Ve druhé půlce listopadu jsme se letos vydali trénovat do italského Livigna (1800-2000 m n. m.), kde panovaly dobré sněhové podmínky již od začátku listopadu. Akce se zúčastnila pod vedením Richa většina týmu, většina z ní již měla první lyžování sezony za sebou – v lyžařském tunelu ve slovinské Planici. Pro zkušenější část týmu bylo soustředění zaměřené na objem a techniku, akademici museli vzhledem k blížící se univerziádě jít i do rychlosti.
Testy přinesly mnoho zajímavých výsledků
Předposlední říjnový víkend patřil tradičnímu testování na Kolečku v Břízkách. Letošní ročník byl nevšední, testová baterie prošla po více než 20 letech radikální obměnou, sobotní program byl navíc letos nominační pro Zimní světovou univerziádu 2021. To zajistilo bohatou účast i mimo reprezentační tým (z týmu chyběla jen Šimková a Škoda). V pátek se běželo 1500 m na dráze. Sobota patřila kolečkovým lyžím. Soupaže se přesunuly na dopoledne, odpoledne se jela novinka kLOB-400. V neděli program zakončily výběhy, které se běžely na nové trase. Kros se neběžel. Přes víkend panovalo poměrně chladné počasí, v sobotu odpoledne bohužel i s přeháňkami. Soupaže absolvovali všichni na reprezentační sadě kolečkových lyží stejně jako od roku 2018.
A jak jsme dopadli? Na dráze si zaběhli nejlepší čas od premiéry tohoto testu v loňském červnu téměř všichni, vyhrál Horvát (4:25) před Nagym (4:30) a Vystavělem (4:31), v ženách byla nejlepší Fiala (5:19). V soupažích zajel i přes problémy s hrotem ve druhém úseku rekord trati Bartoš a s přehledem vyhrál, druhý byl těsně Horvát před Hlaváčem a Matušem. Zajímavostí je, že si všichni akademici podstatně polepšili oproti předchozím testům. V ženách vyhrála Fiala. KLOB-400 přinesl zajímavé zvraty, dost rozhodovaly chyby. Vyhrál jasně Nagy, druhý byl Vystavěl a třetí Průša těsně před Horvátem. V ženách vyhrála Hlaváčová, druhá skončila Fiala těsně před Firešovou. Výběhy vyhrál Nagy o více než minutu před Vystavělem. Třetí byl Horvát těsně před Bartošem. V ženách vyhrála Fiala.
Parametry jednotlivých testovacích úseků a okruhů včetně výsledků najdete v sekci dokumenty. Jsou zde uvedeny i časy z let minulých. Fotky a videa jsou zde.
Po 6 letech zpět u 4 koček
Po 3 týdnech individuální přípravy jsme se sešli na 2. letním soustředění. Po šesti letech jsme opět letní tréninkový kemp absolvovali v okolí Vlachovic u Nového Města na Moravě se zázemím U Čtyř koček. Zúčastnili se téměř všichni reprezentanti, absence byla jen jedna. Realizační tým na akci působil 
ve složení Richo, Jana a Ivoš. Počasí bylo poměrně chladné s denními teplotami okolo 15 °C a s občasnými přeháňkami. Devět dní jsme trénovali na kolečkových lyžích a běhali na dráze i po lesních pěšinách, přičemž náplní tréninků byly zejména vysoce intenzivní fáze. V programu soustředění mělo dost prostoru i posilování a proběhly i dva mapové tréninky MTBO. Hlavní program doplňovaly rozcvičky, protahování či regenerace na bazéně. Fotky z akce najdete zde.
Za pořádnými kopci až do Alp
Za prvním společným soustředěním před nadcházející sezonou jsme vyrazili do rakouských Alp. Devět dní jsme trénovali nedaleko Dachsteinu, zázemí nám poskytl Rußbach am Paß Gschütt. Na programu byly kolečkové lyže, běh, imitace, síla a plánování zimní sezony, soustředění bylo zaměřeno hlavně objemově. Pod vedením Richa se zúčastnil téměř celý tým. Počasí bylo proměnlivé, bylo dost teplo a občas i bouřky, naštěstí zdaleka ne v takové míře, jak čekali meteorologové. Fotky akce najdete zde.
