Category Archives

Historicky třetí AMS se uskuteční na konci února v Krušných horách, a tak se po dlouhých dvaceti letech bude konat významná mezinárodní akce opět na českém území! Poslední větší akcí v našem sportu bylo MS juniorů v Jablonci a Harrachově. Přesto není pro světovou LOB komunitu lokalita AMS překvapením – jen pár kilometrů daleko před 6 lety Německo uspořádalo kolo světového poháru. Závodní program zahájí v úterý 22. 2. 2022 ještě před 2. hodinou odpolední sprint ve sportovním areálu Eduard, který před 6 lety hostil MČR na krátké trati a před 2 lety ZODM. Hned druhý den dopoledne se na stejném místě pojede stíhací závod. Na páteční dopoledne jsou naplánovány smíšené sprintové štafety na Jahodové louce, kde se jelo před 19 lety MČR na krátké trati. V sobotu dopoledne se centrum dění vrátí opět na Eduard, kde proběhne krátká trať s hromadným startem.

Zúčastnit by se mělo podobně jako AMS v Estonsku 38 mužů a 33 žen ze 12 zemí. Podaří se našim navázat v domácím prostředí na bronz Jakuba Škody z prvního AMS v Rusku 2016 či alespoň na zisk čtyř diplomů na druhém AMS v Estonsku 2018? Český tým čítá 9 reprezentantů: Markéta Firešová (DCE/VFU Brno), Anežka Hlaváčová (TBM/MU Brno), Tereza Chrástová (STH/U Hradec Králové) a Vojtěch Bartoš (MLA/TU Liberec), Jan Hašek (VPM/VUT Brno), Ondřej Hlaváč (DCE/UK Praha), Josef Nagy (TJN/ČVUT Praha), Kryštof Průša (VSP/UK Praha), Ondřej Vystavěl (JPV/VUT Brno). Klára Nechanická (TBM/VUT Brno) se bohužel nezúčastní kvůli slabě pozitivnímu RT-PCR testu na covid-19. Realizační tým tvoří Ondřej Hašek, Jakub Škoda a Jindřiška Milánová.

Pořadatelé připravili pro diváky speciální bulletin, kde mj. představují český tým. Více informací najdete na webu akce či na instagramu.

Výsledky ankety o nejlepší lyžařské orientační běžce minulé sezony jsou již nějaký ten pátek známy, nicméně vzhledem ke zrušení plesu O-gala došlo na vyhlášení výsledků až nyní, při vyhlášení vítězů MČR na klasické trati na Rejvíze. Nejlepší z nás byla bezesporu Petra Fiala, když na MS v Estonsku předvedla tři stabilní výkony (tehdy ještě jako Petra Hančová) – 13., 14. a 15. místo korunované 6. místem ve smíšených sprintových štafetách. Vyhrála i oba domácí závody. Druhé místo patřilo stejně jako loni Jakubu Škodovi, který v Estonsku jel s Hančovou štafetu, v individuálních závodech MS skončil 17. a 22. a v Čechách skončil dvakrát druhý. Jako třetí byl vyhlášen Petr Horvát, který si z Estonska odvezl 16., 24. a 28. místo, na domácích závodech byl první a čtvrtý. Nejlepší juniorkou se po zásluze stala Anežka Hlaváčová, když v Estonsku vybojovala juniorský světový bronz na klasické trati s hromadným startem. Na stupních ji stejně jako Petru doprovodili dva pánové – druhý Vojtěch Peňáz a třetí Matyáš Štregl, kteří na MSJ s Radkem Peňázem vybojovali 4. místo ve štafetě. Nejlepší v dorostu byla Adéla Randáková, na MED v Estonsku kromě zlata ve štafetách získala 5. a 7. místo v individuálních startech.

