dalo všem zabrat, domů jsme ale odjížděli motivovaní a inspirovaní. Další společnou akcí jsou na začátku října tradiční testy, které budou letos netradičně v NMNM. Program se však nebude příliš lišit.
Jakub Škoda 14. a Lenka Mechlová 18. v celkovém hodnocení světového poháru, Česko opět páté
Světový pohár 2017/2018 se skládal z 9 individuálních (počítalo se 7 nejlepších) a 3 štafetových závodů konaných ve Finsku, Bulharsku a Vermontu (USA). Vítězství obhájila Švédka Tove Alexandersson, v mužích vyhrál Rus Andrey Lamov. Výborné umístění si připsal Jakub Škoda, když se 175 body obsadil 14. místo (lepší byl jen 6. Ondřej Vodrážka před deseti lety a 11. Ivan Šmaus v prvním ročníku SP – v roce 1989). Škrtaly se mu dva finské závody, počítalo se mu 4., 9., 10., dvě 14., 16. a 18. místo. 
V ženách dopadla nejlépe 18. Lenka Mechlová se 127 body (pro neúčast na 1. kole se jí počítalo všech šest startů – 9., 11., 13., 15., 20. a 21. místo). Ostatní dopadli takto: 21. Petra Hančová (118 b.), 25. Radek Laciga (116 b.), 28. Johanka Šimková (70 b.), 29. Petr Horvát (98 b.), 34. Hanna Rost (37 b.), 37. Kateřina Neumannová (32 b.), 46. Michal Argaláš (17 b.), 47. Michal Drobník (15 b.) a 52. Vojtěch Matuš (7 b.). V soutěži států jsme obhájili páté místo s 33 body. Do této soutěže se tuto sezonu nově nepočítaly individuální výsledky, sčítaly se body za všechny štafety (podle redukovaného pořadí – byli jsme na 7., 5. a 4. místě). Kompletní pořadí SP jednotlivců a zemí.
Světový ranking přes léto (po odečtení minulé zimy) povedou vítězové SP. Naše startovací pozice do další sezony jsou (v závorce je aktuální umístění): 19. (29.) Lenka, 21. (22.) Kuba, 23. (24.) Petra, 29. (35.) Petr, 30. (34.) Johanka, 31. (25.) Kládin, 35. (49.) Katka, 38. (50.) Argi, 39. (31.) Hanka, 42. (58.) Vojta a 43. (61.) Dram. Kompletní pořadí zde.
Ač nám to letos po delší době nikde necinklo, myslím si, že nelze hodnotit sezonu jako neúspěšnou. Velký dík patří realizačnímu týmu, sponzorům a všem ostatním, kteří nás podporovali, pomáhali nám či fandili během celé sezóny!
SP: Jakub Škoda si dovezl z Ameriky bramboru
Začátek března jsme strávili za oceánem v americkém venkovském státě Vermont, kde se rozdělovaly poslední
body do světového poháru. Ubytováni jsme byli v Gloveru, vařili jsme si sami. Závody se konaly nedaleko Craftsbury v místním běžkařském středisku ve výšce 270–400 m n. m. ležícím v Zelených horách náležících Appalačskému pohoří. Přestože jsme byli severně asi tak jako je severní Jadran, vegetace měla poněkud severský charakter. Závodů se zúčastnili Jakub Škoda, Radek Laciga, Petr Horvát, Petra Hančová a Lenka Mechlová pod vedením Richarda Klecha.
Do států jsme přiletěli s menším zpožděním ve čtvrtek 1. března, následující tři dny jsme věnovali aklimatizaci na šestihodinový časový posun. Lyžovat jsme jezdili na tratě (a zamrzlé pláně) do Greensboro. V sobotu jsme zde absolvovali i jeden rychlejší trénink. Pondělí patřilo modelu, zmrzlý podklad s vrstvičkou prašanu se jevil pro fikání ideálně, nicméně zarostlý les místy s popadanými stromy představoval při fikání velké riziko. Sněhové podmínky nebyly nejlepší, po oblevě byla v terénu i místa bez sněhu, místy lezly balvany.
V úterý se jel sprint, kterého jsme se už nemohli dočkat. Vše proběhlo, jak napověděl model – čekala nás síť rolbovek protkaná skútrovkami, přičemž hustota stop vyžadovala udržení koncentrace a nabídla několik voleb. Byl to rychlý a hodně pěkný závod, fikalo se poměrně málo. Ve startovním koridoru bylo třeba si zapamatovat správný tvar dvou špatně zakreslených křižovatek (nacházely se u předsběrky), mapa měla i pár dalších méně podstatných
nedostatků v oblasti zákresu tvarů křižovatek a stop. Větším problémem prostupujícím celou sérií SP však byl spíše moc tenký zákres tratí. Skvěle měl závod rozjetý Kuba, tři kontroly před cílem držel 4. místo se ztrátou 5 s na třetího. Na krátkém postupu si však nevšiml kontroly
a místo fikání to objížděl, a ani postup na sběrku (kde musel sundávat lyže) nebyl optimální, a tak projel cílem „až“ jako desátý (+1:00,8). Kládin dojel po chybce v úvodu na 17. (+1:25,1) a Petr po špatných volbách na 24. místě (+2:13,0). Lenka a Petra po drobných zaváháních obsadily pěkné 13. (+1:49,5) a 15. místo (+2:09,9). Ztráty jsou poměrně slušné, obzvlášť když vítězství Andreye Lamova i Tove Alexandersson bylo drtivé (o 28, 3 a 54,6 s).