V Olomouci měl premiéru test o-400 na kolcích
V pátek 25. června odpoledne jsme se sešli na olomouckém atletickém stadionu, kde jsme zahájili společnou přípravu na nadcházející sezonu. Na programu byl běžecký test na dráze na 1500 m s hromadným startem. Následně jsme se přesunuli na severní kraj Olomouce, kde proběhla premiéra nové disciplíny. Po vzoru o-400 jsme absolvovali obdobný test na kolečkových lyžích, kdy bylo třeba si 4x během asi 400 m dlouhého úseku se dvěma otočkami zapamatovat umístění 4 kontrol v mapě a následně je po asi 100 m zakreslit do mapy. Na závěr testu bylo třeba ještě okruh objet bez mapy. Testy provázelo teplé letní počasí, výsledky jsou k dispozici zde.
MS Estonsko: štafeta šestá, Petra Hančová vždy v patnáctce, čtyři další ve dvacítce
LOB to skončil, LOB to začal. Dlouhých 11 měsíců čekání na akci pod hlavičkou IOF poslední únorový týden ukončili velkolepě Estonci. Historicky první MS v Pobaltí nabídlo dramatické, férové a po všech stránkách náročné závody podle nového programu disciplín. Světová elita Pobaltí ochutnala již před 8 lety při ME v Lotyšsku, Estonsko z mistrovských závodů hostilo jen AMS před 3 lety a JMS a MED před 7 lety. Lze tedy říct, že se jedná o netradiční, přesto značně atraktivní destinaci pro LOB. Členitý terén zaručuje fyzickou náročnost, zarostlý les zase většinou brání fikání a nízký stupeň ochrany přírody a nadšení organizátoři zase zajišťují hustou síť stop. V čem je háček? V počasí. Sněhové nadílky jsou skromné a může přijít řada teplých dní a je po sněhu. Navíc překládat Estonci moc nemají kam, nejbližší hory mají skoro tisíc kilometrů daleko. Letos měli naštěstí sněhu dost, a tak i přes oblevu během celého závodního týdne bylo i o víkendu na čem závodit.
A co covid-19? Pro závodníky to znamenalo test před odjezdem, test po příjezdu a hygienická opatření na místě. Náš desetičlenný tým byl rozdělen na čtyři skupinky, které spolu cestovaly i spaly, abychom minimalizovali riziko uvrhnutí celého týmu do karantény. Všichni naštěstí byli v pohodě, přestože místní poctivé odběry z nitra lebky u některých nakonec odhalily i zbytky viru po několika měsících. Na rozdíl od juniorských a dorosteneckých kategorií se v dospělých sešla maximální možná konkurence, oproti minulým MS dokonce početnější, jelikož se změnil povolený počet startujících z národního týmu ze 4 na 6. Naopak jistý úbytek bylo bohužel možné pozorovat v účasti exotičtějších národů, některé nestartovaly vůbec (Kazachstán, Polsko, Slovensko, Ukrajina, Bělorusko, USA, …).
Cestu do Kääriku dlouhou téměř tisíc mil jsme si rozložili do dvou dnů. Přespali jsme na chatě Baby Jagi u polských Suwalek. Celé pondělí jsme pak strávili na hostelu v Kääriku v karanténě, ze které nás pustili až chvíli před večeří, kterou nám i tak donesli stejně jako snídani i oběd rovnou do postele. Dobře připravené měli pořadatelé nejen závodní tratě, ale i model. Závodníci se tu mohli nechat rozhodit drsnými sjezdy, kterým se však závodní tratě citlivě vyhýbaly. Na večerní zahájení jsme do Otepää nakonec nejeli, neboť celý den pršelo, což se při asi -5 °C postaralo o solidní ledovku. Byli jsme rádi, že jsme ve zdraví přežili vycházku na obhlídku závodního stadionu. Noční obleva a ranní úprava stop však led odstranila a sprint se mohl bez problému uskutečnit.