Koncem ledna se v bulharském Čepelare v Rodopech konalo ME, které bylo zároveň úvodním kolem SP, neboť náhrada za zrušené SP v Rakousku nebyla nalezena. ME se do Bulharska vrátilo už po 4 letech. Tenkrát bylo skvělým úspěchem 9. místo Lenky Mechlové i Jakuba Škody na klasické trati (přehled nejlepších českých výsledků na všech ME najdete v sekci úspěchy). Šampionát i letos nabídl velmi kopcovitý částečně zalesněný terén (1600-1800 m n. m.). V prostoru bylo dostatek sněhu, během závodního týdne navíc několikrát sněžilo. Závodilo se za větrného počasí a často i drobného sněžení při cca -10 °C, na krátkou trať bylo dokonce -15 °C. Stejně nízká teplota byla i během sprintových štafet, kdy ale nefoukalo a svítilo slunce.

Do Bulharska jsme odcestovali ve čtvrtek dvěma mikrobusy ve složení Jakub Škoda (VLI), Petr Horvát (SSU), Radek Laciga (SZP), Vojtěch Bartoš (MLA), Jan Hašek (VPM), Josef Nagy (TJN), Anežka Hlaváčová (TBM) a Tereza Chrástová (STH). Realizační tým tvořil Richo a kuchař Ivoš. Do nominace bohužel zasáhl i covid-19. Sprint i klasická trať byla vypsána jako MS do 23 let, což se týkalo Háši, Nagána, Anežky i Terky. Letos se i nově počítá vedle klasického SP i SP do 23 let, a tak mohla každá země nasadit až 8 startujících, maximálně však 6 starších 23 let, sešla se tudíž solidní konkurence. Jelikož všichni museli přijet do Bulharska s negativním PCR testem, covid-19 se na průběhu ME prakticky nepodepsal – všechny PCR testy po příjezdu byly negativní stejně jako antigenní testy v den sprintových štafet.

V pátek jsme se vydali do arény, kde jsme vytestovali lyže a projeli si model, který byl připraven v prostoru bulharského mistrovství přímo sousedícího s prostorem ME. Terén byl převážně otevřený s mnoha skútrovkami. Sněhová situace zde však byla horší než v prostoru ME.

Sobotní sprint se jel v husté síti skútrových stop, závod důkladně prověřil navigační schopnosti závodníků. Muži například projeli téměř sto křižovatek, navíc se občas i fikalo. Trať nabídla samozřejmě i volby postupů a díky kopcům byla i fyzicky náročná. Řada závodníků to neustála a zásadně chybovala. Toho využil 13. Petr, když si připsal druhý nejlepší individuální výsledek v dospělých v kariéře (po 11. místě z krátké na ME 2019 v Turecku). Ostatní kluci bohužel dělali větší chyby. Kuba byl o dvě minuty dojet Petrem a skončil na 26. místě. Kládin dojel 29., Nagano po ztrátě košíčku v závěru obsadil 35. místo. Vojta skončil 42. (resp. 43. ve SP) a Háša 48. (49. ve SP). V ženách zajela nejlépe 34. Anežka, Terka dojela 45. V hodnocení MS do 23 let se do dvacítky vešel 16. Nagano i 17. Anežka. Háša byl 21. a Terka 24.

Po neplánovaném dni volna přišla na řadu krátká trať, jejíž start se kvůli novému sněhu o hodinu odkládal. Jelo se v prostoru sprintu rozšířeném o méně hustou síť stop. Parametry připomínaly klasický orienťák – pánové jeli 7 km / 390 m, dámy 5,2 km / 290 m. Volby postupů, strmá stoupání – byl to drsný závod. Nejednou bylo výhodné kopce zdolávat s lyžemi v rukou. Nejlépe z našich zajel opět 15. Petr. Ač se závod Kubovi povedl více než sprint, skončil opět na 26. místě. Kládin dojel až 38. (39. v SP). Ostatní si vedli lépe než při sprintu. Nagáno dojel 33., Vojta 35. a Háša 44. (45. v SP). Anežka skončila 31. a Terka 39. V hodnocení SP do 23 let zaznamenala Anežka solidní 12. místo (16. opět Nagáno, 19. Terka, 22. Háša).