Ve středu se jela krátká trať s výměnou mapy, oproti sprintu byl prostor rozšířen o místa s menším množstvím sněhu, kde bylo od veteránů (měli tam MS) z předchozího dne připraveno pár fikaček – fikalo se podstatně více než při sprintu. Závod opět skvěle rozjel Kuba (ano, na první části závodu je Kuba machr), když se celé první kolo pohyboval na stupních vítězů. Pak se sice chvíli propadal
pořadím, poté však stoupal vzhůru až na konečné výborné neskutečně luxusní 4. místo!!! Chybělo mu jen 19 s na třetího a 78 s na vítězného Erika Rosta. 17. Kládina (+5:51) dojel Mattis Jaama, který mu pomohl k několika rychlejším mezičasům, ale i k 2,5minutové chybě. 19. Petr měl ze závodu dobrý pocit, který ale odezníval při pohledu na ztrátu (+6:30) a při analýze výhodnosti voleb a fikání. Holky se nevyvarovaly několika chybám, přesto si Lenka připsala nejlepší umístění této série – 11. místo (+6:51), Petra dojela na 17. místě (+11:18).
Ve čtvrtek byl volný den, na programu bylo sněžení. Stejně jako na ME jsme tak v půlce závodů zažili razantní změnu podmínek. Před chalupou nám napadlo po kolena sněhu, a tak jsme se nikam nevydávali. Jen Richo musel večer odjet na meeting a testovat lyže. Nevrátil se. Auto s automatem a bez jakýchkoliv náznaků zimní výbavy kopec k ubytku prostě vyjet nedokázalo. Za pomocí kluků a hlavně místního kluka s pořádným autem se podařilo bezpečně dopravit auto dolů do dědiny a materiál a všechny přítomné zase nahoru.
V pátek se jela klasická trať s hromadným startem a dvěma výměnami map (na rozdíl od veteránů jsme informaci o výměně obdrželi). K velkému překvapení leželo v prostoru závodu nového sněhu snad ani ne 15 cm. Všechny stopy pořadatelé opět projeli, dokonce i ty, které už z mapy smazali. Prostor byl rozšířen o pěknou síť čárek v mírném svahu, kam jsme dvakrát museli dojet (a vrátit se) delším úsekem po plné, 
a kde jsme měli hodně nevyrovnané farsty. Nejlepšího výsledku dosáhla 12. Petra (+10:11). Lenka se po startu zuby nehty držela v kontaktu, po soupaži v čárce však o kontakt přišla a navíc se na 3,5 minuty ztratila. Cílem projela na 15. místě (+12:01). Kuba ztratil kvůli chybějícím stopám v mapě na konci prvního kola, nevyužitím fikačky se pak ve druhém kole dostal se na dohled Petrovi. Oba poté něco ztratili fikáním přes údolí, Kubu ještě zbrzdil stejně jako Kládina (při kterém dnes již síla nestála) špatný kód na krabičce čtyři kontroly před cílem. V cíli byl Kuba 18. (+9:18), Petr 19. (+9:52) a Kládin 21. (+14:15).
V sobotu vše zakončily smíšené sprintové štafety, tentokrát finišovaly holky. Mapy byly po klasice zveřejněny, navíc se jelo v okolí stadionu, takže jsme věděli, do čeho jdeme. Na tratích bylo pár nevyrovnaných farst a samozřejmě i volby. Jak je u sprintovek zvykem, důležitost navigačních schopností postupem závodu střídaly ty fyzické. 
Nějakých těch drobných chybek jsme se opět nevyvarovali, Kuba s Lenkou si však dojeli pro skvělé 8. místo (+2:45), což by v redukovaném pořadí odpovídalo bramboře! Kládin s Petrou obsadili 16. místo (+6:53). Večer jsme pak vyrazili na banket, po kterém nás čekala náročná cesta domů. Opět sněžilo, auta tam nevyjela, a tak to bylo třeba zvládnout pěšky. Druhý den jsme tak zahájili návrat do vlasti pěkně po svých s lyžemi na ramenou.
Podstatné informace (výsledky, mezičasy a mapy) jsou zde (GPS tracking použit nebyl), fotky jsou na FB IOF a v naší repregalerii.
V zámoří tak bylo nejlepším výsledkem 4. místo Kuby, štafetové 8. místo je rovněž kvalitní výsledek (škoda, že redukované pořadí při SP používá jen k bodování a přitom se nevyhlašuje). Nikdo další si již svěťákové maximum neudělal, avšak Petra si ho dokázala vyrovnat (12.), Petr to zvládl dokonce dvakrát (19.). Do dvacítky se podívala i Lenka (11.) a Kládin (17.) – ostatně ze všech 15 startů z TOP20 vypadl jen 24. Petr na sprintu a 21. Kládin na klasice. Tato dlouhá sezona tedy končí a začíná ještě delší pauza, neboť dalším našim vystoupením bude až únorové ME – kde jinde, než v Asii.