Sprint byl dost kopcovatý, střídaly se typy terénu i hustota stop. Neustále bylo třeba řešit více či méně důležité volby postupů současně s jejich realizací (muži za cca 17 minut projeli téměř 150 křižovatek). Solidně zajela Petra (+1:51), když obsadila 13. místo jen 40 vteřin za velkou bednou. Johanka dost kazila volby, v cíli uzavřela třetí desítku. V mužích se nejvíce dařilo Kubovi a Petrovi, dojeli na 22. (+2:27) a 24. (+2:38) místě, přičemž za 8. místem byl Petr přesně minutu. Kládin si zapomenul číslo v batohu a bez GPS dojel 31., Nagáno to po slibném úvodu začal kazit a skončil 42. před 44. Vojtou B. a 46. Vojtou M.
Stíhací závod začal motýlkem náročným na realizaci postupů, což našim vůbec nechutnalo, následovala série dlouhých postupů a závěrečná farstovaná část, která se jela částečně ve sprintovém prostoru. Nejlépe opět skončila Petra, tentokrát na 15. místě (+8:50), když na trati strávila přes 70 minut. Johanka nezvládla úvodní desetiminutovku, kdy se propadla na 34. místo. Následující téměř hodinu však zvládla zajet jako 12. nejrychlejší, na čelo závodu ztratila jen dvě minuty, což ji vyneslo až na 18. místo! V mužích jel skvěle Kuba. V první části se dotáhnul na velkou skupinu před ním, ve které vydržel dlouhé nefarstované postupy. V závěru odhalil správné volby a v cíli mu díky 12. nejrychlejšímu času dne patřilo 17. místo (+5:23). Petr se bohužel v motýlku neudržel balíku před ním a ve snaze dohnat skupinu to zpečetil špatnou volbou. Ve zbytku závodu bojoval se stabilně jedoucím Kládinem, kterého nakonec přefinišoval, bylo z toho 28. a 29. místo. Zbylí tři Češi po hrubkách v motýlku absolvovali dlouhé postupy společně. Rozdělily je až chyby ve farstovaném závěru. Nagáno dojel 41., Vojta B. 42. a Vojta M. 44.
Den volna většina z nás strávila návštěvou lyžařského stadionu v nedaleké Otepää.
Krátká trať opět nedala nikomu ani na chvilku nic zadarmo, navíc byla poměrně dlouhá, pod 50 minut to nikdo nedal. Nejlepší z nás byla i tentokrát Petra, postupku zkompletovala výkonem bez větších chyb, 14. místem (+6:02), na první desítku ji chyběla minuta. O dvě minuty pomalejší byla 22. Johanka. V mužích sváděl stejně jako při sprintu vyrovnaný souboj na dálku Petr s Kubou. Petr po první dvacetiminutovce stále atakoval první desítku, pak ale přišly chyby. Záchranné lano mu hodil Linus Rapp, toho se ale neudržel a dojel na 16. místě (+5:36) 5 vteřin před Kubou, který byl nakonec kvůli přejetí zakázané (zazmijované) silnice diskvalifikován stejně jako pár dalších světových jmen. I Kládin se nakonec podíval do dvacítky, dojel na 18. místě (+7:01). Nagáno první čtvrt hodinu kazil, co se dalo, zbytek však objel stejně rychle jako Petr a dojel si pro 25. místo (+7:51). Vojta M. a Vojta B. dojeli na 35. a 36. místě.