V úterý se jely odložené smíšené sprintové štafety, jelikož v neděli ráno pořadatelé usoudili, že kvůli silnému větru a sněžení nelze závod uspořádat. Jelo se v prostoru kompletně odtajněném při předchozích závodech, přesto se chyby dělaly. Hned na úvod každého úseku totiž na každého čekal pořádný kopec v maximální intenzitě. Obě naše štafety do závodu vstoupily skvěle, poté však bohužel přišly horší farsty a postupný propad pořadím. Áčko (Petr a Anežka) projelo cílem jako patnáctá štafeta, což znamenalo 8. místo v oficiálním pořadí ME i SP. Béčko (Kuba a Terka) finišovalo jako 21. štafeta, do výsledků ME ani SP se tedy nepočítá.

Ve středu se jela klasická trať s hromadným startem. Stavitel tratí to trochu přestřelil, ženy vyhrála Kechkina za 106 minut a muže Baklid za 125 minut. Prostor byl rozšířen na východ, kde byla řidší síť skútrovek, ale i širších stop a silnic. Závod bohužel poznamenala vypluhovaná silnice až na kameny (kterou ještě domorodci v jednom místě posypali), na které si prakticky všichni poškrábali lyže. Z našich nejlépe dopadl opět Petr, když ve sjezdu do arény předjel dva Rusáky a finišoval na 17. místě se ztrátou necelých 12 minut (najel 30 km a vystoupal 1110 m). Solidně zajel i Nagáno, když dojel na 26. místě před 29. Kubou (30. v SP), který v závěru odpadal – v závěru spadl asi 9krát. Kládin dojel 36. (37. v SP) a Háša po 168 minutách vybojoval 41. místo (42. v SP). Vojta to po prvním kole zabalil, zřejmě nadmořská výška mu nedělala dobře. V ženách byla opět nejlepší 33. Anežka. Terka, věkem ještě juniorka, na trati strávila o 12 minut déle, 156 minut, a obsadila 39. místo před 6 ženami, které závod nedokončily. Všechny 4 naše U23 si vylepšili pořadí z MS U23 ve sprintu! Nagáno byl 13., Anežka 16. a Terka i Háša byli na 20. místě.

Ve čtvrtek program ukončily štafety, které se jely v prostoru známém z předchozích závodů. Byl to velmi rychlý a neuvěřitelně nepřehledný závod, rozdíly mezi farstami byly až tříminutové, takže průběžné pořadí mělo smysl řešit až dvě kontroly před diváckou na posledním úseku. Naše áčko podalo stabilní výkon, každý tam vyrobil jen jeden cca 15vteřinový zásek, Nagáno pak ještě ztratil 20 vteřin, když mu neorazila dvojka. Ztrátu 3,5 minuty po úsecích Kuby a Nagána na Švýcary a Estonce tak Petr díky kratší farstě lehce smáznul a do závěrečné nefarstované osmiminutovky vjížděl již na 5. místě s 33vteřinovým náskokem na papírově slabší pronásledovatele, které za sebou udržel až do cíle. Čtvrtí Fini byli 3,5 minuty daleko, vítězné Rusko nám ujelo o 7,5 minuty. Béčko jel Vojta, Háša a Kládin, moc se jim však nedařilo, předjeli je i Bulhaři. Fotky nejen ze štafet najdete v repregalerii.