Smíšené sprintové štafety na závěr nakonec žádné drama ohledně našeho výsledku nepřinesly. Silná čtyřka i Estonci nám ujeli a ostatní národy, které v týdnu vystrkovaly růžky, jsme nechali za sebou. Petra s Kubou si tak dojeli pro krásné 6. místo! Od letoška mohl každý tým nasadit štafety dvě, přičemž ta horší se nepočítá. Naše béčko jela Johanka s Petrem. Za áčkem však mírně zaostávali, navíc Johanka ve svém posledním kole upadla, propíchla si nohu, narazila koleno a zlomila hůl. Závod však přesto dokončila.
Navýšení kvót spolu s poctivou přípravou ze strany Švýcarů i Pobaltí nám přineslo na MS nezvykle kvalitní konkurenci zejména za hranou elitní dvacítky, kde se chyby do pořadí promítaly víc než kdy dřív. Nikdo z šesti našich zkušených závodníků si bohužel nedokázal vylepšit své umístění na MS z minulosti. Ze štafet máme velkou bednu a vezeme 7 individuálních umístění ve druhé desítce: 13., 14. a 15. Petra, 16. Petr, 17. Kuba, 18. Kládin a 18. Johanka, 7 ve třetí desítce, 3 ve čtvrté a bohužel 6 v páté a 1 disk.
Hodnocení trenéra: Pořadatelé připravili velice pěkné závody, které mnohé závodníky překvapily svou mapovou náročností. Vzhledem k podmínkám se téměř nejezdilo zkratkami, takže i závodníci z první poloviny startovního pole měli velkou šanci uspět (viz Švýcar Müller na middlu). Dle mého názoru jsme se nepotkali s úplně vrcholnou formou, takže jsme ztráceli cenné sekundy na každém kilometru tratě. Pomalý sníh ještě zvyšoval rozdíly v rychlosti jízdy našich závodníků a těch nejlepších. Bez umístění v první desítce nemůžu být s dosaženými výsledky spokojený. Nastává čas hodnocení, plánování a změn v přípravě pro další sezónu, v níž se doufám uskuteční více vrcholných akcí než v té uplynulé.
Odkazy: TV přenosy, GPS záznamy, výsledky a mezičasy, fotky na webu akce a naše fotoalbum s nimi zde.
Začíná Mistrovství světa v LOB
MS v estosnkém Kääriku nedaleko Otepää je již za dveřmi. Závodit se bude v prostoru, kde před 15 lety běžela Dana Brožková kvalifikaci klasiky na ME v OB – druhý den pak ve finále obsadila krásné 6. místo. Budou našim sedět tyto terény i v zimě?
Členy realizačního týmu jsou Richard Klech (distančně), Přemek Škoda a Radek Peňáz (servis).
Za Česko byli na MS nominováni:
Jakub Škoda, Petr Horvát, Radek Laciga, Josef Nagy, Vojtěch Bartoš a Vojtěch Matuš, Petra Hančová a Johanka Šimková.
Pořadatelé připravili téměř 100 km lobáckých stop (72 km čárek a 26 km tenkých plných). K tomu ještě prostorem prochází 18 km standardních tratí, 5 km Tartu maraton magistrály a 10 km pluhovaných silnic. Odjíždíme v sobotu dopoledne auty, prvním závodem je středeční sprint. Bude následovat stíhačka (čtvrtek), krátká (sobota) a smíšené sprintové štafety (neděle). Držte nám palce! Více info na webu závodů či v bulletinu 3, budou i on-line televizní přenosy!
Základní nominační teze na Zimní světové univerzitní hry, Švýcarsko, Lenzerheide, 11.–21. 12. 2021
• Kdo se bude chtít nominovat, měl by se zúčastnit sezóny 2021 (bohužel to může být jen jeden závodní víkend, z toho důvodu to nebude povinné (nemoc, karanténa, zranění…)).
• Podle zvyklostí z minulých let bude potřeba nahlásit nominaci na ČAUS s nějakým předstihem (asi začátek listopadu).
• Momentálně nevíme počet možných účastníků pro LOB, dá se předpokládat 2D+3H až 3D+5H (musí schválit ČAUS).
• Nominovat se mohou také v září nastupující 1. ročníky (tj. 2001, 2002), věkový limit je 25 let (tj. 1996 a mladší).
• Vzhledem k termínu SZU nebude možné nominační kritéria postavit tak, jak jsme zvyklí (ze závodů ČP).
• Budeme sledovat závody LOB v ČR v sezóně 2021 (leden – březen) a samozřejmě i mezinárodní závody – JMS, MS 2021.
• Pravděpodobně bude vypsán nominační závod(y) září/říjen – kolečkové lyže.
• Pokud budou v ČR dobré sněhové podmínky na přelomu 11/12, je možné uskutečnit nominační závod, ale to je s velkým otazníkem.
Pozn.: Účastník ZSUH v LOB si může v rámci projektu UNIS (veden pod Vysokoškolským sportovním centrem) šáhnout na své vysoké škole na sportovní stipendium na úrovni C (pokud se nezmění podmínky) – podmínky pro LOB na rok 2021:
– Účast na MS dospělých – úroveň B – 10 tis./měs.
– Účast na JMS nebo SZU – úroveň C – 8 tis./měs.
– Věk do 26 let (včetně) a musí se vejít do kvóty dané univerzity (počty dané cca podle počtu studentů a sportovců …)
Ondřej Vodrážka
P.S.: Příští rok se na konci února ještě pojede Akademické MS v Krušných horách (pro narozené 1997 a později).
Trénovali jsme v Rychlebských horách
Předposlední lednový týden proběhlo soustředění se zaměřením na specifický trénink LOB. Podmínky byly po většinu týdne skvělé, jen z pátka na sobotu proběhla obleva. Ubytováni jsme byli ve Velkém Vrbně pod Paprskem, o stravu se postaral Ivoš. Náplní soustředění byly mapové tréninky, technika jízdy v čárkách, síla, rychlost atd. Vstupenkou na akci byl samozřejmě negativní test a dle možností i omezení kontaktů. Fotky jsou v repregalerii.
Lenka Mechlová po zásluze vyhrává anketu o nejlepšího závodníka LOB 2020!
Výsledky ankety o nejlepší lyžařské orientační běžce minulé sezony jsou již nějaký ten pátek známy, nicméně epidemická situace zatím nedovolila tyto oceněné osobnosti LOB slavnostně vyhlásit. Dvakrát po sobě medaile ze štafet na juniorském MS, deset let pauza a velkolepý návrat na tři sezony v dospělých – to je příběh vítězky letošní ankety, Lenky Mechlové. Po dvou druhých místech si tentokrát již zajistila vítězství díky zisku individuálního diplomu z ME pro Česko po 4 letech – 5. místo na klasické trati na ME/SP v ruském Chanty-Mansijsku byl famózní výkon. Druhý den navíc s Petrou Hančovou a Kateřinou Neumannovou vybojovala štafetové 4. místo, což je spolu s bramborou z Rumunska a Finska české maximum v tomto závodě na ME. Druhé místo patřilo Jakubu Škodovi, v Chanty-Mansijsku se na klasické trati blýskl 10. místem a s Petrem Horvátem a Radkem Lacigou přidal ze štafet na ME rovněž 4. místo, rovněž vedle brambory z Ruska a Lotyšska české maximum v tomto závodě! Třetí skončila loňská vítězka ankety Petra Hančová, když na klasické trati na ME brala 9. místo. V juniorech předvedl hattrick Jan Hašek, opět na MSJ ve Švédsku, tentokrát v Umeå, vybojoval 6. místo, pro změnu na klasické trati. Existují jen dva lepší české individuální výsledky na MSJ v M20. Druhá skončila Anežka Hlaváčová, na MSJ získala dvě 10. místa – na klasické trati a ve sprintu. Třetí místo patřilo Josefovi Nagymu. Vítězství v dorostu připadlo úřadujícímu dorosteneckému mistru Evropy ve sprintu, Matyáši Štreglovi. Laťka není úplně nízko, ale budeme se snažit přivézt tuto sezonu ještě lepší výsledky!