Nominační kritéria na MS a ME 2022 udávají, že stěžejní pro složení týmu na ME v Bulharsku, které se koná koncem ledna, budou výkony na víkendových závodech ČP na Rejvíze (či alternativa uspořádaná realizačním týmem v případě jejich zrušení) jen pár dní před odjezdem. Doprava na ME bude řešena mikrobusy (odjezd ve čtvrtek ráno), po pátečním modelu je na programu sprint, smíšené sprintové štafety a krátká trať. Po dni volna následuje klasická trať s hromadným startem a štafety. Vše se jede i jako SP, individuální závody jsou navíc vypsány jako SP do 23 let (1999 a mladší), sprint a klasická trať se jede jako MS do 23 let. Návrat do ČR bude v pátek večer.

Výkony na ME pak určí jádro týmu pro MS ve Finsku, které se jede jako finálové kolo SP. Finální soupiska bude doplněna i s přihlédnutím k výsledkům v únorových závodech. Odlet na akci bude již v sobotu, po pondělním modelu je na programu sprint a stíhací závod. Po dni volna následuje krátká trať a smíšené sprintové štafety. Návrat bude v pondělí.

S blížící se Univerziádou (bohužel nakonec zrušenou) se akademická část týmu vypravila na závody za polární kruh, do finského Ylläs. O víkendu 4.–5. prosince se tam konaly závody světového rankingu (WRE), které bylo v plánu využít jako finální mapovou přípravu před na poslední chvíli zrušenou Světovou Univerziádu. Čtyřčlenná výprava (Jan Hašek, Josef Nagy, Vojtěch Matuš, Vojtěch Bartoš) tak položila alespoň velmi kvalitní základ mapové přípravy pro tuto zimu.

Vyrazili jsme ve čtvrtek 2. prosince z pražského letiště letecky směr Luleå (Švédsko). S přestupem ve Stockholmu a zpožděním letadla jsme dorazili kolem 23:00 do Luleå. Po přespání v nedalekém kempu jsme vyrazili půjčeným autem na sever. Cesta po zledovatělých silnicích a v naprosté severské tmě neubíhala nejrychleji, ale ve večerních hodinách jsme bezpečně dorazili do místa ubytování. Ubytování bylo zamluveno v rozlehlé chatové osadě asi 10 km od centra závodu. Srub byl pohodlný a teplý, vybaven kuchyní, obývací místností s krbem, a jak je ve Finsku zvykem, také saunou. Osvícené, 30 km upravované stopy procházely přímo vedle srubu. Ideální podmínka.

Na závody se sešla velice slušná konkurence. Mimo nás dorazily do mrazivého Laponska také výpravy Švédska, Estonska, Švýcarska, Litvy a Lotyšska. Na startu samozřejmě nechyběli domácí Finové. Teploty se celý víkend pohybovaly na hranici –20 °C (v noci a nad ránem přesahovaly i –25 °C). Dle pravidel se závody nesmí uskutečnit, pokud teplota poklesne pod tuto hranici. Pořadatelé proto každé ráno na webu informovali o současné teplotě v místě závodu a zároveň s tím o tom, jestli se závod uskuteční, nebo ne. Naštěstí vše vyšlo a oba závody se bez větších problémů uskutečnily v příjemných -16 °C. Oba dny se závodilo na krátké trati, s obdobnými parametry kolem 12 km nejkratší trasou. V závodním prostoru bylo připraveno 40 km stop, z nichž pouze 6 km bylo upraveno rolbou. Zbylých 34 km byly stopy úzké (na šířku skútru). Opět se ukázalo, že naše středoevropské LOBy mají do těch skandinávských opravdu daleko.

V sobotním závodě zvítězil Švéd Linus Rapp, který závod proletěl v čase 42:23. Za ním se seřadili dva domácí závodníci Tuomas Kotro (+0:40) a Eevert Toivonen (+0:59). Z našich se nejlépe dařilo Naganovi, který obsadil konečné 28. místo, když na vítěze ztratil necelých 10 minut. Vojta M. dojel 33. (+10:32), Háša 38. (+11:54) a Vojta B., který se v lese spíše rozkoukával, než závodil, dojel na 47. místě (+20:23). V ženách zvítězila úřadující Mistryně světa Daisy Kudre z Estonska (39:05), 2. Sonja Morsky – Finsko (+0:55), 3. Evelina Wickbom – Švédsko (+1:20). Kompletní výsledky zde.

V nedělním mrazivém závodě se z vítězství radoval domácí Tuomas Kotro (41:25), který těsně porazil týmového kolegu Misa Tuomalu (+0:12). Radost z hattricku Finům zkazil Švýcar Gion Schnyder (+0:36). Z naší výpravy dojel nejlépe Vojta B., který si téměř bezchybným výkonem polepšil na 18. místo (+5:05). Hned za sebou na 34. a 35. místě se seřadili Vojta M. (+10:35) a Nagano (+11:03). Háša obsadil 38. místo (+13:00). V ženách opět zvítězila Estonka Daisy Kudre (33:29), 2. Magdalena Olsson – Švédsko (+1:12), 3. Salla Koskela – Finsko (+1:19). Kompletní výsledky zde.

Po nedělním závodě následoval opět přesun do švédské Luleå, odkud druhý den odlétalo letadlo směr Praha. S přestupy ve Stockholmu a Kodani se naše výprava do Prahy dostala kolem 22 hodiny. Zima velká, cesta složitá … ale stálo to za to!

LOB to skončil, LOB to začal. Dlouhých 11 měsíců čekání na akci pod hlavičkou IOF poslední únorový týden ukončili velkolepě Estonci. Historicky první MS v Pobaltí nabídlo dramatické, férové a po všech stránkách náročné závody podle nového programu disciplín. Světová elita Pobaltí ochutnala již před 8 lety při ME v Lotyšsku, Estonsko z mistrovských závodů hostilo jen AMS před 3 lety a JMS a MED před 7 lety. Lze tedy říct, že se jedná o netradiční, přesto značně atraktivní destinaci pro LOB. Členitý terén zaručuje fyzickou náročnost, zarostlý les zase většinou brání fikání a nízký stupeň ochrany přírody a nadšení organizátoři zase zajišťují hustou síť stop. V čem je háček? V počasí. Sněhové nadílky jsou skromné a může přijít řada teplých dní a je po sněhu. Navíc překládat Estonci moc nemají kam, nejbližší hory mají skoro tisíc kilometrů daleko. Letos měli naštěstí sněhu dost, a tak i přes oblevu během celého závodního týdne bylo i o víkendu na čem závodit.

A co covid-19? Pro závodníky to znamenalo test před odjezdem, test po příjezdu a hygienická opatření na místě.  Náš desetičlenný tým byl rozdělen na čtyři skupinky, které spolu cestovaly i spaly, abychom minimalizovali riziko uvrhnutí celého týmu do karantény. Všichni naštěstí byli v pohodě, přestože místní poctivé odběry z nitra lebky u některých nakonec odhalily i zbytky viru po několika měsících. Na rozdíl od juniorských a dorosteneckých kategorií se v dospělých sešla maximální možná konkurence, oproti minulým MS dokonce početnější, jelikož se změnil povolený počet startujících z národního týmu ze 4 na 6. Naopak jistý úbytek bylo bohužel možné pozorovat v účasti exotičtějších národů, některé nestartovaly vůbec (Kazachstán, Polsko, Slovensko, Ukrajina, Bělorusko, USA, …).

Cestu do Kääriku dlouhou téměř tisíc mil jsme si rozložili do dvou dnů. Přespali jsme na chatě Baby Jagi u polských Suwalek. Celé pondělí jsme pak strávili na hostelu v Kääriku v karanténě, ze které nás pustili až chvíli před večeří, kterou nám i tak donesli stejně jako snídani i oběd rovnou do postele. Dobře připravené měli pořadatelé nejen závodní tratě, ale i model. Závodníci se tu mohli nechat rozhodit drsnými sjezdy, kterým se však závodní tratě citlivě vyhýbaly. Na večerní zahájení jsme do Otepää nakonec nejeli, neboť celý den pršelo, což se při asi -5 °C postaralo o solidní ledovku. Byli jsme rádi, že jsme ve zdraví přežili vycházku na obhlídku závodního stadionu. Noční obleva a ranní úprava stop však led odstranila a sprint se mohl bez problému uskutečnit.

Sprint byl dost kopcovatý, střídaly se typy terénu i hustota stop. Neustále bylo třeba řešit více či méně důležité volby postupů současně s jejich realizací (muži za cca 17 minut projeli téměř 150 křižovatek). Solidně zajela Petra (+1:51), když obsadila 13. místo jen 40 vteřin za velkou bednou. Johanka dost kazila volby, v cíli uzavřela třetí desítku. V mužích se nejvíce dařilo Kubovi a Petrovi, dojeli na 22. (+2:27) a 24. (+2:38) místě, přičemž za 8. místem byl Petr přesně minutu. Kládin si zapomenul číslo v batohu a bez GPS dojel 31., Nagáno to po slibném úvodu začal kazit a skončil 42. před 44. Vojtou B. a 46. Vojtou M.

Stíhací závod začal motýlkem náročným na realizaci postupů, což našim vůbec nechutnalo, následovala série dlouhých postupů a závěrečná farstovaná část, která se jela částečně ve sprintovém prostoru. Nejlépe opět skončila Petra, tentokrát na 15. místě (+8:50), když na trati strávila přes 70 minut. Johanka nezvládla úvodní desetiminutovku, kdy se propadla na 34. místo. Následující téměř hodinu však zvládla zajet jako 12. nejrychlejší, na čelo závodu ztratila jen dvě minuty, což ji vyneslo až na 18. místo! V mužích jel skvěle Kuba. V první části se dotáhnul na velkou skupinu před ním, ve které vydržel dlouhé nefarstované postupy. V závěru odhalil správné volby a v cíli mu díky 12. nejrychlejšímu času dne patřilo 17. místo (+5:23). Petr se bohužel v motýlku neudržel balíku před ním a ve snaze dohnat skupinu to zpečetil špatnou volbou. Ve zbytku závodu bojoval se stabilně jedoucím Kládinem, kterého nakonec přefinišoval, bylo z toho 28. a 29. místo. Zbylí tři Češi po hrubkách v motýlku absolvovali dlouhé postupy společně. Rozdělily je až chyby ve farstovaném závěru. Nagáno dojel 41., Vojta B. 42. a Vojta M. 44.

Den volna většina z nás strávila návštěvou lyžařského stadionu v nedaleké Otepää.

Krátká trať opět nedala nikomu ani na chvilku nic zadarmo, navíc byla poměrně dlouhá, pod 50 minut to nikdo nedal. Nejlepší z nás byla i tentokrát Petra, postupku zkompletovala výkonem bez větších chyb, 14. místem (+6:02), na první desítku ji chyběla minuta. O dvě minuty pomalejší byla 22. Johanka. V mužích sváděl stejně jako při sprintu vyrovnaný souboj na dálku Petr s Kubou. Petr po první dvacetiminutovce stále atakoval první desítku, pak ale přišly chyby. Záchranné lano mu hodil Linus Rapp, toho se ale neudržel a dojel na 16. místě (+5:36) 5 vteřin před Kubou, který byl nakonec kvůli přejetí zakázané (zazmijované) silnice diskvalifikován stejně jako pár dalších světových jmen. I Kládin se nakonec podíval do dvacítky, dojel na 18. místě (+7:01). Nagáno první čtvrt hodinu kazil, co se dalo, zbytek však objel stejně rychle jako Petr a dojel si pro 25. místo (+7:51). Vojta M. a Vojta B. dojeli na 35. a 36. místě.

Smíšené sprintové štafety na závěr nakonec žádné drama ohledně našeho výsledku nepřinesly. Silná čtyřka i Estonci nám ujeli a ostatní národy, které v týdnu vystrkovaly růžky, jsme nechali za sebou. Petra s Kubou si tak dojeli pro krásné 6. místo! Od letoška mohl každý tým nasadit štafety dvě, přičemž ta horší se nepočítá. Naše béčko jela Johanka s Petrem. Za áčkem však mírně zaostávali, navíc Johanka ve svém posledním kole upadla, propíchla si nohu, narazila koleno a zlomila hůl. Závod však přesto dokončila.

Navýšení kvót spolu s poctivou přípravou ze strany Švýcarů i Pobaltí nám přineslo na MS nezvykle kvalitní konkurenci zejména za hranou elitní dvacítky, kde se chyby do pořadí promítaly víc než kdy dřív. Nikdo z šesti našich zkušených závodníků si bohužel nedokázal vylepšit své umístění na MS z minulosti. Ze štafet máme velkou bednu a vezeme 7 individuálních umístění ve druhé desítce: 13., 14. a 15. Petra, 16. Petr, 17. Kuba, 18. Kládin a 18. Johanka, 7 ve třetí desítce, 3 ve čtvrté a bohužel 6 v páté a 1 disk.

Hodnocení trenéra: Pořadatelé připravili velice pěkné závody, které mnohé závodníky překvapily svou mapovou náročností. Vzhledem k podmínkám se téměř nejezdilo zkratkami, takže i závodníci z první poloviny startovního pole měli velkou šanci uspět (viz Švýcar Müller na middlu). Dle mého názoru jsme se nepotkali s úplně vrcholnou formou, takže jsme ztráceli cenné sekundy na každém kilometru tratě. Pomalý sníh ještě zvyšoval rozdíly v rychlosti jízdy našich závodníků a těch nejlepších. Bez umístění v první desítce nemůžu být s dosaženými výsledky spokojený. Nastává čas hodnocení, plánování a změn v přípravě pro další sezónu, v níž se doufám uskuteční více vrcholných akcí než v té uplynulé.

Odkazy: TV přenosy, GPS záznamy, výsledky a mezičasy, fotky na webu akce a naše fotoalbum s nimi zde.

MS v estosnkém Kääriku nedaleko Otepää je již za dveřmi. Závodit se bude v prostoru, kde před 15 lety běžela Dana Brožková kvalifikaci klasiky na ME v OB – druhý den pak ve finále obsadila krásné 6. místo. Budou našim sedět tyto terény i v zimě?

Členy realizačního týmu jsou Richard Klech (distančně), Přemek Škoda a Radek Peňáz (servis).

Za Česko byli na MS nominováni:
Jakub Škoda, Petr Horvát, Radek Laciga, Josef Nagy, Vojtěch Bartoš a Vojtěch Matuš, Petra Hančová a Johanka Šimková.

Pořadatelé připravili téměř 100 km lobáckých stop (72 km čárek a 26 km tenkých plných). K tomu ještě prostorem prochází 18 km standardních tratí, 5 km Tartu maraton magistrály a 10 km pluhovaných silnic. Odjíždíme v sobotu dopoledne auty, prvním závodem je středeční sprint. Bude následovat stíhačka (čtvrtek), krátká (sobota) a smíšené sprintové štafety (neděle). Držte nám palce! Více info na webu závodů či v bulletinu 3, budou i on-line televizní přenosy!

• Kdo se bude chtít nominovat, měl by se zúčastnit sezóny 2021 (bohužel to může být jen jeden závodní víkend, z toho důvodu to nebude povinné (nemoc, karanténa, zranění…)).
• Podle zvyklostí z minulých let bude potřeba nahlásit nominaci na ČAUS s nějakým předstihem (asi začátek listopadu).
• Momentálně nevíme počet možných účastníků pro LOB, dá se předpokládat 2D+3H až 3D+5H (musí schválit ČAUS).
• Nominovat se mohou také v září nastupující 1. ročníky (tj. 2001, 2002), věkový limit je 25 let (tj. 1996 a mladší).
• Vzhledem k termínu SZU nebude možné nominační kritéria postavit tak, jak jsme zvyklí (ze závodů ČP).
• Budeme sledovat závody LOB v ČR v sezóně 2021 (leden – březen) a samozřejmě i mezinárodní závody – JMS, MS 2021.
• Pravděpodobně bude vypsán nominační závod(y) září/říjen – kolečkové lyže.
• Pokud budou v ČR dobré sněhové podmínky na přelomu 11/12, je možné uskutečnit nominační závod, ale to je s velkým otazníkem.

Pozn.: Účastník ZSUH v LOB si může v rámci projektu UNIS (veden pod Vysokoškolským sportovním centrem) šáhnout na své vysoké škole na sportovní stipendium na úrovni C (pokud se nezmění podmínky) – podmínky pro LOB na rok 2021:
– Účast na MS dospělých – úroveň B – 10 tis./měs.
– Účast na JMS nebo SZU – úroveň C – 8 tis./měs.
– Věk do 26 let (včetně) a musí se vejít do kvóty dané univerzity (počty dané cca podle počtu studentů a sportovců …)

Ondřej Vodrážka

P.S.: Příští rok se na konci února ještě pojede Akademické MS v Krušných horách (pro narozené 1997 a později).

Světový ranking je vlastně soutěží o startovní pozice. Důležité je být do desítky (červená skupina) či do dvacítky (oranžová skupina), resp. nedaleko za pro případ, že se někdo před Vámi závodu nezúčastní. Při závodech WRE, kde je startovka opačné pořadí rankingu, pak mohou zúročit své body všichni … počítá se pět závodů za sezonu aktuální a uplynulou, takže po každé zimě se pořadí rázem promíchá. A jak si v této pseudosoutěži vedeme my (před sezonou->na konci sezony->přes léto)?

20->21->19. Jakub Škoda
15->23->25. Petr Horvát
22->31->28. Radek Laciga
166->44->36. Michal Argaláš
30->45->37. Vojtěch Matuš
47->53->41. Vojtěch Bartoš

13->14->12. Lenka Mechlová
15->16->14. Petra Hančová
22->25->20. Kateřina Neumannová
25->32->28. Johanka Šimková
92->52->36. Anežka Hlaváčová
—>67->45. Kateřina Černá

Letošní sezona SP byla velmi krátká, mezi prvním a posledním závodem byly pouhé tři týdny. Jelo se šest individuálních závodů, do celkových výsledků se počítalo nejlepších pět. Do týmových výsledků se počítalo všech pět závodů štafet (dvoje štafety a jedny mixy). Česko se díky neúčasti Norů v posledních štafetách vyhouplo na 4. místo. V historii SP byla v TOP20 vždy maximálně jedna česká žena, letos zde máme hned tři!

Naše nejlepší tři ženy škrtaly krátkou trať s hromadným startem (Petra ruskou, Lenka s KatkouN švédskou) a Johanka ruský sprint. V mužích jsme těsně do elitní dvacítky nepronikli. Kuba s Petrem škrtali jako Petra ruský hromaďák, Kládin pak švédskou klasiku. Kolik bodů se nám tedy podařilo nasbírat?

12. Lenka Mechlová (121 b.)
15. Petra Hančová (108 b.)
18. Kateřina Neumannová (96 b.)
26. Johanka Šimková (62 b.)
35. Anežka Hlaváčová (21 b.)
37. Kateřina Černá (15 b.)

21. Jakub Škoda (87 b.)
25. Petr Horvát (66 b.)
28. Radek Laciga (55 b.)
36. Michal Argaláš (23 b.)
39. Vojtěch Matuš (19 b.)
47. Vojtěch Bartoš (8 b.)